Dědictví

Dobrý den,podle občanského zákoníku se dědí podle tříd dědiců, kdy první třída dědiců přichází na řadu nejdříve, následné třídy přichází na řadu až v okamžiku, kdy se nedědí v předcházející třídě.

Váš případ lze vyřešit již v první třídě dědiců, kdy dědit budou stejným dílem pozůstalosti zůstavitelovi děti a manžel. §1635 OZ zní: v první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem. 

Samozřejmě není možné opomenout dědění podle závěti, které má přednost před děděním ze zákona, a díky které může zůstavitel předejít právě onům sporům mezi budoucími dědici. 

Dobrý den, ve Vašem případě můžete například učinit tzv. příslib daru. Příslib daru je zakotven v občanském zákoníku, v ust. § 2056, který stanovuje: Kdo druhému dar jen slíbí, není zavázán darovat, ale ten, kdo slib obdržel, má právo, aby mu slibující nahradil náklady účelně vynaložené v očekávání daru. Jediný problém v tomto řešení je, že příslib daru nezavazuje dárce k darování. Pak lze samozřejmě uvažovat nad tím, zda by alespoň tato forma nebyla pro Vaše příbuzné dostačující.

Oproti tomu pokud byste uzavřel darovací smlouvu, byl byste již v klasickém závazkovém poměru. Občanský zákoník zakotvuje v ust. § 1785 a násl. právní úpravu smlouvy o smlouvě budoucí. Občanský zákoník ji definuje jako: Smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem. Díky této smlouvě pak můžete stanovit podmínky pro uzavření darovací smlouvy, pokud nastanou podmínky ve smlouvě uvedené.

Ve Vašem případě tak rozhodně existuje řešení, které jsem nastínila výše. Doporučuji se proto obrátit na advokáta, který s Vámi věc probere do detailu a po konzultaci s Vámi vybere nejvhodnější řešení a následně sepíše případnou smlouvu.

Dobrý den, dle OZ vzniká SJM uzavřením manželství. Do SJM nepatří dle § 709 OZ to, co jeden z manželů nabyl před uzavřením manželství. 
Co se týče dědění v případě úmrtí, stanovuje v případě dědění ze zákona OZ tzv. třídy dědiců. První třída dědiců je stanovena takto: §1635 OZ: (1) V první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem. (2) Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti; totéž platí o vzdálenějších potomcích téhož předka.

Domnívám se, že již výše uvedeným jsem odpověděla na řešenou problematiku, neboť dle zákonem stanovených tříd dědiců (pokud manžel či Vy nenapíšete dědickou smlouvu či závěť) bude vždy dědit manžel/ka a děti stejným dílem. Tedy v případě dědění ze zákona není možné, abyste vše zdědila sama, pokud žijí děti zůstavitele, a dědictví se nevzdají. 

Co se týče investic do bytu, v případě rozvodu bude problém dokazovat investici Vašich peněz, pokud nebudou důkazy, že jste do bytu skutečně investovala. Doporučuji proto si např. nechávat doklady o prováděných plateb na dosud přítelův účet, či jiné důkazy, které Vám v případě sporu dosvědčí, že jste skutečně do bytu výhradní majetek investovala. V případě soudního sporu byste mohla nést důkazní břemeno.

Co se týče družstevních bytů. Do SJM patří mimo jiné i zisky z výlučného majetku jednoho z manželů. Tedy do SJM bude spadat i např. právě zisk z pronájmu bytu. Tedy, nárok bude mít Váš manžel, neboť zisk bude součástí SJM, ale nevidím důvod, proč by děti měly mít právní nárok na zisk z majetku, který nevlastní. Otec ano, děti nikoliv. 

Dobrý den, pokud Vaše matka rozhodla o darování nemovitosti Vašemu bratrovi, je to jejím výhradním právem, přičemž není potřeba udávat dalším sourozencům důvod. 

Ve Vašem případě je možno dodat, že pokud by matka zemřela do 3 let od darování nemovitosti, bylo by možné uvažovat o započtení na tzv. povinný díl dědictví. 

Jinak nezbývá uvést nic jiného, než že ať se to může zdát jako nestandardní postup, dle českého práva je tento postup zcela legální. 

