Zrušení podílového spoluvlastnictví

Dobrý den,

sestra, i když má větší podíl, Vám nemůže bránit v užívání nemovitosti. Kromě toho, pokud užívá celou nemovitost, užívá ji nad rámec svého podílu, čímž se na Váš úkor a úkor Vaší matky bezdůvodně obohacuje (pokud jste se samozřejmě nedohodli, že může dům bezplatně užívat). Můžete od ní žádat náhradu ve výši 1/4 běžného nájemného, za jaké se pronajímají takové nemovitosti v daném místě.

Dovoluji si uvést, že podíly ve spoluvlastnictví jsou jen ideální, tedy nejde o přesně vymezené části věci. Tím pádem nemůžete prodat pozemek, který je v podílovém spoluvlastnictví, ani kdyby představoval právě 1/4, aniž jste předtím zrušili a vypořádali spoluvlastnictví.

Pokud to shrnu, můžete užívat nemovitost, protože jste jí podílovým spoluvlastníkem, bude ale obtížné určit, co je 1/4 domu (či 1 pokoj, 2 pokoje apod.).

Pokud podáte k soudu návrh na vypořádání podílového spoluvlastnictví, soud bude zkoumat, jakým způsobem je možné dům vypořádat. Délka řízení je individuální a závisí také na ochotě sporných stran. Připouštím, že vypořádání se může natáhnout i na několik měsíců, až let. Pokud jde o cenu řízení, podle soudní praxe v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je základem poplatku cena podílu, kterou žádá žalobce, tj cena předmětu poplatného úkonu podle návrhu na zahájení řízení.

Dobrý den,

touto specifickou otázkou se zabydlel Nejvyšším soudem ČR, který v rozsudku NS SR sp. zn. 1 Cdo / 187/2006 uvedl:

"Podílového spoluvlastnictví, jehož předmětem je zemědělský pozemek nacházející se mimo zastaveno území obce, nelze zrušit a vypořádat přikázáním celé nemovitosti do (nového) spoluvlastnictví, POkud na nově vzniklé spoluvlastnických podíl případů výměra nižší než 2000 m2 (při zemědělském pozemku), resp. Výměra nižší než 5000 m2 (při lesních pozemcích). "

To znamená, že zrušení a vypořádání takového pozemku je možné pouze za splnění podmínky rozlohy. V opačné případě, tedy POkud by byla rozloha pozemku menší než 2000 m2, soud by určitě Takové spoluvlastnictví nezřídil.

Zákon zná však i výjimky z drobení pozemků. POKUD nám blíží specifikovat o co šlo, poradíme Vám.

Dobrý den, podle § 136 odst.1 OZ Může být věc ve spoluvlastnictví více vlastníků, kde spoluvlastnictví je charakterizován podíl na společné veci.Podľa § 137 odst.1 OZ "podíl vyjadřuje míru, jakou se spoluvlastníci podílejí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví ke společné věci. Jelikož soud podílového spoluvlastnictví zrušil, přičemž věc příkazy do Vašeho výlučného vlastnictví stali jste se jeho výlučným vlastníkem se všemi právy a povinnostmi, které z tohoto stavu vyplývají. Máte tedy výlučné právo věc drzé, užívat, pobírat z ní plody nebe ji Scud (prodat). Váš bratr tedy nemá nárok zadat Vás o možnost užívat předmětný pozemek. Pro doplnění připojují k mé odpovědi i rozsudek NS ČR sp. zn. 22 Cdo 650/2002, který tuto situaci blížit popisuje.

rozsudek NS ČR sp. zn. 22 Cdo 650/2002:

"Účastník vyloučení ze spoluvlastnictví ztrácí Právní Důvod užívání domu a žádné ustanovení zákona výlučnému vlastníkovi domu neukládá, aby mu trpěl jeho užívání, nebe mu zajistil bytovou náhradu, zda Snášel jiné omezení vlastnického práva."

Dobrý den,

Vámi popisovaná situace je upravena v občanském zákoníku, konkrétně v § 142 odst.1, který mimo jiné hovoří o tom, že POkud ani jeden ze spoluvlastníků věc nechce, soud nařídit prodej věci a výtěžek z ní se rozdělí mezi spoluvlastníky podle velikosti podílu.

