Má manželka po rozvodu nárok na mně darovaný majetek?

Dobrý den,

pokud byla polovina domu darované pouze Vám, pak na ni manželka při rozvodu nárok nemá, nakolik dary jsou zákonem vyloučeny z SJM. Podle § 143 občanského zákoníku Společné jmění manželů je vše, co může být předmětem vlastnictví a co nabyl některý z manželů za trvání manželství, s výjimkou věcí získaných dědictvím nebo darem, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě nebo výkonu povolání jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednomu z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka. 3)

Dobrý den,

děkujeme za otázku, na kterou odpovídáme následovně:

Podle ust. § 143 Obč. zákoníku platí:

"Společné jmění manželů je vše, co může být předmětem vlastnictví a co nabyl některý z manželů za trvání manželství, s výjimkou věcí získaných dědictvím nebo darem, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě nebo výkonu povolání jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednomu z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka. "

Tj: Z uvedeného vyplývá, že majetek nabytý děděním nepatří do společného jmění manželů av případě dědění po Vás ona na tento majetek nemá právní nárok. S Vám darovaným nebo zděděným majetkem můžete volně disponovat.

Dobrý den,

při zodpovězení otázky je třeba vycházet z ust. Občanského zákoníku.

Podle ust. § 143 OZ "ve společném jmění manželů je vše, co může být předmětem vlastnictví a co nabyl některý z manželů za trvání manželství, s výjimkou věcí získaných dědictvím nebo darem, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě nebo výkonu povolání jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednomu z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka. "

Z uvedeného vyplývá, že Vám darovaný majetek ať movitý nebo nemovitý, bude ve Vašem výlučném vlastnictví. Doporučujeme však písemné smlouvy i ohledně movitého majetku případně i darování peněz. Majetek doporučujeme specifikovat tak, aby nemohlo dojít k záměně.

Vy samozřejmě můžete manželovi z toho majetku mu darovat část dle svého uvážení.

V případě rozvodu platí podle § 150 OZ, že "při vypořádání se vychází z toho, že podíly obou manželů jsou stejné. Každý z manželů je oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého vynaložil na společný majetek, a je povinen nahradit, co se ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho ostatní majetek. Dále se přihlédne především k potřebám nezletilých dětí, k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, a na to, jak se zasloužil o nabytí a udržení společných věcí. Při určení míry přičinění třeba vzít také zřetel na péči o děti a na zakázky společné domácnosti. "

Z uvedeného zákonného textu vyplývá, že pokud byste za trvání manželství nemovitosti např. rekonstruovali a upravovali z fin. prostředků spadajících do společného jmění, Vy jako vlastník nemovitosti byste byli povinná po rozvodu při vypořádání nahradit mu to, co šlo na Váš majetek ve Vašem výlučném vlastnictví.

Na vypracování darovacích smluv doporučujeme kontaktovat advokáta.

Můžete se obrátit i na naši kancelář na hlavní email advokat@ficek.sk.

Dobrý den,
Vám darovaný byt nepatří do společného jmění a tedy manželka nemá právní nárok na předmětný byt a ani na podíl na bytě.
Vaší manželce vzniklo odvozené právo bydlení v předmětném bytě, které vyplývá z rodinně-právního vztahu, z manželského svazku.
Manželka v případě rozvodu není povinná se z bytu vystěhovat; bude povinna tak učinit, pokud se nedohodnete, až na základě rozhodnutí soudu o vyklizení bytu a určení bytové náhrady případně bez bytové náhrady. Neznamená to však, že jste povinen je byt kupovat, jen podle rozhodnutí soudu zajistit náhradní bydlení např. formou nájemní smlouvy.
Druhou otázkou je z hlediska majetkoprávních vypořádání SJM po rozvodu to, zda během manželství jste předmětný byt rekonstruovali ze společných prostředků - vyplacena mzda patří do SJM.

Pokud by tomu tak bylo, pak by manželka měla nárok na vypořádání tohoto jejího vkladu do Vašeho majetku během manželství v podílu 1/2, protože Vy z prostředků ze společného majetku se zhodnotil Váš majetek (§ 150 Obč. Zákoníku).

Citujeme ust. § 150 Obč. zákoníku:

"Při vypořádání se vychází z toho, že podíly obou manželů jsou stejné. Každý z manželů je oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého vynaložil na společný majetek, a je povinen nahradit, co se ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho ostatní majetek . Dále se přihlédne především k potřebám nezletilých dětí, k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, a na to, jak se zasloužil o nabytí a udržení společných věcí. Při určení míry přičinění je třeba vzít též zřetel k péči o děti a na zakázky společné domácnosti. "

Není pravdou, že pokud někdo užívá nemovitost 10 let stává se následně ze zákona jejím vlastníkem resp. spoluvlastníkem. Zřejmě tato informace je Vám známá z vydržení jako jedné z forem nabytí vlastnického práva.