Dobrý den,

předpokládám tedy, že když půlka nemovitosti zůstala Vaší matce, tak Vaše matka je nyní výlučnou spoluvlastnicí nemovitosti. Neuvádíte, zda v notářském zápisu neb usnesení je uvedena povinnosti Vaši matky Vás jako zákonné dědice po otci vyplatit. V případě, že notářsky zápis nebo usnesení tuto skutečnost neupravuje, na vyplacení z nemovitosti nemáte nárok. 

Dobrý den,

ve Vašem případě dědí manželka a vnuk s vnučkou (děti zemřelého syna po dědovi), všichni stejným dílem. 

Uvedené vyplývá z § 1635 zákona č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník: "V první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem. Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti; totéž platí o vzdálenějších potomcích téhož předka."

Dobrý den,

vzhledem k tomu, že nevím podrobnosti Vašeho případu, které jsou důležité, odpovím Vám obecně. 

Vzhledem k ustanovení § 711 zákona č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník: "Částky výdělku, platu, mzdy, zisku a jiných hodnot z pracovní a jiné výdělečné činnosti se stávají součástí společného jmění v okamžiku, kdy manžel, který se o jejich získání přičinil, nabyl možnost s nimi nakládat."

Z uvedeného vyplývá, že mzda Vaší matky patří do společného jmění manželů, a tedy záleží od notáře, jak SJM po smrti Vaší matky rozdělí. 

Dobrý den, jak správně uvádíte, děti zůstavitele jsou tzv. nepominutelnými dědici, kterým dle ust. § 1492 Občanského zákoníku náleží tzv. povinný díl z dědictví, který nelze v pořízení pro případ smrti zkrátit. Pokud se tedy v případě smrti zůstavitele bude dědit nemovitost, můžete v závěti uvést, že nemovitost zdědí jeden z Vašich synů, ale ten druhý bude mít nárok na určitou její část (pak může nastat například forma vyplacení apod.).

V tomto případě proto doporučuji i v tomto případě věnovat druhou nemovitost synovi, přičemž je možné, aby ve smlouvě bylo zřízeno břemeno užívání apod. pro Vás. Darování nemovitosti či finanční dar k její koupi pouze jednomu dítěti je totiž právem rodiče, a to na základě jakéhokoliv důvodu. Namítat započtení na povinný díl je možné pouze za situace, kdy darování bylo provedeno ne více, než 3 roky před smrtí zůstavitele.

Dobrý den,

neuvádíte, zda matka byla i manželkou otce. V případě, že ano, tak manželka bude oprávněným dědicem a bude dědit majetek stejným dílem jako dcera.

V případě, že matka a otec nebyli manželé, dědí jenom potomci, tedy dcera, a to veškerou pozůstalost. 

Uvedené vyplývá přímo ze zákona, konkrétně z § 1635 zákona č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník: "V první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem."

Dobrý den,

předpokládám, že Váš otec měl nemovitost nabytou během manželství, a tedy tato nemovitost patří do společného jmění manželů. 

Dle § 764 zákona č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník: "Zanikne-li manželství smrtí manžela, posoudí se majetkové povinnosti a práva bývalých manželů v rámci řízení o dědictví podle toho majetkového režimu, který existoval mezi manžely, popřípadě i podle pokynů, které zemřelý manžel ještě za svého života ohledně svého majetku pro případ smrti učinil..."

Z uvedeného vyplývá, že prvním krokem v případě dědického řízení je vypořádání SJM. Manželce tedy připadne do jejího výlučného vlastnictví 1/2 nemovitosti. Další 1/2 nemovitosti bude předmětem dědictví mezi manželku a potomky.  Tyto se "dělí" stejným dílem, a to dle § 1635 Občanského zákoníku: "V první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem."

V případě, že nemovitost nepatřila do společného jmění manželů, ale do podílového spoluvlastnictví a otec s novou ženou nebyli manželé, nová žena v takovém případě nedědí a do dědictví patří jenom spoluvlastnický podíl otce, který se rozdělí mezi potomky. 