Tedy POkud jednoduše ani jeden z Vás chatu nechce, soud Vás v tomto případě přinutí Nemůže. Kromě výše uvedeného ustanovení OZ to potvrzuje i výrok soudu, který uvádím na závěr odpovědi:

Z IV, str. 484

"Předpokladem vypořádání spoluvlastníků přikázáním věci za přiměřenou náhradu jednomu nebe více spoluvlastníkům je to, že spoluvlastník, kterému se má věc přikázána s tým souhlasí. Jestliže spoluvlastník věc nechce, soud mu ji Nemůže příkaz, i kdyby u něj byly předpoklady na účelné využití věci. "

Dobrý den,

je pravdou, že soud je vázaná petite nebyly podstatou návrhu (těm co navrhovatel žádá), např. POkud zadáte přiznání náhrady škody ve výši 1.000, - € soud Vám Nemůže přisoudit více. To je vázanost návrhem. Důležité je říci, že soud rozhoduje posuzovací pravomocí, chilli důkladně zhodnotí okolnosti a pak, POkud má subjekt právo na to co žádá rozhodně ve smyslu petitu návrhu.

To jako soud postupuje při zrušení a vypořádání spoluvlastnictví uvádí následující rozhodnutí soudu:

Rozsudek NS ČR sp. zn. 22 Cdo 1727/2006

Spoluvlastníci se MOHOU dohodnout o zrušení spoluvlastnictví ao vzájemné vypořádání (§ 141 odst. 1 OZ); POkud nedojde k dohodě, spoluvlastnictví zruší a vypořádání na návrh některých spoluvlastníka provede soud. Přihlédne přitom k velikosti podíl a účelnému využití věci (§ 142 odst. 1 OZ). Judikatura vychází z toho, že aspekty uvedené v § 142 odst. 1 OZ je třeba vždy Vzít v úvahu, nejde však o hlediska Rozhodující (viz např. R 16/1967) a že otázka, komu bude věc přikázána, závisí vždy na uvažují soudu. To však vyplývá z textu zákona, podle kterého soud k uvedeným kritériem jen "přihlédne". Soud se v rozhodnutí o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví vždy musí zabydlet výškou podíl spoluvlastníků a účelným využitím věci, jeho rozhodnutí však Může vycházet iz jiných skutečností.

Dobrý den, proti rozhodnutím Krajský soud, v případě, že rozhodovali jako odvolací soudy nelze podat žádný radno opravný prostředek. Rozhodnutí odvolacího soudu lze přezkoumat pouze v rámci mimořádných opravných prostředků, které mají přesně stanovený přípustnost. Ve Vašem případě sice odvolací soud rozhodl jinak, než okresního soudu, avšak v tomto případě nejde o změněných rozsudek, chilli nepřichází v úvahu ani možnost aplikace § 238 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb, který připouští Přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu, kterým mění rozhodnutí soudu Prvního Stupně ve věci samé.

Podobný případ resilu Nejvyšším soudem ČR, který vydal následující rozhodnutí:

Usnesení NS ČR sp. zn. 22 Cdo 1209/2003: Pokud odvolací soud spoluvlastníky, jemuž byla věc po zrušení podílového spoluvlastnictví přikázáním do vlastnictví, uložil, aby druhému spoluvlastníku zaplatil přiměřenou náhradu za jemu odejmout spoluvlastnických podíl v nižší částce, než určil soud Prvního stoupá, v tomto rozsahu jde o potvrzující rozsudek.

Ve Vašem případě přichází v úvahu pouze možnost podání mimořádného opravného prostředku, kde by však musely být splněn podmínky § 243e až § 243g nebe obnova řízení podle § 228 a násl. zákona č. 99/1963.

