Odstěhování se s dítětem v péči bez souhlasu otce

Dobrý den, na základě občanského zákoníku mají oba rodiče právo určit místo bydliště dítěte. Ust. § 877 odst. 2 OZZ stanovuje určení místa bydliště dítěte jako významnou záležitost, kterou mají rozhodnout oba rodiče, tedy mají se dohodnout.Výkladem občanského zákoníku je možno dojít k závěru, že souhlas obou rodičů je zapotřebí při každé změně místa bydliště. 

Odborná literatura v této věci dále uvádí: Pokud otec, který nemá dítě ve své péči, se změnou místa bydliště dítěte nesouhlasí, nebo vůbec nedostal možnost se na rozhodování podílet, se rozhodne věc řešit postupem podle § 877 odst. 1 OZ, rozhoduje o významné záležitosti dítěte soud.

Tedy, ano, jeho souhlas je zapotřebí. Pokud jste se již odstěhovala a otec s tímto není souhlasí, může podat soudu návrh na rozhodnutí o určení místa bydliště nezletilého dítěte.

Dobrý den, Občanský zákoník stanovuje, že s přestěhováním musí rodič dítěte vyslovit souhlas, a pokud jej nevysloví, musí být podat návrh soudu k rozhodnutí o přestěhování se.

Dle české právní úpravy platí, že změna místa bydliště je významnou záležitostí, o které mají rozhodovat oba rodiče. Dle § 877 Občanského zákoníku je určení místa bydliště dítěte jako významná záležitost, kterou mají rozhodnout oba rodiče, tedy mají se dohodnout.Výkladem občanského zákoníku je možno dojít k závěru, že souhlas obou rodičů je zapotřebí při každé změně místa bydliště.

Pokud se tedy budete chtít přestěhovat, avšak otec bude mít vážné důvody proti tomuto, může se jeden z Vás domáhat nového rozhodnutí podáním návrhu k soudu. Po případném podání návrhu k soudu se druhé strana může k dané věci též vyjádřit.

Jedná se pak ve smyslu § 466 písm. j) Zákona o zvláštních řízeních soudních o rozhodování soudu ve věcech pro nezletilé dítě významných, na nichž se rodiče nemohou dohodnout.

Následně bude konáno soudní jednání o podané žádosti, kde soud bude provádět dokazování a zjišťovat důvody pro případné přestěhování či nikoliv.

Dobrý den,

v případě odchodu do jiného města nebo i do jiného kraje v ČR může rodič, který se odstěhuje s dítětem bez souhlasu druhého, čelit nařčení z takzvaného „vnitrostátního únosu“.

Termínem “vnitrostátní únos” označujeme protiprávní přemístění nezletilého dítěte jedním rodičem proti vůli či bez souhlasu rodiče druhého. Až na výjimečné případy nesmí rodič bez souhlasu druhého rodiče dítěti změnit faktické bydliště. Takové jednání je porušením rodičovské odpovědnosti (upravené v ustanoveních § 865 až 980 občanského zákoníku). Rodiči za to hrozí pokuta, soud může jeho krok také zohlednit při rozhodování o svěření dětí do péče.

K tomu například ustanovení:

§ 876

(1) Rodičovskou odpovědnost vykonávají rodiče ve vzájemné shodě.

(2) Hrozí-li při rozhodování o záležitosti dítěte nebezpečí z prodlení, může jeden z rodičů rozhodnout nebo dát přivolení sám; je ale povinen neprodleně sdělit druhému rodiči, jaký je stav věcí.

(3) Jedná-li jeden z rodičů v záležitosti dítěte sám vůči třetí osobě, která je v dobré víře, má se za to, že jedná se souhlasem druhého rodiče.

§ 877

(1) Nedohodnou-li se rodiče v záležitosti, která je pro dítě významná zejména se zřetelem k jeho zájmu, rozhodne soud na návrh rodiče; to platí i tehdy, vyloučil-li jeden rodič z rozhodování o významné záležitosti dítěte druhého rodiče.

(2) Za významnou záležitost se považují zejména nikoli běžné léčebné a obdobné zákroky, určení místa bydliště a volba vzdělání nebo pracovního uplatnění dítěte.

§ 882

(1) Zadržuje-li jiná osoba dítě protiprávně, mají rodiče právo žádat, aby jim dítě předala; to platí i mezi rodiči navzájem. Toto právo má i ten, kdo o dítě oprávněně pečuje.

(2) Osoba, která dítě protiprávně zadržuje, má povinnost jej řádně předat tomu, kdo má dítě po právu v péči.

§ 908

Výkon povinností a práv rodičů, kteří žijí odděleně

Nežijí-li spolu rodiče nezletilého dítěte, které není plně svéprávné, a nedohodnou-li se o úpravě péče o takové dítě, rozhodne o ní i bez návrhu soud. V ostatním se ustanovení § 906 a 907 použijí obdobně.

Dobrý den, pokud jste otcem nezletilých zapsaným v rodném listu, nemá matka právo se odstěhovat z trvalého bydliště, pokud s tímto nevyslovíte jako otec souhlas.
Dle české právní úpravy platí, že změna místa bydliště je významnou záležitostí, o které mají rozhodovat oba rodiče. Dle § 877 Občanského zákoníku je určení místa bydliště dítěte jako významná záležitost, kterou mají rozhodnout oba rodiče, tedy mají se dohodnout. Výkladem občanského zákoníku je možno dojít k závěru, že souhlas obou rodičů je zapotřebí při každé změně místa bydliště.
Občanský zákoník stanovuje, že s přestěhováním musí rodič dítěte vyslovit souhlas, a pokud jej nevysloví, musí být podán návrh soudu k rozhodnutí o přestěhování se.