Dobrý den,

jelikož nevím obsah plné moci, odpovím Vám obecně. Předpokládám, že plná moc byla udělena na všechny úkony týkající se dědického řízení, a tedy i Vámi zmíněné odmítnutí dědictví. V takovém případě se obávám, že nárok na dědictví již nemáte a tedy není ani šance, abyste byla vyplacena z prodeje bytu.

Dle § 446 zákona č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník: "Překročil-li zmocněnec zástupčí oprávnění a nesouhlasí-li s tím zmocnitel, oznámí to osobě, se kterou zmocněnec právně jednal, bez zbytečného odkladu poté, co se o právním jednání dozvěděl. Neučiní-li to, platí, že překročení schválil; to neplatí, pokud osoba, s níž zástupce právně jednal, měla a mohla z okolností bez pochybností poznat, že zmocněnec zástupčí oprávnění zjevně překračuje." 

Tedy když máte pocit, že Váš otec překročil plnou moc, kterou jste mu udělila, uvedené oznamte notářce. Opakuji, že jde o velice specifický případ a k relevantní odpovědi bych musel zanalyzovat podepsanou plnou moc. 

Dobrý den,

co se týče Vašeho dotazu, zda je možné přepsat domy na někoho jiného a do dědictví zahrnout nesplacenou hypotéku, nevidím v tom problém. Vlastník nemovitosti může během svého života jakkoliv disponovat se svým majetkem. 

V rámci dědického řízení jste mohli s bratrem namítnout započtení na povinný podíl, a v případě, že nemovitosti byly darovány během života Vašeho otce. Uvedené vyplývá z § 1661 zákona č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník, který uvádí: "Na povinný díl potomka se započte to, co mu zůstavitel dal za svého života na úlevu v nákladech spojených se založením samostatné domácnosti, se založením manželského či obdobného soužití nebo s nástupem povolání či se započetím podnikání; na povinný díl se započte i to, co zůstavitel použil na úhradu dluhů zletilého potomka. Stalo-li se tak dříve než v posledních třech letech před zůstavitelovou smrtí, provede se započtení, pokud zůstavitel neprojeví opačnou vůli."

Obávám se však, že uvedené je již promlčeno vzhledem ke skutečnosti, že dědictví proběhlo v roce 2012.

Dobrý den, pokud by se po zůstaviteli dědilo dle tzv. zákonné posloupnosti, existují tzv. zákonné dědické třídy, dle nichž se postupuje. V Občanském zákoníku, v ust. § 1635 a následující naleznete výčet 6 tříd dědiců, kde naleznete posloupnost dědění ze zákona. První třída dědiců

(1) V první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem.

(2) Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti; totéž platí o vzdálenějších potomcích téhož předka.

§ 1636

Druhá třída dědiců

(1) Nedědí-li zůstavitelovi potomci, dědí ve druhé třídě manžel, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.

(2) Dědici druhé třídy dědí stejným dílem, manžel však vždy nejméně polovinu pozůstalosti.

§ 1637

Třetí třída dědiců

(1) Nedědí-li manžel ani žádný z rodičů, dědí ve třetí třídě stejným dílem zůstavitelovi sourozenci a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.

(2) Nedědí-li některý ze sourozenců zůstavitele, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti.

Pokud však chcete pro případ smrti zajistit, aby některý z výše uvedených nedědil, je možné sepsat pořízení pro případ smrti, kde své dědictví rozdělíte či z dědictví některé osoby vyloučíte. Jelikož se nejedná o potomky, kteří mají i při pořízení pro případ smrti právo na zákonný díl z dědictví, nevidím v tomto učinění problém. Doporučuji se obrátit na notáře, který s Vámi věc probere, případně i závět formou veřejné listiny sepíše. 

Dobrý den, jako nepominutelný dědic máte právo na tzv. povinný díl. Nicméně tzv. započtení na povinný díl dle ust. § 1660 a násl. Občanského zákoníku je za situace, kdy Váš sourozenec bezplatně obdržel za trvání života rodičů dar, avšak v posledních třech letech před jejich smrtí. 

Majetkové výhody druhého sourozence mohou být proto zohledněny pouze 3 roky zpět. To, jak rodiče naloží s jejich majetkem za života, je pouze a jen jejich svobodná vůle. 

Dobrý den,

Váš otec dědí 50% z majetku, který patřil do společného jmění manželů. Zbytek, tedy 50% se dlí se stejným dílem dědí mezi Vás, Vašeho bratra a otce. 