Dobrý den,

Pokud jde o otázku kdo musí být účastníkem řízení při zrušení spoluvlastnictví tak platí, že Pokud jde o řízení o zrušení spoluvlastnictví v žaloba musí být označení jako účastníci řízení všichni spoluvlastníci. Důvodem je skutečnost, že zrušení spoluvlastnictví se týká všech spoluvlastníků, nejen některé z nich. Tento názor potvrzuje i nižsšie uvedené rozhodnutí soudu:

R 16/1967

"Pokud jde o věc náležející více spoluvlastníkům, nebylo by možné projednávat návrh na zrušení podílového spoluvlastnictví jen s některé ze spoluvlastníků, protože rozhodnutí vydané v takovém řízení by nemohlo být účinné vůči spoluvlastníkem, proti nimž návrh směřuje."

Žalobu tedy směřujte vůči dvěma zbyly sestrám, i přesto, že jedna z nich souhlasí se zrušením spoluvlastnictví (ušetříte tak na soudní poplatku).

Dobrý den,

Vyplacení podílu při zrušení spoluvlastnictví je běžné, když se vzdávají Svého vlastnictví. Touto otázkou se zabydlel i Nejvyšším soudem ČR, který v rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 1640/2006, vyvodil, že v pípade, POkud v řízení o zrušení podílového spoluvlastnictví spoluvlastník, kterému má připadnout celý pozemek nevyplatí Zbývajících spoluvlastníákov jde o tzv. vyvlastnění bez náhrady, co se Přičemž jednomu z osobních práv zakotvených nejen v naší ústavě ale iv listině základních práv a svobod.

V případě POkud podáte návrh na zrušení podílového spoluvlastnictví soud závazné 1 ze spoluvlastníků (tomu, kterému případ pozemek) vyplatit Zbývajících. POKUD tak neučiní, Můžete podat návrh exekutora.

Připíjí rozhodnutí, které blíží specifikuje tento problém:

Rozsudek NS ČR sp. zn. 22 Cdo 1640/2006

Vlastnické právo všech vlastníků má stejný obsah a ochranu. Listina základních práv a svobod v čl. 11 odst. 4 (takové čl. 20 odst. 4 Ústavy ČR) za určitých podmínek umožňuje vyvlastnění nebe omezení vlastnického práva. Mezi tyto podmínky patří i poskytnutí náhrady. Právní úprava zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví provedena V souladu s § 142 odst. 1 OZ je zcela V souladu s čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, nebe stanoví, že soud věc přikáže jednomu nebe více spoluvlastníkům za přiměřenou náhradu. Přikázání věci jednomu nebe více spoluvlastníkům, aniž jim byla uložena povinnost zaplatit přiměřenou náhradu tomu ze spoluvlastníků, který byl spoluvlastnický podíl zbavený, by ve své podstatě představovalo vyvlastnění bez náhrady, Což je v příkrém rozporu s čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod. Srovnej k tomu i nález ÚS ČR zveřejněn v Sbírce nálezů a usnesení Úsavního soudu ČR, sv. 2, pod č. 61, podle kterého "zákonem ustanovena možnost rozdělení podílového spoluvlastnictví ve svých důsledcích pro spoluvlastníka, jehož spoluvlastnický podíl je přikázaný ostatním spoluvlastníkům, znamená nucené odnětí vlastnického práva, které musí splňovat ústavní podmínky stanovené čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod. Mezi tyto podmínky patří i poskytnutí náhrady. přiměřeného náhradu třeba chápat jako hodnotový ekvivalent vyjádřený v penězích, ekvivalent umožňující podle místních podmínek obstarání obdobné věci, jakou představu podíl spoluvlastníka, který byl přisouzen ostatním spoluvlastníkům. "Z uvedeného vyplývá, že soud v tomto řízení Nemůže připustit , aby žalobce žalované neposkytly přiměřenou náhradu za její spoluvlastnických podílů.

Stanovisko NS ČR sp. zn. Cpjn 38/98

I tehdy, když podílového spoluvlastnictví vzniklo uplynutím lhůty podle ustanovení § 150 odst.4 OZ (v ČR § 149 odst. 4 OZ), muzea být zrušeno a vypořádané jen způsoby uvedenými v ustanovení § 141 a 142 OZ.

Dobrý den, Okresním soudem Bratislava I. je známý tím, že řízení tam trvají déle, než u jiných SOUDAL. To však takové závisí na soudce, který Vám bude přidělen. Znám tam soudců, kteří rozhodují rychle ale takové soudce, kterým to trvá déle než je běžné. Délka trvání soudního řízení závisí takové na tom, kolik je účastníků.

