Rozdělení RD na samostatné byt. jednotky?

^Odpověď

Dobrý den,

na Vaši otázku odpovídáme následující:

1. / Reálné rozdělení budovy je možné tehdy, pokud její rozdělením vzniknou samostatné budovy, tj samostatné věci podle § 118 odst.1 občanského zákoníku. Bytom podle ust. zákona o vlastnictví bytů se rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou rozhodnutím stavebního úřadu trvalo určené k bydlení a mohou pro tento účel sloužit jako samostatné bytové jednotky.

2. / Podle ust. stavebního řádu "stavby, jejich změny a udržovací práce na nich lze provádět pouze podle stavebního povolení nebo na základě ohlášení stavebnímu úřadu. Žádost o stavební povolení se podává pro samostatnou stavbu nebo její změnu. stavební úřad přezkoumá zejména, dokumentace splňuje požadavky týkající se veřejných zájmů, především ochrany životního prostředí, ochrany zdraví a života lidí, a zda odpovídá obecným technickým požadavkům na výstavbu stanoveným tímto zákonem a zvláštními předpisy. stav. úřad posoudí, zda rozdělení stavby bude vyhovovat stav. předpisům, požadavkům na hygienu, požárněbezpečnostní předpisy a ostatní předpisy iz hlediska ust. vyhl. č. 532/2002 Sb.

3. / Otázka společné přípojky na vodu / zřejmě myslíte vodu / je spíše technickou otázkou a otázkou vztahů mezi Vámi jako budoucími vlastníky samostatných byt. jednotek, což by mohlo přinést v budoucnu obtíže pokud se jedná o platby a úhrady vyúčtování za vodu. Doporučujeme tuto část otázky řešit s vodárenskou společností přímo resp. předem. Samostatné měření spotřeby el. energie a plynu jsou v pořádku.

4. / K návrhu na vklad budete je třeba předložit rozhodnutí stavebního úřadu o technické proveditelnosti reálného dělení stavby, a listinu o určení popisného čísla k nově vytvořeným provozním stavbám. Současně zajistěte provedení geomet. plánu na rozdělení nemovitosti, kde byste vyřešili i otázku rozdělení celého pozemku, a který budete potřebovat k žádosti o přidělení popisného čísla.

Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.

^Odpověď

Dobrý den,

podle ust. § 139 a násl. Obč. zákoníku platí:

"(1) Z právních úkonů týkajících se společné věci jsou oprávněni a povinni všichni spoluvlastníci společně a nerozdílně.

(2) O hospodaření se společnou věcí rozhodují spoluvlastníci většinou počítanou podle velikosti podílů. Při rovnosti hlasů, nebo pokud se většina nebo dohoda nedosáhne, rozhodne na návrh kteréhokoliv spoluvlastníka soud.

(3) Jde-li o důležitou změnu společné věci, mohou přehlasovaní spoluvlastníci žádat, aby o změně rozhodl soud.

§ 140: Pokud se spoluvlastnický podíl, mají spoluvlastníci předkupní právo, ledaže jde o převod osobě blízké ( § 116, 117 ). Pokud se spoluvlastníci nedohodnou o výkonu předkupního práva, mají právo vykoupit podíl poměrně podle velikosti podílů.

§ 141:

(1) Spoluvlastníci se mohou dohodnout o zrušení spoluvlastnictví ao vzájemném vypořádání; je-li předmětem spoluvlastnictví nemovitost, dohoda musí být písemná.

(2) Každý ze spoluvlastníků je povinen vydat ostatním na požádání písemné potvrzení o tom, jak se vypořádali, neměla již dohoda o zrušení spoluvlastnictví ao vzájemném vypořádání písemnou formu.

§ 142:

(1) Pokud nedojde k dohodě, zruší spoluvlastnictví a provede vypořádání na návrh některého spoluvlastníka soud. Přihlédne přitom k velikosti podílů a účelnému využití věci. Pokud není rozdělení věci dobře možné, přikáže soud věc za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům; přihlédne přitom na to, aby věc mohla účelně využít a na násilné chování podílového spoluvlastníka vůči ostatním spoluvlastníkům. Li věc žádný ze spoluvlastníků nechce, nařídí soud její prodej a výtěžek rozdělí podle podílů.

(2) Z důvodů zvláštního zřetele hodných soud nezruší a nevypořádá spoluvlastnictví přikázáním věci za náhradu nebo prodejem věci a rozdělením výtěžku.

(3) Při zrušení a vypořádání spoluvlastnictví rozdělením věci může soud zřídit věcné břemeno k nově vzniklé nemovitosti ve prospěch vlastníka jiné nově vzniklé nemovitosti. Zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nemůže být na újmu osobám, kterým příslušejí práva váznoucí na nemovitosti. "

Z uvedeného zák. ustanovení vyplývá, že i pokud je vaše máma spoluvlastníkem 9/10 RD, na přístavbu resp. nástavbu RD je potřebný souhlas všech spoluvlastníků. Nejlepším řešením v této věci by bylo, kdyby Vaše mama jako spoluvlastník 9/10 odkoupila podíl 1/10 a následně byste se dohodli na souhlasu s nástavbou DR.

Pokud by spoluvlastník 1/10 nesouhlasil s prodejem jeho podílu, Vaše máma bude muset podat návrh k soudu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, což může být poměrně dlouhý a nákladný soudní proces. Nejlepším řešením je tedy dohoda spoluvlastníků o zrušení a vypořádání podíl. spoluvlastnictví.

Otázkou především je to, zda nástavba RD z hlediska stavebního a technického í možná, co budete muset vědět prokázat v stav řízení příslušnými projekty, hlavně statickým posudkem.

Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.

^Odpověď

Dobrý den,
ve věci je třeba zajistit znalecký posudek o technické proveditelnosti rozdělení stavby na dvě samostatné bytové jednotky. Seznam znalců najdete na stránce Ministerstva spravedlnosti ČR (www.justice.sk).

Podle výsledku posouzení znalcem budete muset nechat vypracovat potřebnou projektovou dokumentaci a požádat přísl. stavební úřad o stavební povolení podle § 55 a násl. stav. pořádku. Stav. úřad posoudí zda rozdělení stavby na dvě byt. jednotky odpovídá přísl. bezpečnostním, stavebním a hygien předpisům.

Po zrealizování změn a vydání kolaudačního rozhodnutí, přidělení samostatného popis. čísla staveb požádáte katastr o provedení přísl. změn v KN.

Ve věci doporučujeme současně vypořádat i změny ohledně pozemku - jeho rozdělení podle např. velikosti podílů na RD.

Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.