Dobrý den,

pokud je výlučným vlastníkem nemovitosti manželka a Vy jste do ní investovali a investujete prostředky patřící do SJM, v případě zániku SJM a jeho vypořádání máte právo žádat, aby Vám bylo nahrazeno to, co se z SJM použilo na výlučný majetek manželky. Danou nemovitost můžete užívat z titulu toho, že jste manželé. Pokud byste se rozvedli, pak by zanikl Váš právní nárok na užívání nemovitosti a museli byste se odstěhovat. Podle judikatury Vám je však manželka v takovém případě povinna poskytnout bytovou náhradu.

V případě vypořádání proto doporučuji domáhat se náhrady za to, co se z SJM vynaloženo na její majetek.

Dobrý den, na Vaši otázku předkládáme následující odpověď:

Podle ust. § 143 a násl. Občanského zákoníku platí:
"§ 143: Společné jmění manželů je vše, co může být předmětem vlastnictví a co nabyl některý z manželů za trvání manželství, s výjimkou věcí získaných dědictvím nebo darem, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě nebo výkonu povolání jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednomu z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka.3)
§ 143a
(1) Manželé mohou dohodou rozšířit nebo zúžit stanovený rozsah společného jmění. Obdobně se mohou dohodnout io správě společného majetku.
(2) Manželé se mohou dohodnout, že vyhradí vznik společného jmění ke dni zániku manželství.
(3) Dohoda podle odstavců 1 a 2 vyžaduje formu notářského zápisu. Manželé se mohou vůči jiné osobě na tuto dohodu odvolat jen tehdy, jestliže je jí tato dohoda známa.
§ 144: Věci ve společném jmění užívají oba manželé společně; společně hradí též náklady vynaložené na věci nebo spojené s jejich užíváním a udržováním.

§ 145
(1): Běžné věci týkající se společných věcí může vyřizovat každý z manželů. V ostatních věcech je třeba souhlasu obou manželů; jinak je právní úkon neplatný.
(2): Z právních úkonů týkajících se společných věcí jsou oprávněni a povinni oba manželé společně a nerozdílně.
§ 146
(1): Pokud dojde mezi manžely k neshodě o právech a povinnostech vyplývajících z bezpodílového spoluvlastnictví, rozhodne na návrh některého z nich soud. "

V otázce píšete, že byt koupil manžel za své peníze, nepíšete však zdroj peněz. Dále vysvětlíme blíže:
Pokud byl byt koupen z úspor ze mzdy a jiných příjmů z prac. poměru nebo obdobného poměru, je třeba vědět, že vyplacena mzda patří do společného jmění a byt koupený za tyto peníze patří také do SJM. Pokud jste neměli zrušeny SJM během manželství případně toto nebylo zúžené na základě notářského zápisu, pak byt patří také do SJM. Pokud byl byt následně prodán a patřil tedy do SJM, jste oprávněna s penězi disponovat v rozsahu běžných věcí.
Podle ust. § 145 Obč. zákoníku platí, že "běžné věci týkající se společných věcí může vyřizovat každý z manželů. V ostatních věcech je třeba souhlasu obou manželů; jinak je právní úkon neplatný."
Disponování s uvedenými penězi je možné pouze v rozsahu běžných věcí. Manžel v případě neshod by mohl tyto Vaše dispozice napadnout u soudu dle ust. § 146 Obč. zákoníku a soud by jeho návrhu i vyhověl is ohledem na tzv. dobré mravy / viz výše § 146 Obč. zákoníku /

Pokud by Váš manžel předmětný byt např. manžel koupil z peněz z dědictví / v otázce neuvádíte zdroj z čeho byl byt koupen /, pak byt je jeho výlučným vlastnictví a nejste oprávněna s penězi disponovat, i když Vás manžel zmocnil na prodej bytu.

Dobrý den, na Vaši otázku předkládáme následující odpověď:

Podle ust. § 149 občanského zákoníku platí (citujeme):

"(1) Jestliže zanikne společné jmění, provede se vypořádání podle zásad uvedených v § 150.
(2) Jestliže dojde k vypořádání dohodou, jsou manželé povinni vydat si na požádání písemné potvrzení o tom, jak se vypořádali.
(3) Jestliže se vypořádání neprovede dohodou, provede je na návrh některého z manželů soud.
(4) Pokud do tří let od zániku společného jmění manželů nedošlo k jeho vypořádání dohodou nebo jestliže společné jmění manželů nebylo na návrh podaný do tří let od jeho zániku vypořádáno rozhodnutím soudu, platí, pokud jde o movité věci, že se manželé vypořádali podle stavu , v jakém každý z nich věci z bezpodílového spoluvlastnictví pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá. O ostatních movitých věcech ao nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné. Totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, které jsou pro manžele společná. "

Z uvedeného zákonného ustanovení vyplývá, že rozhodující je stav majetku ve jeho fyzickém vyjádření, aktiva a pasiva ke dni nabytí právní moci rozsudku o rozvodu manželství.
V otázce uvádíte, že máte i hypotéku, ta je zřejmě vedena na Vás obou.
Doporučujeme sepsat dohodu o vypořádání SJM, kde vypořádá všechny věci patřící do SJM, movité a nemovité, včetně závazků a pohledávek, jakož i stavby nezapsané do katastru.