V naší kanceláři máme metody, jak urychlit soudní řízení.

Soudní řízení však je poslední stadium. Nejdříve je vhodné se pokusit o dohodu, která bude taková, že ji súdodenci neodmítnou, ať už z důvodu, že bude pro ně výhodná nebe neztratí to, co by ztratily, kdyby se vedlo soudní řízení. Není dobré za každou cenu věc resi soudní cestou. Takové doporučuji klientům, aby se setkali všichni sourozenci, nejlépe za přítomnosti advokátů. Vypořádání spoluvlastnictví je často jen o zprávách počítání.

dobrý den

ve Vašem případě by byl nejrozumnější rozvod, protože jste srozuměna s tím, že nechcete své soužití jako manželé obnovit, tedy že vztahy jsou natolik trvale rozvráceno, zda manželství Nemůže plnit svůj účel. Není rozumné vyřizuje úvěr, případně koupi nového bytu POkud jste manželé, protože vše nabývá do BSM (bezpodílového spoluvlastnícva manželů). Zákon připouští modifikace Ohlédneme BSM a to Takové, že podle § 143a zák. č. 40/1964 Sb. Občanské yzákonník: "1) Manželé MOHOU dohodou rozšířit nebe zúžit stanovený rozsah společného jmeno. Období se MOHOU dohodnout io správnou společného majetku. 2) Manželé se MOHOU dohodnout, že vyhradí vznik společného jmeno ke dni zániku manželství. 3) Dohoda podle odstavce 1 a 2 vyžaduje formu notářského zápisu. Manželé se MOHOU vůči jiné osobě na smlouvu odvolat jen tehdy, jestliže je jí tato dohoda známa. "POKUD byste se rozhodnli pro rozvod, následně si vyporiadajte BSM, ať už dohodou příp. Prostřednictvím soudu. Na finanční prostředky, které jste investovala ze svého výlučného vlastnictví (prodejem bytu ve výlučné vlastnictví) do nemovitosti v níži BYDLÍME (nepíšete zda daná Nemovitost je ve vlastnictví svokrovcov nebe manžela, Což je podstatné) máte právo, Což však třeba prokazuje.

dobrý den

podle § 148 odst. 2 zák. č. 40/1964 Sb. Občanský zákoník: "2) Ze závažných důvodů, Zejména POkud by další trvání bezpodílového spoluvlastnictví odporovalo dobrým mravům, muzea soud na návrh některé z manželů toto spoluvlastnictví zrušit i za trvání manželství." Soud zruší BSM jen tehdy POkud splnění závažné důvodů např. nehospodárné nakládání se společným majetkem nebo z příčin v osobě jednoho z manželů se nestará o potřeby rodiny aspoločnej domácnosti apod. Jedním z důvodů Může být i to, že manžel se neustále zadlužuje. Soud musí zkoumáš a posoudit všechny okolnosti případu. Jde o řízení na nárvh a soudu není vázaná případném shodný vůli účastníků na zrušení BSM. Manželé se nemohl ani dohodnout ani uzavřít soudní SMIR. Soud rozhoduje autoritativní rozsudkem.

Dobrý den. Při podílovém spoluvlastnictví platí zásada, že POkud spoluvlastník nemá zájem setrvat v podílového vztahu, nelze jí k tomu nutit. POKUD tedy Váš manžel jako podílového spoluvlastník podá žalobu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, soud by ho Měl zrušit a vypořádat. V soudní řízení se však v první řadě zkoumá, zda je předmět spoluvlastnictví reálné dělitelná a POkud ano, tak by Mělo být spoluvlastnictví zrušit a vypořádat právě reálnou dělbou. Až kdyby reálná dělby nebyla dobře možná, muzea dojit k přikázání věci za náhradu.

Dobrý den,

pokud je soud dlouho nečinný máte právo podat k soudu stížnost na průtahy v řízení předsedovi soudu. Předtím však můžete zkusit písemnou urgenciu- žádost o nařízení jednání. Soudu by měl následně ve věci jednat. Pokud nebude, pak zůstává, jako jediná možnost, stížnost.

