Dobrý den, chci se poradit, protože jsem zoufalá. Před rokem mi zemřela maminka, která vlastnila polovinu našeho domu, druhou její otec. V domě jsme žili já, bratr, rodiče a stark - mámin otec, po její smrti se jí polka rozdělila mezi mna a bratra a otce, tak, že otec mě jednu čtvrtinu a my s bratrem jednu osminu, na dědické řízení mě nikdo nepřipravil ani neupozornil, jen se mi oznámilo par dny před jeho konáním, že bude a přišla jsem už jen na finále, kde se sepsali, co komu patří a to je vse. Po maminčině smrti jsem odešla z domu neboť s otcem se nedá vycházet, byvam u přítele, ale trvale bydliště mam stale tam. Chtěla bych vědět, jestli mam pravo žádat, aby mě vyplatil můj otec - protože on se nejprve nabídl, a ci mam přistát na tom, kolik on řekne, neboť na konání jednoduše řekl svou částku, kolik ma hodnotu dům a nikoho se neptal. Samozřejmě že ta částka byla směšná, ale je sepsána na papíře, ktery mame z řízení, moje otazka tedy je ci mozem žádat více nebo ne? Ta částka se totiž ani nepřibližují k tomu, co jednou otec s mámou vypláceny Mamina bratrovi za jeho čtvrtky domu, kterou pak napsal na mámu a tim padem mama vlastnila uz půl domu a ne čtvrt, ta částka byla v korunách 200 000 sk a od té doby se prodělala kupelka, kuchyn, schody, pokoje a je to obrovsky 6 izbovy dům s velkým pozemkem, a můj otec na konání uvedl, že dům má hodnotu pouze 16 000 eur. Poradte mi prosim, ci mam na něco pravo nebo ne. A ještě co se toho týče, já s otcem nežijeme, pracovala jsem půl roku v továrnách a jdu studovat na vysokou školu, má ještě i nějakou vyživovací povinnost vůči mně? Mam jen 23 let.
Dobrý den,
k Vaší otázce je nejprve třeba uvést, že podle Vámi popsaného skutkového stavu jste poměrné spoluvlastnických předmětných nemovitostí s velikostí spoluvlastnického podílu 1/4.
To, že předmětné nemovitosti byly předmětem dědického řízení po Vaší matce, ve kterém jste získali (spolu) vlastnické právo k daným nemovitostem nemá žádný vliv na to, že byste byli jakkoli omezena při disponování s Vaším spoluvlastnických podílů. Jste řádnou poměrné spoluvlastnických nemovitosti az tohoto statusu Vám vyplývají různé oprávnění - máte právo volně s Vaším podílem disponovat, užívat nemovitost ve velikosti Vašeho podílu apod. Můžete tedy prodat svůj spoluvlastnický podíl i Vašemu otci, a to za kupní cenu, kterou vy určíte a on ji bude akceptovat. To, jaká hodnota nemovitosti je uvedena v usnesení o dědictví nemá žádný vliv na výši kupní ceny, za kterou můžete Váš spoluvlastnický podíl převést na otce. V dědickém řízení se totiž v minulosti v mnoha případech uváděla záměrně nižší hodnota majetku dědictví z důvodu, že od výše hodnoty dědictví se počítala odměna notáře. Hodnota jednotlivých věcí patřících do dědictví uvedená v dědickém řízení by byla Ve Vašem případě rozhodující pouze tehdy, pokud by se dědické řízení skončilo dohodou dědiců, přímo jejíž součástí by bylo, že za náhradu přenecháváte svůj dědický podíl jinému dědici - Vašemu otci. Ve Vašem případě ale nejde o takovou situaci, neboť v dědickém řízení jste řádně nabyly svůj zákonný dědický podíl k předmětným nemovitostem.
Na druhé straně je třeba uvést, že Váš otec nemá povinnost na Váš návrh od Vás Váš spoluvlastnický podíl koupit. Pokud by Váš otec Váš návrh na prodej Vašeho spoluvlastnického podílu neakceptoval a Vy byste nechtěli dále setrvat v podílového vztahu s ostatními spoluvlastníky museli byste podat k soudu návrh na zrušení podílového spoluvlastnictví soudem (§ 142 odst. 1 občanského zákoníku).
Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.
hezký den, jsem Martina a jsme 3 já sourozenci, po rodičích se dům rozdělil 1/2 domu má bratr a druha polovina je přepsána za života mami na sestru a mě. Po dědickém řízení na kterém jsem já a sestra nebyly přizvány, se bratr nastěhoval do nemovitosti / domu a po vyprávění jsme se nedohodli na nás dvou sester na vyplacení., Také mu byla navržena verze, že sestru a bratra vyplatím, ale i Itaka bratr nesouhlasil . Jak mám postupovat dál, aby nás vyplatil?
Dobrý den,
v případě pokud se s bratrem nedohodnete na odkoupení Vašich spoluvlastnických podílů na předmětné nemovitosti, máte právo podat k soudu návrh na zrušení podílového spoluvlastnictví.
V případě návrhu na zrušení podílového spoluvlastnictví je ale třeba uvést, že soud je povinen nejprve zjišťovat, zda je věc reálné dělitelná. Pokud ano, je soud povinen věc rozdělit podle velikosti jednotlivých spoluvlastnických podílů. Pouze pokud věc není reálné dělitelná, přikáže ji podle § 142 odst. 1 občanského zákoníku do vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků a stejně mu určí povinnost vyplatit ostatním spoluvlastníkům, jejichž spoluvlastnictví k věci bylo zrušeno, přiměřenou náhradu. Tuto částku by byl následně Váš bratr povinen Vám vyplatit.
Nejvhodnějším řešením je ale sjednání se na podmínkách odkoupení spoluvlastnických podílů, protože soudní řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví trvají zpravidla i několik let.
Vzhledem k tomu, že jak uvádíte, Váš bratr v současnosti užívá danou nemovitost, je třeba uvést, že pokud ji užívá v rozsahu nad míru příslušející jeho spoluvlastnických podílů (tedy např. Když ji užívá tak, že Vás jako další spoluvlastnických vyloučil z jejího užívání ) máte právo domáhat se vůči němu náhrady za toto užívání, a to i soudní cestou.
Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.
Dobrý den, chci se zeptat? Otec je spoluvlastník poloviny domu, já jako dcera bych chtěla odkoupit druhou polovinu domu od jeho neteře, která je spolumajitelka, jenže ona mi to nechce prodat, a i kdyby chtěla žádá velmi vysokou částku. Žije v zahraničí o dům se nestará už 13 let. Dům je na společném dvoře, a má jedno číslo popisné. Děkuji za radu.
Dobrý den,
na Vaši otázku uvádíme následující:
1. / Nejprve budeme citovat z ust. § 137 a násl. Obč. zákoníku, které se týkají podílového spoluvlastnictví:
(1) Podíl vyjadřuje míru, jakou se spoluvlastníci podílejí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví ke společné věci. | |
(2) Není-li právním předpisem stanoveno nebo účastníky dohodnuto jinak, jsou podíly všech spoluvlastníků stejné. | |
§ 139: | |
(1) Z právních úkonů týkajících se společné věci jsou oprávněni a povinni všichni spoluvlastníci společně a nerozdílně. | |
(2) O hospodaření se společnou věcí rozhodují spoluvlastníci většinou počítanou podle velikosti podílů. Při rovnosti hlasů, nebo pokud se většina nebo dohoda nedosáhne, rozhodne na návrh kteréhokoliv spoluvlastníka soud. | |
(3) Jde-li o důležitou změnu společné věci, mohou přehlasovaní spoluvlastníci žádat, aby o změně rozhodl soud. | |
§ 140: | |
Li se spoluvlastnický podíl, mají spoluvlastníci předkupní právo, ledaže jde o převod osobě blízké (§ 116, 117). Pokud se spoluvlastníci nedohodnou o výkonu předkupního práva, mají právo vykoupit podíl poměrně podle velikosti podílů. | |
§ 141: | |
(1) Spoluvlastníci se mohou dohodnout o zrušení spoluvlastnictví ao vzájemném vypořádání; je-li předmětem spoluvlastnictví nemovitost, dohoda musí být písemná. | |
(2) Každý ze spoluvlastníků je povinen vydat ostatním na požádání písemné potvrzení o tom, jak se vypořádali, neměla již dohoda o zrušení spoluvlastnictví ao vzájemném vypořádání písemnou formu. " |
2. / Z uvedeného vyplývá, že podílový spoluvlastník má nejen práva, ale také povinnosti, a tedy starat se o nemovitost, nakolik tato bez ohledu na to, zda se užívá, nebo ne, potřebuje údržbu.