Pokud stavba ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželství nebyla zapsána jako rozestavěná stavba v katastru nemovitostí, nemůžete tuto stavbu nemovitost. Pokud by měly vzniknout rozpory kolem této stavby, doporučujeme vyhotovit znalecký posudek.
Současně doporučujeme vypořádat i hypotéku.
Chceme uvést, že i pokud by jste se písemně dohodli, že hypotéku bude bývalý manžel platit nadále (zřejmě ji po rozvodu i sám platil), tato dohoda není závazná pro banku.
Hypotéku musíte řešit přímo s bankou.
Pro polovinu domu převést na syna, v současnosti to podle našeho názoru není možné, protože dům není zapsán na LV ani jako rozestavěná stavba.

Dobrý den, na Vaši otázku předkládáme následující odpověď:

V otázce mluvíte o bývalém manželovi, neuvádíte však kdy nabyl právní moci rozsudek o rozvodu manželství.

Z ust. § 149 občanského zákoníku vyplývá:

"(1) Jestliže zanikne společné jmění, provede se vypořádání podle zásad uvedených v § 150 .

(2) Jestliže dojde k vypořádání dohodou, jsou manželé povinni vydat si na požádání písemné potvrzení o tom, jak se vypořádali.

(3) Jestliže se vypořádání neprovede dohodou, provede je na návrh některého z manželů soud.

(4) Pokud do tří let od zániku společného jmění manželů nedošlo k jeho vypořádání dohodou nebo jestliže společné jmění manželů nebylo na návrh podaný do tří let od jeho zániku vypořádáno rozhodnutím soudu, platí, pokud jde o movité věci, že se manželé vypořádali podle stavu , v jakém každý z nich věci z bezpodílového spoluvlastnictví pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá. O ostatních movitých věcech ao nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné. Totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, které jsou pro manžele společná. "

Tedy pokud od rozvodu uplynuly více než tři roky a nebyl podán návrh na vypořádání na soud, pak platí odst. 4 § 149 Obč. zákoníku tak, že movité věci, že se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci z bezpodílového spoluvlastnictví pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá.

V případě, že od rozvodu neuplynuly 3 roky doporučujeme dohodnout nebo podat nárvrh k soudu na vypořádání, což bude zřejmě jedinou alternativou ve Vašem případě.

Ust. § 150 Obč. zákoníku k tomu uvádí:

"Při vypořádání se vychází z toho, že podíly obou manželů jsou stejné. Každý z manželů je oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého vynaložil na společný majetek, a je povinen nahradit, co se ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho ostatní majetek . Dále se přihlédne především k potřebám nezletilých dětí, k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, a na to, jak se zasloužil o nabytí a udržení společných věcí. Při určení míry přičinění je třeba vzít též zřetel k péči o děti a na zakázky společné domácnosti. "

Představa Vašeho manžela na dělení majetku během manželství na "moje není tvoje" je jen chtěním, které neodpovídá zákonu. Majetek nabytý během trvání manželství patří do SJM.

Doporučujeme kontaktovat advokáta za účelem vyřešení vypořádání SJM.

Dobrý den, pokud rodiče převedli dům na syna, navíc před uzavřením manželství, je dům v jeho výlučném vlastnictví, tedy na tento nemáte nárok. Při převodech nemovitostí musí být podle zákona darovací smlouva písemná. Na základě této darovací smlouvy se podá návrh na vklad do katastru nemovitostí. Podle § 150 odst. 1 občanského zákoníku: "Při vypořádání se vychází z toho, že podíly obou manželů jsou stejné. Každý z manželů je oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého vynaložil na společný majetek, a je povinen nahradit, co se ze společného majetku vynaložilo na jeho ostatní majetek. (...) ". Při vypořádání SJM je tedy třeba prokázat, že jste vynaložili ze společného majetku prostředky na rekonstrukci domu. Manžel bude potom nahradí tyto prostředky.

