Rozvod a zděděný majetek

Dobrý den,

pokud jde o Vaši otázku ohledně rozvodu a zděděného majetku, tak uvádíme, že majetek, který jste získali během manželství děděním nepatří do společného jmění manželů (dále jen "SJM"). To vyplývá přímo ze zákona, proto se po rozvodu se zděděným majetkem dělit nebudete, tento majetek patří pouze Vám.

Dobrý den,

pokud Vaše teta získala dům dědictvím, dům je v jejím výlučném vlastnictví. Pokud ho Však měli zdědit více dědicové a Vaše teta by vyplácela jejich dědické podíly a tyto prostředky by byly vyplaceny ze společných prostředků jí a jejího manžela, takto získané ostatní podíly na domě by byly součástí společného jmění manželů.

Pokud Váš ujo není vlastníkem domu (ať už výlučným, podílovým nebo bezpodílové) může Vaše teta podat proti Vašemu strýci návrh na vyklizení nemovitosti u soudu (pokud se odmítne vystěhovat dobrovolně). Pokud Vaše teta přepíše dům na svého syna, změní se situace jen v tom, že pak bude její syn oprávněn podat k soudu návrh na vyklizení nemovitosti (tedy na jeho vystěhování). Bez ohledu na to, kdo je vlastníkem domu, nikdo není oprávněn Vašeho uja vystěhovat svévolně.

Navíc je třeba uvést, že i když Váš ujo není (spolu) vlastníkem nemovitosti, soud by mu ustanovil povinnost vyklidit nemovitost jen pokud mu Vaše teta, resp. její syn (pokud převede vlastnictví k domu na svého syna, protože uvedená povinnost přechází i na právní nástupce vlastníka dané nemovitosti) zajistí náhradní bydlení - např. najde pronajímatele jiného obdobného bytu (resp. domu), který bude ochoten uzavřít např. nájemní smlouvu s Vaším ujom. Vašemu strýci totiž jako bývalému manželovi vaší tety (vlastnicky nemovitosti) přísluší bytová náhrada.

Co se týče domáhání se investici, které vynaložil na majetek patřící Vaší tete je třeba uvést, že Váš ujo má v rámci vypořádání společného jmění právo podle § 150 občanského zákoníku požadovat, aby se mu nahradilo, co se ze společného majetku bylo vynaloženo na ostatní majetek Vaší tety, pokud nebyl Váš ujo (bezpodílového spolu) vlastníkem tohoto ostatního majetku.

Dobrý den, odpověď na Vaši otázku závisí na tom jakým způsobem nabyly tento byt do svého užívání. Tzn. zda byl některý z Vašich rodičů členem bytového družstva už před uzavřením manželství nebo se staly členy družstva až společně po uzavření manželství. Podle ustanovení § 705 odst. 2 občanského zákoníku Nabyl právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu jeden z rozvedených manželů před uzavřením manželství, zanikne právo společného nájmu bytu rozvodem; právo užívat byt zůstane tomu z manželů, který nabyl práva na nájem bytu před uzavřením manželství. V ostatních případech společného nájmu družstevního bytu rozhodne soud, pokud se rozvedení manželé nedohodnou, na návrh jednoho z nich o zrušení tohoto práva, jakož io tom, kdo z nich bude jako člen družstva dále nájemcem bytu; tím zanikne i společné členství rozvedených manželů v družstvu.

Dobrý den,
úvodem poznamenává, že podle zákona o rodině v rozsudku, kterým se rozvádí manželství rodičů nezletilého dítěte, soud upraví výkon jejich rodičovské zodpovědnosti k nezletilému dítěti pro dobu po rozvodu, zejména určí, komu nezletilé dítě svěří do péče, kdo ho bude zastupovat a spravovat jeho majetek. Současně určí, jak má rodič, kterému nebylo nezletilé dítě svěřeno do péče, přispívat na jeho výživu, nebo schválí dohodu rodičů o výši výživného.

