Postup při rozvodu

^Odpověď

Dobrý den. V zadané otázce uvádíte, že máte zájem o rozvod manželství, přičemž před podáním návrhu si zřejmě chcete ověřit správný postup.

Místní příslušnost soudu

V řízení o rozvod manželství je místní příslušnost soudu určená zvláštním způsobem. Ve smyslu ustanovení § 92 civilním mimosporového řádu platí, že: "Na řízení o rozvod manželství je místně příslušný soud, v jehož obvodu měli manželé poslední společné bydliště, pokud v obvodu tohoto soudu má bydliště alespoň jeden z nich. Jinak je místně příslušný obecný soud toho manžela, který návrh nepodal. Pokud takto příslušnost soudu nelze určit, je příslušný obecný soud navrhovatele. "

V otázce uvádíte, že během manželství jste žili ve společné domácnosti v zahraničí, avšak po návratu na Slovensko již nemáte s manželkou společné bydliště. V takovém případě nelze určit místní příslušnost podle první věty citovaného zákonného ustanovení.

Podle Vámi uváděných informací máte s manželkou oba evidován trvalý pobyt ještě u rodičů. Trvalý pobyt je přitom základním kritériem určujícím obecný soud sporné strany, resp. účastníka řízení.

Podle ustanovení § 14 civilním soudního řádu totiž platí, že: "Tribunálem fyzické osoby je soud, v jehož obvodu má fyzická osoba adresu trvalého pobytu."

Jelikož místní příslušnost soudu, který má jednat ve věci rozvodu Vašeho manželství, nelze určit podle první věty ustanovení § 92 civilním mimosporového pořádku, je třeba určit místní příslušnost soudu podle jeho druhé věty. Proto pokud návrh podáváte Vy, tak místní příslušnost soudu bude třeba určit podle místa trvalého pobytu Vaší manželky, protože ona návrh nepodává.

Hmotněprávní předpoklady rozvodu manželství

Obecně lze konstatovat, že soudy mají tendenci spíše manželství zachovat, než rozvést, přičemž uvedené platí o to více, pokud z manželství pocházejí nezletilé děti. Uvedené je legislativně vyjádřené například v ustanovení § 96 odst. 1 civilním mimosporového řádu, podle kterého platí, že: "Soud vede manžele k odstranění příčin rozvratu a usiluje o jejich smíření."

Na druhé straně, pokud s manželkou chcete rozvod oba a důsledně před soudem prokážete naplnění hmotněprávních předpokladů rozvodu manželství, které jsou uvedeny v ustanovení § 23 odst. 1 zákona o rodině, soud by měl Vaše manželství rozvést.

Podle ustanovení § 23 odst. 1 zákona o rodině přitom platí, že: "Soud může manželství na návrh některého z manželů rozvést, pokud jsou vztahy mezi manžely tak vážně narušené a trvale rozvráceno, že manželství nemůže plnit svůj účel a od manželů nelze očekávat obnovení manželského soužití."

rodičovská dohoda

Kromě shody manželů o tom, že oba mají zájem o rozvod, řízení značně urychlí i to, pokud se manželé vědí dohodnout o úpravě výkonu rodičovské zodpovědnosti k jejich nezletilým dětem.

S řízením o rozvod manželství je totiž obligatorně (povinně) spojeno i řízení o úpravě poměrů manželů k jejich nezletilým dětem pro dobu po rozvodu, což vyplave z ustanovení § 100 civilním mimosporového řádu, které určuje: "S řízením o rozvod manželství je spojeno řízení o úpravu poměrů manželů k jejich nezletilým dětem pro dobu po rozvodu. "

Navíc i podle ustanovení § 24 odst. 1 zákona o rodině platí, že: "V rozhodnutí, kterým se rozvádí manželství rodičů nezletilého dítěte, soud upraví výkon jejich rodičovské zodpovědnosti k nezletilému dítěti pro dobu po rozvodu, zejména určí, komu nezletilé dítě svěří do péče, kdo ho bude zastupovat a spravovat jeho majetek. Současně určí, jak má rodič, kterému nebylo nezletilé dítě svěřeno do péče, přispívat na jeho výživu, nebo schválí dohodu rodičů o výši výživného. "

V praxi se totiž nejednou stává, že manželé se umí shodnout na tom, že jejich manželství chtějí rozvést, avšak průtahy v řízení se vyskytnou právě ohledně výkonu rodičovské zodpovědnosti k jejich nezletilým dětem.