3. / Na základě uvedeného doporučujeme Vašemu otci, který je podílovým spoluvlastníkem, aby ve věci kontaktoval spoluvlastnických ohledně potřebných oprav domu, včetně jejich konkretizace a specifikace, včetně předběžných nákladů. Nepíšete v otázce, kdo snášel dosavadní náklady na běžnou údržbu domu, případně kdo platil např. daň z nemovitostí, pojištění domu za celé období 13 let, což by také bylo dobré také vypořádat. Z otázky však pro nás vyplývá, že podílová spolumajitelka předmětné náklady nebyly hrazeny. Současně Váš otec jí může navrhnout odkoupení jejího podílu za cenu, kterou uvede.
4. / V případě, že se nedohodnou, bude moci podat návrh k soudu na zrušení podílového spoluvlastnictví podle ust. § Obč. zákoníku. Zde poukazujeme i na ust. § 142, které zní následovně:
"(1) Jestliže nedojde k dohodě, zruší spoluvlastnictví a provede vypořádání na návrh některého spoluvlastníka soud. Přihlédne přitom k velikosti podílů a účelnému využití věci. Není-li rozdělení věci dobře možné, přikáže soud věc za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům; přihlédne přitom k tomu, aby věc mohla účelně využít a na násilné chování podílového spoluvlastníka vůči ostatním spoluvlastníkům. Pokud věc žádný ze spoluvlastníků nechce, nařídí soud její prodej a výtěžek rozdělí podle podílů. | |
(2) Z důvodů zvláštního zřetele hodných soud nezruší a nevypořádá spoluvlastnictví přikázáním věci za náhradu nebo prodejem věci a rozdělením výtěžku. | |
(3) Při zrušení a vypořádání spoluvlastnictví rozdělením věci může soud zřídit věcné břemeno k nově vzniklé nemovitosti ve prospěch vlastníka jiné nově vzniklé nemovitosti. Zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nemůže být na újmu osobám, kterým příslušejí práva váznoucí na nemovitosti. " |
5. / Ve věci návrhu na zrušení podílového spoluvlastnictví doporučujeme kontaktovat advokáta. Bylo by vhodné posoudit i titul nabytí nemovitosti otcovou neteří (dědění, dar, koupě apod.).
Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.
Dobrý den, přeji,
po smrti mé mamky nám zůstal domek v hodnotě cca 50 000, polovinu vlastní tati a druhá polovina šla do dědického řízení. Jsme 2 sourozenci, a tak se polovina domu podle zákona dělí na 3 části. Bratr se vzdal svých 16, 6% ve prospěch očka a táta se své části vzdal v můj prospěch (rozhodl se tak na základě toho, že synovi koupili byt a mně nedaly nic). Můj bratr je velmi nespokojen s rozhodnutím a přestal s námi komunikovat. Moje otázka je, jsem povinna bratra vyplatit? Kdy a na jakém základě vzniká tato povinnost? Děkuji.
Dobrý den,
z otázky usuzujeme, že teď jste podílovými spoluvlastníky nemovitosti spolu s Vaším otcem. Bratr se vzdal svého podílu na dědictví ve prospěch otce a Váš otec ve Váš prospěch.
Zřejmě v dědickém řízení došlo k započtení daru, který dostal Váš bratr za života Vaší matky na jeho dědického podílu.