S řízením o rozvod manželství není spojeno řízení o vypořádání majetku ve společném jmění manželů.

Následně po právní moci rozsudku o rozvodu manželů ze zákona jsou tři možnosti:

1. / Vypořádání dohodou.

2. / Vypořádání na návrh některého z manželů cestou soudu ve lhůtě pro podání návrhu do 3 let od zániku SJM.

Soud při vypořádání vychází z ust. § 150 Obč. zákoníku / citujeme /:
"Při vypořádání se vychází z toho, že podíly obou manželů jsou stejné. Každý z manželů je oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého vynaložil na společný majetek, a je povinen nahradit, co se ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho ostatní majetek . Dále se přihlédne především k potřebám nezletilých dětí, k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, a na to, jak se zasloužil o nabytí a udržení společných věcí. Při určení míry přičinění je třeba vzít též zřetel k péči o děti a na zakázky společné domácnosti. "

3. / Vypořádání uplynutím času 3 let, kde následně ze zákona platí, že "pokud do tří let od zániku SJM nedošlo k jeho vypořádání dohodou nebo jestliže SJM nebylo na návrh podaný do tří let od jeho zániku vypořádáno rozhodnutím soudu, platí, pokud jde o movité věci, že se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci z SJM pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá. o ostatních movitých věcech ao nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné. Totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, které jsou pro manžele společná. "

Z Vámi položené otázky vyplývá, že máma nepracovala, zřejmě se jen starala o děti a domácnost.

Tato skutečnost může být důvodem pro nerovné vypořádání SJM z důvodu, že se v malé míře zasloužila o nabytí a udržení společných věcí. Důležité pro posouzení bude i to z jakého důvodu nepracovala. To, že si mateřský příspěvek ukládala na své jméno na bankovní účet na její jméno, navzdory uvedenému tyto peníze na účtu patří do SJM, kromě peněz získaných dědictvím nebo darem. Rozhodující je stav majetku ke dni zániku SJM, tedy právní moci rozsudku o rozvodu.

Manžel v řízení o vypořádání SJM ohledně svých vnos do majetku v SJM bude muset tyto okolnosti prokázat / půjčka od rodiny /.

Zákon neupravuje přesně způsob nerovného vypořádání SJM, a tato nerovnost (nepoměr) může být tak vyjádřena procentem či zlomkem na majetku, ale i tak, že konkrétní věc soud přikáže do vlastnictví jen jednomu z manželů a to aniž by byl finančně zavázán finančně se vypořádat s druhým manželem.

Tedy není vůbec jistý ten závěr, že soud rozhodne tak, že jí přisoudí titulem vypořádání částku 80 000 € pokud se o tento majetek nijak nepřičinila, třeba však počítat s tím, že v řízení o vypořádání SJM se přihlíží i na to, jak se každý z manželů staral o rodinu, jak se zasloužil o nabytí a udržení společných věcí.

Poznamenáváme, že do SJM ve smyslu ust. § 143 Obč. zákoníku patří vše, co může být předmětem vlastnictví a co nabyl některý z manželů za trvání manželství s výjimkou u věcí získaných dědictvím nebo darem, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě nebo výkonu povolání jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednomu z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka.

Dobrý den,
ust. § 143 Obč. zákoníku vymezuje co tvoří předmět společného jmění manželů následovně:
"Společné jmění manželů je vše, co může být předmětem vlastnictví a co nabyl některý z manželů za trvání manželství, s výjimkou věcí získaných dědictvím nebo darem, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě nebo výkonu povolání jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednomu z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka.
Z cit. ustanovení vyplývá, že do SJM kromě jiných nepatří věci získané dědictvím nebo darem.
V otázce neuvádíte, zda v předmětném domě jste i během manželství bydleli a zda v době jeho užívání během manželství byla provedena např. rekonstrukce a modernizace domu.
Pokud je to tak, av domě i společně bydlíte během manželství, manželka vzniklo odvozené právo bydlení v uvedeném domě av případě rozvodu není povinna se z domu na Váš příkaz vystěhovat. Pokud se nedohodnete, je povinna se z domu vystěhovat pouze na základě soudního rozhodnutí, který rozhodne o bytové náhradě.
Bytová náhrada znamená, že byste byli povinen jí zajistit bydlení formou smlouvy o nájmu, ne byt do vlastnictví.