Dobrý den, pokud se s Vaším bývalým přítelem nedokážete žádným způsobem dohodnout na vypořádání podílového spoluvlastnictví, nezbude Vám nic jiného než podat k soudu žalobu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. V případě, že byste se s ním dohodli na prodeji nemovitosti a následném splacení hypotéky, je takový postup možný. Problematické v tomto směru může být najít kupujícího, který by byl ochoten koupit zatíženou nemovitost s tím, že by zástavní právo bylo vyplaceny az katastru nemovitostí vymazány až po koupi nemovitosti. Na kupní smlouvě byste museli být uvedeni oba jako prodávající a předpokládám, že by kupující trval na tom, aby byla v kupní smlouvě stanovena i Vaše povinnost v určité lhůtě zajistit po prodeji nemovitosti výmaz zástavního práva z katastru nemovitostí.

Dobrý den.

Spoluvlastníci se mohou dohodnout o zrušení spoluvlastnictví ao vzájemném vypořádání.

Pokud nedojde k dohodě, zruší spoluvlastnictví a provede vypořádání na návrh některého spoluvlastníka soud. Přihlédne přitom k velikosti podílů a účelnému využití věci. Pokud není rozdělení věci dobře možné, přikáže soud věc za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům; přihlédne přitom k tomu, aby věc mohla účelně využít a na násilné chování podílového spoluvlastníka vůči ostatním spoluvlastníkům. Pokud věc žádný ze spoluvlastníků nechce, nařídí soud její prodej a výtěžek rozdělí podle podílů.

Z důvodů zvláštního zřetele hodných soud nezruší a nevypořádá spoluvlastnictví přikázáním věci za náhradu nebo prodejem věci a rozdělením výtěžku.

V soudním řízení bude záviset na konkrétním případu, zda soud zruší a vypořádá spoluvlastnictví, přičemž soud bude zkoumat zejména účelně využití nemovitosti. Po provedeném dokazování soud může rozhodnout i tak, že nařídí prodej nemovitosti za cenu stanovenou znaleckým posudkem. Soudy však se v těchto řízeních snaží o smír účastníků řízení, neboť tato řízení jsou velmi zdlouhavé.

Každý platí výdaje, které mu v řízení vzniknou, tj každý z účastníků si platí svého advokáta. Pokud jde o náklady řízení, tak soud přizná straně náhradu nákladů řízení podle poměru jejího úspěchu ve věc. Pokud měla strana ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádná ze stran nemá na náhradu nákladů řízení právo. Pokud strana procesně zavinila náklady řízení, které by jinak nebyly vznikly, soud přizná náhradu těchto nákladů protistraně. Výjimečně soud nepřizná náhradu nákladů řízení, pokud existují důvody hodné zvláštního zřetele.

Dobrý den,

v podstatě ano, ale jak uvádíte bude náročné se těchto peněz domoci. Doporučujeme Vám obrátit se na advokáta, který by se podíval na podrobnosti as případem, resp. vypracováním žaloby Vám pomohl.

Dobrý den,

vzhledem k tomu, že spoluvlastníky jste oba, máte stejné právo rozhodovat o tom, kdo v bytě bude a kdo ne. Mám tedy za to, že ho vyhodit odtud nemůžete, protože právo vstoupit do bytu a pobývat tam odvozuje od bývalé partnerky jako rovnocenné spoluvlastnických. Existuje však možnost domáhat se u soudu práva na rozhodnutí soudu při neshodě spoluvlastníků o hospodaření se společnou věcí podle § 139 odst. 2 občanského zákoníku.

Pokud jde o vypořádání, můžete uzavřít písemnou dohodu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Pokud byste se nevěděli dohodnout, bude nutné podat žalobu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví.

Můžete žádat, aby byt připadl jednomu z Vás, který by byl povinen toho druhého z bytu vyplatit, případně žádat, aby se byt prodal a výtěžek z prodeje rozdělil mezi Vás.