Neuvádíte v otázce, zda podle usnesení o dědictví jste byli Vy případně Váš otec zavázána k vyplacení svého bratra z důvodu, že se svého podílu vzdal.
Pokud se Váš bratr vzdal svého podílu na dědictví bez povinnosti výplaty ať už z Vaší strany nebo strany Vašeho otce, nejste povinna Vy ani Váš otec mu nic vyplácet.
Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.
Dobrou den, moje otázka. Naši rodiče se rozvedli, otec se přestěhoval ke mně, máma zůstala na rodičovském domě. Jsme čtyři sourozenci, dům otec přepsal na nejmladšího bratra s tím, že se bude starat o mámu a ostatním vyplatí jejich podíl. Po 18 letech mámu dal do starobince, a dům prodal za 100 000e, investoval tam něco, a nyní tvrdí, že nic vyplatit nemusí, že se stará o mámu a dům je jeho. Mame nárok na výplatu podílu?
Dobrý den přeji,
na přesné posouzení nároku by bylo třeba vidět smlouvu. Pokud v ní byla uvedena povinnost vyplatit jejich, ale sourozenci nebyli účastníky smlouvy, tak částku nelze z jejich strany vymáhat. Jedině dárce by mohl odstoupit od smlouvy (pokud by to bylo dohodnuto). V dědickém řízení je pak možné požadovat, aby se podíl sourozence, který dostal od zůstavitele dar, započítal na jeho dědického podílu, tedy aby se tento podíl snížil o hodnotu daru. Pro bližší posouzení by bylo třeba vidět smlouvu.
Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.Trápi vás "Vyplacení spoluvlastnického podílu na nemovitostech" a chcete pomoci?
Dobrý den, mám možná jednodušší otázku. Po smrti prarodičů byla nemovitost rozdělena v dědickém řízení na 3/3. Jelikož moje máma neměla v té době kde bydlet, dohodla se (ústně) se sourozenci, že v domě může zůstat dokud bratr nedovrší 25. Nyní mama nabyla finance a chce bratrů vyplatit ještě před 25tkou mého bratra. Mezitím jeden z máminých brativ umřel - čili vyplatí jeho dvě děti. Otázka zní: má je vyplatit ze sumy domu z dědického řízení? I přes ústní dohodě, že zde můžeme bydlet do 25tky bratra mohou vymáhat ještě nějaké jiné poplatky od nás? Třeba odkoupení od jednoho z máminých bratrů udělat přes kupní prodejnu smlouvu (resp. Přepis části domu na mámu) učiněnou s právníkem? Děkuji za odpověď.
Dobrý den,
při zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je třeba vycházet z aktuální tržní hodnoty nemovitosti. Samozřejmě podílníky spoluvlastníci se mohou dohodnout na hodnotě nemovitosti i bez přihlédnutí tržní situace. Zatímco se umí dohodnout, zákonem nejsou omezeni. Pokud by se dohodnout nevěděli, většinou jeden nebo i oba podílníky spoluvlastníci předkládají znalecké posudky.
V případě, že dohoda byla o bezplatném užívání nemovitosti, tak by neměli ptát žádnou náhradu. Jelikož však jde pouze o ústní dohodu a bratr by se rozhodl zažalovat ji, byla by Vaše máma v důkazní nouzi. Ústní dohoda by se dala prokázat pouze nepřímo.
Jelikož se jedná o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitosti, vyžaduje tato dohoda, resp. kupní smlouva písemnou podobu. Můžete si ji sepsat i sami, avšak pro jistotu a bezchybné provedení vždy doporučujeme sepsat takovou dohodu / smlouvu u advokáta.
Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.
JUDr. Milan Ficek
advokát
Konzultace
Najděte nejlepší řešení pro Vaši situaci s profesionální právní konzultací.
Chci konzultovatPrávní zastoupení
Důvěřujte mé zkušenosti a nechte mě pomoci s Vaší právní situací.
Potřebuji zastoupitKontrola dokumentů
Chcete se ujistit, že Vaše dokumenty jsou v pořádku? Spolehněte se na moji právní expertízu a získejte jistotu v platnosti Vašich dokumentů.
Chci kontrolu