Dobrý den přeji,

ve Vámi popisovaném případě záleží, kdy Vám otec prodal nemovitost. Pokud to bylo před vznikem manželství, tak manžel nemá v případě vyporiadavania SJM nárok na polovinu z kupní ceny nemovitosti, která byla ve Vašem výlučném vlastnictví. Podle judikatury jde "jen" o transformaci majetku na jinou podobu (nemovitost do podoby peněz). Tyto peníze nepatří do SJM, a proto se ani nebudou vypořádává. Pokud Vám však otec prodal nemovitost během existence manželství, tak přestože jste jako vlastník na listu vlastnictví zapsána jen Vy, i tak patří dům do SJM (§ 143 občanského zákoníku). Výjimka je, pokud byste před nabytím domu měli sepsanou dohodu o zúžení SJM u notáře, podle níž by dům neměl patřit do SJM, případně je také důležité odkud jste měli peníze na koupi nemovitosti. Pokud byla byť jen část peněz z SJM, tak patří nemovitost do SJM.

Dobrý den, pokud Vám dům byl během manželství darován, tento nepatří do SJM a nebudete ho muset z domu vyplácet. Předpokládám, že peníze z úvěru byly utracené na rekonstrukci domu. Pokud je to správný předpoklad, Váš manžel bude moci v budoucnu nárokovat, aby se mu nahradilo to, co se ze společného vynaloženo na Váš výlučný majetek (nakolik dům není společný). Vzhledem k tomu, že úvěry byste vzali na sebe, tak s vysokou pravděpodobností matematicky vznikne takový stav, že jeden druhému nebudete muset vyplácet žádný vypořádací podíl. Závisí to samozřejmě od výšky investic, zůstatků úvěrů a případně i od dalších okolností financování Vaší rodiny a společných záležitostí.

Dobrý den,
pozemek, pokud byl darován výlučně manželovi, zůstává jeho vlastnictvím a nespadá do BSM.
RD jelikož byl postaven během trvání manželství, patří do BSM, ne ej podstatné, že na LV je zapsán pouze manžel.

Pokud jde o vypořádání RD po rozvodu, zjednodušeně platí, že pokud se pak s již bývalým manželem nedohodnete na jeho vypořádání, přičemž dohoda musí být písemná a účinnost nabude vkladem do katastru nemovitostí, pak ve lhůtě do 3 let musíte podat návrh k soudu o vypořádání BSM ve smyslu ust. § 149 Obč. zákoníku:

"(1) Jestliže zanikne bezpodílové spoluvlastnictví, provede se vypořádání podle zásad uvedených v § 150.
(2) Jestliže dojde k vypořádání dohodou, jsou manželé povinni vydat si na požádání písemné potvrzení o tom, jak se vypořádali.
(3) Jestliže se vypořádání neprovede dohodou, provede je na návrh některého z manželů soud.
(4) Pokud do tří let od zániku společného jmění manželů nedošlo k jeho vypořádání dohodou nebo jestliže bezpodílové spoluvlastnictví manželů nebylo na návrh podaný do tří let od jeho zániku vypořádáno rozhodnutím soudu, platí, pokud jde o movité věci, že se manželé vypořádali podle stavu , v jakém každý z nich věci z bezpodílového spoluvlastnictví pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá. O ostatních movitých věcech ao nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné. Totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, které jsou pro manžele společná.
(5) Jestliže se po vypořádání společného jmění manželů rozhodnutím soudu nebo dohodou objeví majetek, který nebyl zahrnut v rámci vypořádání, platí pro něj domněnka uvedená v odstavci 4. "

Z uvedeného ustanovení vyplývá, že pokud ve lhůtě do 3 let se nedohodnete na vypořádání a ani nepodáte návrh k soudu, platí ust. § 149 odst. 4 Obč. zákoníku, že RD bude v podílovém spoluvlastnictví Vás jako bývalých manželů v podílu 1/2 k celku. Právní režim pozemku však zůstane nezměněn.

Poznamenáváme, že po rozvodu nejste Vy ani Váš manžel povinen se z RD vystěhovat.

V případě zájmu kontaktujte naši advokátní kancelář.

Dobrý den,

správné vycházíte z toho, že darované věci (včetně peněz) budou vždy jen majetek obdarovaného, a to i když je v manželském svazku. Teoreticky by mělo stačit darovat dostatek peněz na stavbu a zařízení domu a tyto držet prokazatelně odděleně od ostatních finančních prostředků rodiny. vše na stavbu domu a jeho zařízení by mělo financovat výhradně z darovaných peněz, protože pokud se dá na stavbu domu i jen část ze společných prostředků, tak dům bude patřit do společného jmění manželů.

Nejspolehlivější by bylo postavit a zařídit dům z Vaší strany a až poté ho jako takový darovat synovi.

Dobrý den,

pokud manžel (rodič) daruje něco dětem, tak manželka, resp. bývalá manželka (druhý rodič) nemá k předmětu daru vlastnické právo. Může s předmětem řady nakládat jedině jako zákonný zástupce nezletilých obdarovaných v rámci výkonu rodičovské, kam patří i správa majetku dětí.