Smrtí jednoho z manželů zaniká manželství, proto se ještě před zahájením dědického řízení nejprve před soudem provede vypořádání SJM, během kterého se jmění manželů rozdělí.

Ohledně další otázky, vzdát se dědictví můžete avšak hrozí riziko, že se dopustíte trestného činu poškození věřitele dle § 222 zákona č. 40/2009 Sb. Trestní zákoník. Tento trestný čin je zaměřen proti jednání, jimiž se snaží dlužníci poškodit svého věřitele tím, že úmyslně zmenšují svůj majetek, nebo se snaží zastřít jeho existenci, co ž by byl Váš případ. Nevím, zda je vůči Vám vedeno i exekuční řízení nebo ne. V případě, že ne, zkuste se s věřiteli domluvit na splátkovém kalendáři. 

Dobrý den, pokud nesepíšete závěť, kterou můžete vyloučit osoby z dědictví (vyjma nepominutelných dědiců), bude se dědit na základě tzv. zákonné posloupnosti. 

Pokud uvádíte, že jste vdaná a máte děti, jednalo by se v případě smrti o tzv. první třídu dědiců. Dle ust. § 1635 Občanského zákoníku platí: 

(1) V první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem.

(2) Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti; totéž platí o vzdálenějších potomcích téhož předka.

Tedy, pokud nepořídíte jiné pořízení pro případ smrti, bude při Vaší případné smrti dědit jak manžel, tak Vaše děti, každý stejným dílem, přičemž k tomu bude ještě nutné vypořádat zaniklé SJM, neboť pokud jste toto nevyloučili formou notářského zápisu, SJM vzniká v zákonné formě po uzavření manželství. 

Dobrý den,

jelikož byl byt nabyt před uzavřením manželství, děti, které nejsou potomci Vaší maminky nemají na byt nárok. Byt nepatří do společného jmění manželů a není tedy předmětem dědictví po dědovi. 

Uvedené vyplývá z § 709 zákona č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník: "Součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství,..."

Dobrý den,

dcera muže, který si vzal za manželku paní s domem nemá žádný nárok na dědictví. 

Dědit bude jenom synovec, a to dle tzv. třetí zákonné dědické posloupnosti. Tuto upravuje § 1637 zákona č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník: "Nedědí-li manžel ani žádný z rodičů, dědí ve třetí třídě stejným dílem zůstavitelovi sourozenci a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele. Nedědí-li některý ze sourozenců zůstavitele, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti."

Dobrý den, pokud Váš manžel nebude mít sepsanou závěť či jiné pořízení pro případ smrti, bude se v případě jeho smrti dědit na základě tzv. zákonné posloupnosti.
Dědění na základě tzv dědických tříd je zakotveno v ust. § 1633 a následující Občanského zákoníku.

Ve Vašem případě byste případně při smrti Vašeho manžela dědila Vy, jako manželka, a dále jeho vlastní dcera. Vaše dcery by totiž připadaly v úvahu až v okamžiku, co by se nedělilo dle tzv. první třídy dědiců, neboť Vaše vlastní dcery, pokud je manžel neosvojil, by se v případě dědění považovaly za osoby žijící ve společné domácnosti (pokud by s Vámi žily).

První třída dědiců stanoví: § 1635 OZ: (1) V první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem. (2) Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti; totéž platí o vzdálenějších potomcích téhož předka.

Druhá třída dědiců, pokud se nedědí dle první třídy stanovuje: Nedědí-li zůstavitelovi potomci, dědí ve druhé třídě manžel, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele. (2) Dědici druhé třídy dědí stejným dílem, manžel však vždy nejméně polovinu pozůstalosti.

Dobrý den, pokud nesepíšete pořízení pro případ smrti, kde svůj majetek rozdělíte i mimo jiné osoby, než je Vaše dcera, bude dcera dle zákonné dědické posloupnosti jediným dědicem.

Ust. § 1635 Občanského zákoníku stanovuje:

§ 1635

První třída dědiců

(1) V první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem.

(2) Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti; totéž platí o vzdálenějších potomcích téhož předka.