Dobrý den, na Vaši otázku předkládáme následující odpověď:

Pokud ze strany podíl. spoluvlastníka jsou odmítány dohody na zpřístupnění pozemku v rozsahu Vašeho podílu, doporučujeme mu napsat, že chcete oddělit svůj podíl v rozsahu 1/8 z celku a přičlenit k Vašemu, sousednímu pozemku. Ve věci bude třeba dát vyhotovit geometrický plán na oddělení 1/8 pozemku v dohodnuté části z celku, tedy tak, aby byl reálně pričleniteľný k Vašemu existujícímu sousednímu pozemku a sepsat dohodu o zrušení spoluvlastnictví.

Pokud s tímto návrhem nebude souhlasit, budete muset podat návrh k soudu na zrušení podíl. spoluvlastnictví. Vhodné by bylo spoluvlastníka 7/8 pozemku upozornit na to, že se soudním řízením jsou spojeny náklady, které bude muset nést.

Můžete kontaktovat i naši advokátní kancelář.

Dobrý den,
právní úprava vydržení je upravena v ust. § 134 Obč. zákoníku, podle kterého držitel se stává vlastníkem věci, pokud ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, pokud jde o nemovitost.
Ve vámi uvedeném případě však nejde o vydržení a to z důvodu, že podílový spoluvlastník užívá nemovitost, která je v jeho podíl. spoluvlastnictví a má o tom vědomost, že je její podíl. spoluvlastníkem, tedy nemůže vydržet vlast. právo k nemovitosti, která je v jeho vlastnictví nebo podíl. spoluvlastnictví. Nemůže tedy platit, že uplynutím 10 let od začátku užívání se stane jejím vlastníkem, protože on už podíl. spoluvlastníkem právní je.

Pokud chcete oddělit podíl podíl. spoluvlastníka, aby tato část nemovitosti byla zapsána v KN jako samostatná parcela, pak je třeba nechat vyhotovit geomet. plán na oddělení konkrétní parcely a sepsat smlouvu o zrušení a vypořádání podíl. spoluvlastnictví.

Můžete tak samozřejmě učinit i nyní a ne po uplynutí 10 let.

Dobrý den,
z Vaší otázky není zcela zřejmé, zda chcete tento pozemek odkoupit od spoluvlastníka, abyste Vy vlastnili celý pozemek jako celek nebo byste přijali alternativu rozdělení nemovitostí na samostatné parcely (což však na intravilán a zřejmý druh pozemku orná / lesní půda může být složité ).

Pokud totiž jeden ze spoluvlastníků nechce zrušit a vypořádat podílové spoluvlastnictví, můžete vůči němu podat žalobu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a žádat, aby soud vypořádal podílové spoluvlastnictví tak, že Vám za přiměřenou náhradu přikáže nemovitost do výlučného vlastnictví. V takových případech se můžete dát zastoupit právním nebo občanským zástupcem, který Vás bude v této věci právní zastupovat, komunikovat s ostatními spoluvlastníky v rámci mimosoudní snahy o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a následně i v rámci případného soudního řízení. Náklady s tím spojené závisí na vaší dohody se zástupcem a formě odměny, kterou si dohodnete.

Stejně nevíme v jakém smyslu jste mysleli větu, že každý spoluvlastník má právo na jakoukoliv část nehledě na velikost podílů. Pokud má někdo 1/3 podíl z 18 m2 a došlo by k rozdělení pozemku na dvě parcely, měl by nárok na 6 m2. Je na dohodě spoluvlastníků, zda to bude severní nebo jiná strana pozemku. Matematicky by však podíl měl sedět, jedině, že by se dohodly zároveň na zvýšení jeho podílu na pozemku a doplacení tohoto podílu. Zatímco se umí spoluvlastníci mimosoudní dohodnout na způsobu zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, přichází v úvahu několik alternativ a možností.

Dobrý den,
je to individuální a závisí to na třech hlavních faktorů. 1 / zda budou v řízení opakovaně prováděny znalecké posudky za účelem ohodnocení nemovitosti (případně znalecké posudky za účelem rozdělení nemovitosti), 2 / jakým způsobem budou strany sporu v řízení chovat a 3 / jaká je pracovní vytíženost soudu.

V současnosti Vám můžeme uvést, že v naší praxi není takové soudní řízení pravomocně ukončeno dříve než za 3-4 roky (is odvolacím jednáním). Máme mnohé řízení, které trvají 6-7 let.