Vypořádání SJM po smrti manželky

Dobrý den, majetek, který je v okamžiku smrti zůstavitele součástí SJM, se nejdříve musí vypořádat, a do dědictví poté připadne to, co je výlučným majetkem majetkem zůstavitele- tedy vypořádané SJM. Předpokládám, že notář bude rozhodně zkoumat i bankovní účty nevedené na jméno matky, neboť součástí SJM je dle ust. § 709 Občanského zákoníku:  to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co

a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů,

b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl,

c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech,

d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví,

e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

(2) Součástí společného jmění je zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů.

Co se týče správy, předpokládám, že máte na mysli správu pozůstalosti. Zůstavitel může ustanovit správce pozůstalosti formou veřejné listiny- notářského zápisu. Na základě této listiny spravuje správce pozůstalosti pozůstalost do doby, než skončí pozůstalostní řízení. Správou se však rozumí sprostá správa, tedy činění kroku, které jsou nutné pro zachování pozůstalostního majetku, který je spravován, nikoliv dispozice Vámi myšlené. 

Pro více informací doporučuji obrátit se na pověřeného notáře. 

Dobrý den, při smrti jednoho z manželů zaniká i SJM. To je před rozhodnutím o dědictví nutno vypořádat. SJM se vypořádá tak, že část vypořádaného SJM, která připadne žijícímu manželovi, se stane jeho výlučným majetkem, druhá část připadlá zesnulému manželovi bude součástí dědického řízení.

Tedy, pokud je nemovitost vedena jako SJM, připadne pravděpodobně její polovina do Vašeho výlučného vlastnictví a druhá polovina se stane součástí dědického řízení.

Ust. § 1491 Občanského zákoníku zakotvuje tzv. jiné pořízení pro případ smrti, mezi které mimo jiné patří závěť, která má při jejím sepsání přednost před klasickým děděním dle zákonné dědické posloupnosti.Pokud zůstavitel nesepíše jiné pořízení pro případ smrti, bude se dědit na základě tzv. zákonných dědických tříd, které jsou upraveny v ust. § 1635 a násl.Občanský zákoník zakotvuje celkem 6 dědických tříd, které dědí postupně.
§ 1635
První třída dědiců
(1) V první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem.
(2) Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti; totéž platí o vzdálenějších potomcích téhož předka.

Tedy, následně, pokud se bude dědit na základě dědických tříd, a potomci se nevzdají dědictví ve Váš prospěch, bude část vypořádané nemovitosti dělena stejným dílem mezi Vás a potomky. 

Dobrý den, v rámci dědického řízení provádí notář - soudní komisař nejprve tzv. předběžné šetření, na základě kterého výzvou vypraviteli pohřbu a poté sám zjišťuje rozsah majetku.

Po zjištění majetku spadajícího do pozůstalosti nařídí notář jednání o pozůstalosti, kam budou pozvání všichni potencionální dědicové.

Zde následně můžete uplatnit a navrhnout případně další zjištěný majetek nad rámec obsahu pozůstalosti. 

Zákon o zvláštních řízeních soudních stanoví:

§ 110

Dědic, vypravitel pohřbu a stát

(1) Účastníky jsou ti, o nichž lze mít důvodně za to, že jsou zůstavitelovými dědici; má-li dědictví připadnout státu proto, že nedědí žádný dědic ani podle dědické smlouvy nebo závěti, ani podle zákonné dědické posloupnosti, a hledí-li se na stát, jako by byl zákonný dědic, je účastníkem pouze stát.

(2) Odstavec 1 se nepoužije, bylo-li řízení o pozůstalosti zastaveno, protože zůstavitel nezanechal majetek (§ 153) nebo protože zanechal majetek bez hodnoty nebo majetek nepatrné hodnoty (§ 154); v tomto případě je účastníkem ten, kdo se postaral o pohřeb zůstavitele.

Jakožto účastník řízení následně máto právo účastnit se jednání, podávat návrhy a opravné prostředky apod.