Co se však týče odmítnutí dědictví, které je předlužené, uvádím následující:

§ 1485

(1) Dědic má právo po smrti zůstavitele dědictví odmítnout; smluvní dědic však jen, pokud to není dědickou smlouvou vyloučeno. Odmítá-li dědictví nepominutelný dědic, může dědictví odmítnout s výhradou povinného dílu.

(2) Zmocněnec může za dědice prohlásit, že dědictví odmítá, nebo neodmítá, nebo že dědictví přijímá, jen je-li k tomu podle plné moci výslovně oprávněn.

§ 1486

Odmítne-li dědic dědictví, hledí se na něho, jako by dědictví nikdy nenabyl.

§ 1487

(1) Odmítnutí dědictví vyžaduje výslovné prohlášení vůči soudu. Dědictví lze odmítnout do jednoho měsíce ode dne, kdy soud dědice vyrozuměl o jeho právu odmítnout dědictví a o následcích odmítnutí; má-li dědic jediné bydliště v zahraničí, činí lhůta k odmítnutí dědictví tři měsíce. Jsou-li pro to důležité důvody, soud dědici lhůtu k odmítnutí dědictví přiměřeně prodlouží.

(2) Uplynutím lhůty k odmítnutí dědictví právo odmítnout dědictví zaniká.

Odmítnutí musí být učiněno výslovným prohlášením buď písemně soudnímu komisaři, který věc projednává, nebo ústně do protokolu. Důvody odmítnutí nemusí být uvedeny (zpravidla se odmítá v obavě z předluženého dědictví).

Co se týče zastoupení Vaším přítelem, zde bude záležet na soudním komisaři - notáři, zda by dceři spíše neustanovil kolizního opatrovníka. Toto bude však řešením až v okamžiku, co by situace nastala. 

Dobrý den, pokud zůstavitel za trvání života nesepíše jiné pořízení pro případ smrti, bude se dědit na základě tzv. zákonných dědických tříd, které jsou upraveny v ust. § 1635 a násl. Občanského zákoníku.

Obecně ust. § 1491 Občanského zákoníku zakotvuje tzv. jiné pořízení pro případ smrti, mezi které mimo jiné patří závěť, která má při jejím sepsání přednost před klasickým děděním dle zákonné dědické posloupnosti.

Pokud se bude dědit na základě zákonné posloupnosti, připadá v úvahu ihned první třída dědiců, která stanoví následující: 

§ 1635
První třída dědiců
(1) V první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem.
(2) Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti; totéž platí o vzdálenějších potomcích téhož předka.

Tedy, majetek, který bude součástí dědického řízení, by dědila manželka a dcera zůstavitele stejným dílem.

S ohledem na předpokládanou existenci společného jmění manželů však bude nejprve třeba zaniklé SJM vypořádat, kdy část, která připadne manželce zůstane jejím výlučným majetkem, a část, která by připadla zesnulému manželovi, se stane součástí dědictví. 

Je vhodné též uvést, že se dcera může dědictví vzdát ve prospěch své matky.

Dobrý den, nejprve uvedu, že záleží pouze na vlastnících, jak naloží se svým majetkem za trvání jejich života. Tedy, je možné, aby rodiče darovali nemovitost pouze některým ze svých potomků.

Možným řešením v případě zbylých potomků je následující využití institutu započtení: 

Započtení na povinný díl
§ 1660 Občanského zákoníku
(1) Na povinný díl se započte vše, co nepominutelný dědic z pozůstalosti skutečně nabyl odkazem nebo jiným zůstavitelovým opatřením.
(2) Na povinný díl se započte i to, co nepominutelný dědic od zůstavitele bezplatně obdržel v posledních třech letech před jeho smrtí, ledaže zůstavitel přikáže, aby se započtení provedlo za delší dobu; potomku se kromě toho započte i to, co od zůstavitele bezplatně obdržel dědicův předek. Při započtení se však nepřihlíží k obvyklým darováním.
§ 1661
(1) Na povinný díl potomka se započte to, co mu zůstavitel dal za svého života na úlevu v nákladech spojených se založením samostatné domácnosti, se založením manželského či obdobného soužití nebo s nástupem povolání či se započetím podnikání; na povinný díl se započte i to, co zůstavitel použil na úhradu dluhů zletilého potomka. Stalo-li se tak dříve než v posledních třech letech před zůstavitelovou smrtí, provede se započtení, pokud zůstavitel neprojeví opačnou vůli.
(2) Potomkovi, který vstupuje na místo svého předka, se započte na povinný díl i to, co takto dostali od zůstavitele jeho rodiče, na jejichž místo vstupuje.