Finanční prostředky, které byly investovány během manželství do této nemovitosti budete povinen v rámci vypořádání SJM pokud se nedohodnete jinak, ve smyslu ust. § 150 Obč. zákoníku vypořádat i tyto vložené prostředky jelikož došlo k zhodnocení Vašeho výlučného vlastnictví.
Pokud v nemovitosti nebydlíte společně během manželství, manželka nemá právní nárok na vstup do nemovitosti.

Ne, tento zděděný dům nepatří do SJM a manželka na něj nemá právní nárok.

Dobrý den,

v otázce uvádíte, že jste byt získali Vy jako manželka před uzavřením manželství a úvěr byl splácen Vámi během trvání manželství Vámi.

Nepíšete v otázce, zda už jste se rozvedli.

V otázce uvádíte, že jste byt spláceli během trvání manželství, pak ve smyslu ust. Obč. zákoníku platí, že jste ho spláceli z prostředků v BSM - vyplacena mzda manželů za trvání manželství patří do BSM. Není podstatné to, že splátky hypotéky šly např. z Vašeho účtu vedeného na Vaše jméno a že manžel platil nájem, elektřinu, telefon také např. ze svého bankovního účtu. Mzda za trvání manželství patří do BSM.

V rámci vypořádání BSM bude manžel oprávněn požadovat od Vás vyžadovat, abyste mu uhradili to, co vložil do Vašeho výlučného majetku resp. poměrnou část.

Pokud se s manželem na vypořádání BSM nedohodnete, budete moci podat návrh na soud o jeho vypořádání. Soud při vypořádání BSM vychází v zásadě z ust. § 150 Obč. zákoníku:

"Při vypořádání se vychází z toho, že podíly obou manželů jsou stejné. Každý z manželů je oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého vynaložil na společný majetek, a je povinen nahradit, co se ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho ostatní majetek . Dále se přihlédne především k potřebám nezletilých dětí, k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, a na to, jak se zasloužil o nabytí a udržení společných věcí. Při určení míry přičinění je třeba vzít též zřetel k péči o děti a na zakázky společné domácnosti. "

Na dohodu o vypořádání BSM doporučujeme kontaktovat advokáta.

Dobrý den,

v případě rozvodu budete mít nárok na vrácení tohoto, co jste do jeho výlučného majetku nabytého děděním investovali, resp. na poměrnou část.

Manžel není oprávněn Vás z domu vyhánět, třeba volat policii.

Podle § 27a zákona o policejním sboru platí:

"Oprávnění vykázat ze společného obydlí

(1) Policista je oprávněn vykázat z bytu nebo domu nebo jiného prostoru společně obývaného s ohroženou osobou a také z jeho bezprostředního okolí (dále jen "společné obydlí") osobu, u níž lze na základě zjištěných skutečností očekávat útok na život, zdraví, svobodu nebo zvlášť závažný útok na lidskou důstojnost ohrožené osoby, zejména s ohledem na předchozí takové útoky; součástí vykázání ze společného obydlí je i zákaz vstupu vykázané osobě do společného obydlí po dobu 10 dnů od vykázání. Policista je oprávněn vykázat ze společného obydlí takovou osobu i během její nepřítomnosti. "

V případě rozvodu nejste povinna se z domu vystěhovat.

Podle ustálené judikatury platí, že "manžel, který užíval byt v rodinném domě patřícím druhému manželovi, má po rozvodu jejich manželství právo na náhradní byt ve smyslu § 713 odst. 1 občanského zákoníku ve spojení s § 853 občanského zákoníku (rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp 3 Cdo 43/99).