Jak se v otázce správně ptáte, pokud byste se s manželkou dokázali dohodnout na výkonu rodičovské zodpovědnosti k Vašim nezletilým dětem pro dobu po rozvodu manželství, soudní řízení by se tím mohlo značně urychlit.

Pokud jde o zmíněnou rodičovskou dohodu ohledně úpravy výkonu rodičovské zodpovědnosti k nezletilým dětem pro dobu po rozvodu, je třeba uvést, že taková dohoda podléhá schválení soudem. Jinak řečeno, s manželkou se můžete dohodnout, avšak dohoda ještě musí být schválena soudem a následně se promítne do výroku soudního rozhodnutí.

Ve smyslu ustanovení § 24 odst. 3 zákona o rodině platí, že: "Rozhodnutí o úpravě výkonu rodičovské zodpovědnosti může být nahrazeno dohodou rodičů. Dohoda musí být schválena soudem, jinak je nevymahatelná. "

Ve smyslu ustanovení § 25 odst. 1 zákona o rodině platí, že: "Rodiče se mohou dohodnout o úpravě styku s nezletilým dítětem před vyhlášením rozhodnutí, kterým se rozvádí manželství; dohoda o styku rodičů s nezletilým dítětem se stane součástí rozhodnutí o rozvodu. "

Doklady přikládané k návrhu na rozvod manželství

Pokud jde o návrh na rozvod manželství, z hlediska dokazování já třeba soudu předložit zejména oddací list. Přitom pokud z manželství pocházejí děti, je třeba předložit i jejich rodné listy. Pokud manželé uzavřou rodičovskou dohodu, je třeba předložit ji ke schválení soudu, protože v opačném případě, bez schválení soudem, je nevymahatelná.

Další doklady závisí zejména na tom, jakým způsobem se bude řízení vyvíjet. Například pokud by manželé neuzavřely rodičovskou dohodu, bylo by třeba prokazovat zejména jejich příjmy a výdaje a hlavně náklady na péči a výchovu nezletilých dětí.

závěr

Závěrem je vhodné uvést, že pro maximalizaci hladkého a rychlého rozvodu manželství je vhodné vyhledat pomoc odborníka (advokáta), který může převzít zastupování jednoho z manželů, případě může pomoci se sepsáním návrhu na rozvod, se sepsáním rodičovské dohody apod.

Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.

^Odpověď

Dobrý den, na Vaši otázku předkládáme následující odpověď:

V otázce neuvádíte kdy došlo k nabytí nemovitosti - domu, ve kterém nyní bydlíte, i když úvěr je na jméno manžela, je možné, že dům patří do společného jmění, ale to bychom museli vědět okolnosti jeho nabytí.

Podotýkáme, že vyplacena mzda patří do společného jmění.

V případě rozvodu manžel není oprávněn Vás z domu vystěhovat.

Pokud bychom vycházeli jen z otázky bez dalších informací o nemovitosti a tedy že dům nepatří do společného jmění, Vám vzniklo tzv. odvozené právo bydlení v nemovitosti na základě rodinného vztahu - manželského svazku.

V případě, že by Vás manžel chtěl po rozvodu vystěhovat, nemůže tak učinit. K vystěhování by mohlo dojít pouze na základě soudního rozhodnutí, kde soud by manželovi určil povinnost zajistit Vám bytovou náhradu (náhradní byt nebo náhradní ubytování).

Pro vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví platí ust. Obč. zákoníku.

V případě, že by nedošlo k dohodě o vypořádání, pak soud v řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví vychází z ust. § 150 občanského zákoníku (citujeme):

"Při vypořádání se vychází z toho, že podíly obou manželů jsou stejné. Každý z manželů je oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého vynaložil na společný majetek, a je povinen nahradit, co se ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho ostatní majetek . Dále se přihlédne především k potřebám nezletilých dětí, k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, a na to, jak se zasloužil o nabytí a udržení společných věcí. Při určení míry přičinění je třeba vzít též zřetel k péči o děti a na zakázky společné domácnosti. "

Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.