Po případném podání návrhu k soudu se druhá strana může k dané věci též vyjádřit. Jedná se pak ve smyslu § 466 písm. j) Zákona o zvláštních řízeních soudních o rozhodování soudu ve věcech pro nezletilé dítě významných, na nichž se rodiče nemohou dohodnout.

Pokud nebudete souhlasit, bude nutné, aby o tomto rozhodl soud. Soud v rámci konaného jednání bude posuzovat důvody vedoucí k danému přestěhování, zda je to v zájmu či mimo zájem nezletilých, jakým způsobem bude možné upravit styk s otcem, a zda se na tomto styku něco změní apod.
Doslovným výkladem zákona je možné dojít k závěru, že souhlas obou rodičů je zapotřebí k jakékoliv změně místa bydliště dítěte, tedy i kdyby došlo ke stěhování v rámci jednoho domu do vedlejšího bytu na stejném poschodí, a to nezávisle na tom, zda přepíšete místo trvalého bydliště či nikoliv. 

Dobrý den, bohužel na OSPODu mají více méně pravdu, a to z následujících důvodů:

Pokud je skutečně otcem dítěte, který je současně zapsán v rodném listu, nemáte právo se odstěhovat bez jeho souhlasu. Dle české právní úpravy platí, že změna místa bydliště je významnou záležitostí, o které mají rozhodovat oba rodiče.
Dle § 877 Občanského zákoníku je určení místa bydliště dítěte jako významná záležitost, kterou mají rozhodnout oba rodiče, tedy mají se dohodnout. Výkladem občanského zákoníku je možno dojít k závěru, že souhlas obou rodičů je zapotřebí při každé změně místa bydliště.

Řešení je následující: Občanský zákoník stanovuje, že s přestěhováním musí rodič dítěte vyslovit souhlas, a pokud jej nevysloví, musí být podán návrh soudu k rozhodnutí o přestěhování se.Po případném podání návrhu k soudu se druhá strana může k dané věci též vyjádřit. Jedná se pak ve smyslu § 466 písm. j) Zákona o zvláštních řízeních soudních o rozhodování soudu ve věcech pro nezletilé dítě významných, na nichž se rodiče nemohou dohodnout. Pokud nebude otec souhlasit, bude nutné, aby o tomto rozhodl soud. Soud v rámci konaného jednání bude posuzovat důvody vedoucí k danému přestěhování, zda je to v zájmu či mimo zájem nezletilých, jakým způsobem bude možné upravit styk s otcem, a zda se na tomto styku něco změní apod.

Nyní je tedy nutné podat návrh příslušnému soudu, aby rozhodl soud o záležitosti, na které se s otcem nejste schopna dohodnout. Po provedeném dokazování bude rozhodnuto o tom, zda bude souhlas dán či nikoliv. 

Dobrý den,

V této situaci doporučuji co nejrychleji podat k soudu návrh na předběžné opatření. Tento krok je důležitý, protože dceřino plánované stěhování je již bezprostřední. V rámci návrhu na předběžné opatření můžete požadovat, aby soud dočasně upravil péči o dceru tak, aby zůstala ve Vašem místě bydliště a mohla pokračovat ve stávající škole. Současně je vhodné podat návrh na změnu úpravy péče, kde budete žádat, aby byla dcera svěřena do Vaší péče.

V návrhu je potřeba zdůraznit několik zásadních bodů:

• Stabilní prostředí: Uveďte, že dceři nabízíte stabilní zázemí, pravidelnou školní docházku a nemusela by kvůli stěhování měnit školu a kamarády.

• Problémy matky: Připojte relevantní důkazy o nevhodném životním stylu matky (např. výpisy ze spisů, pokud jsou dostupné, nebo svědecké výpovědi).

• Zájem dítěte: Poukažte na to, že změna bydliště do Prahy by pro dceru znamenala výraznou změnu prostředí, delší dojíždění a případné narušení sociálních vazeb.

• Váš vztah s dcerou: Zmiňte, že se o dceru staráte pravidelně, platíte výživné a aktivně se podílíte na její výchově.

Dobrý den, dle české právní úpravy platí, že změna místa bydliště je významnou záležitostí, o které mají rozhodovat oba rodiče.
Dle § 877 Občanského zákoníku je určení místa bydliště dítěte jako významná záležitost, kterou mají rozhodnout oba rodiče, tedy mají se dohodnout. Výkladem občanského zákoníku je možno dojít k závěru, že souhlas obou rodičů je zapotřebí při každé změně místa bydliště.Občanský zákoník stanovuje, že s přestěhováním musí rodič dítěte vyslovit souhlas, a pokud jej nevysloví, musí být podán návrh soudu k rozhodnutí o přestěhování se.

Tedy, Vaše bývalá manželka nemá právo odstěhovat se s dcerou bez Vašho souhlasu, a pokud toto bude chtít učinit, musí se obrátit se svým návrhem na soud.

Po případném podání návrhu k soudu se druhá strana - Vy může k dané věci též vyjádřit. Jedná se pak ve smyslu § 466 písm. j) Zákona o zvláštních řízeních soudních o rozhodování soudu ve věcech pro nezletilé dítě významných, na nichž se rodiče nemohou dohodnout.

Soud v rámci konaného jednání bude posuzovat důvody vedoucí k danému přestěhování, zda je to v zájmu či mimo zájem nezletilých, jakým způsobem bude možné upravit styk s druhým rodičem, a zda se na tomto styku něco změní apod.