Toto bude však připadat v úvahu k projednání až v rámci nařízeného dědického řízení při konaném jednání. 

Dobrý den, ve Vašem případě je možné odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, který stanovil, že dědit může jen ten, kdo přežil zůstavitele.
To mimo jiné v současné době koresponduje nadále s právní úpravou obsaženou v dřívějším Občanském zákoníku:

NABÝVÁNÍ DĚDICTVÍ

§ 460

Dědictví se nabývá smrtí zůstavitele.

Podmínkou nabytí dědictví není, že by se měl dědic dožít i skončení dědického řízení a nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Dále z judikatury a zákona plyne, že na místo zemřelého dědice, který v průběhu dědického řízení zemřel, nastoupí jeho dědicové jako procesní nástupci:

§ 107 Občanského soudního řádu

(1) Jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení přeruší. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením.

(2) Ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení fyzická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, ti, kteří vstoupili do práva nebo povinnosti, o něž v řízení jde.

Tedy, za zemřelého dědice jednají jeho dědicové, kteří jsou účastníky řízení, avšak nejsou dědici původního zůstavitele. 

Dobrý den, obecně ust. § 1491 Občanského zákoníku zakotvuje tzv. jiné pořízení pro případ smrti, mezi které mimo jiné patří závěť, která má při jejím sepsání přednost před klasickým děděním dle zákonné dědické posloupnosti. Pokud zůstavitel tuto závěť sepíše, je určení dědictví jednoznačné (přičemž manžel narozdíl od potomka není nepominutelným dědicem, a tudíž dědit nemusí), neboť rodič zesnulého potomka není povinen ze zákon dědit. Pokud zůstavitel nesepíše jiné pořízení pro případ smrti, bude se dědit na základě tzv. zákonných dědických tříd, které jsou upraveny v ust. § 1635 a násl. Občanského zákoníku.Co se týče dědických tříd, těchto je celkem 6 a platí, že pokud se nenachází dědicové třídy předchozí, dědí dědicové tříd následujících.

Tedy, buď sepíšete závěť, kde na základě své vůle rozhodnete o vyřešení pozůstalosti v případě Vaší smrti, nebo se bude postupovat na základě dědických tříd. S ohledem na to, že nemáte své vlastní přímé potomky, jednalo by se pravděpodobně o druhou třídu dědiců, která zakotvuje následující:

§ 1636

Druhá třída dědiců

(1) Nedědí-li zůstavitelovi potomci, dědí ve druhé třídě manžel, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.

(2) Dědici druhé třídy dědí stejným dílem, manžel však vždy nejméně polovinu pozůstalosti.

Dobrý den, vzdání se a odmítnutí dědictví jsou skutečně 2 odlišné instituty, které vysvětlím níže:

1) Podstatou odmítnutí dědictví je, že když zákonný dědic odmítne dědictví, bude se na něj nahlížet, jako by mu nikdy žádné dědictví nenáleželo - tedy nebudou mu z dědictví plynout ani žádná práva a ani žádné povinnosti. To se tedy týká i povinnosti případně splatit dluhy, kterou jsou součástí dědictví.

2) Podstatou vzdání se dědictví je, že dědic dědictví buď neodmítl, anebo mu již uplynula lhůta k odmítnutí dědictví (která je dle zákona 1 měsíční), tudíž využil tohoto institutu. Osoba se vzdává dědictví vůči jinému dědici. Pokud by však tak učinila až poté, co jste vy dědictví odmítli, nebylo by možné takto učinit.

Tudíž předpokládám, že se matka vzdala ve váš prospěch a vy jste následně teprve poté dědictví odmítli.

Dědici, který se dědictví vzdal, nikoliv jej odmítl, nadále zůstávají určité povinnosti, neboť se na něj neuplatní fikce v uplatňující se v rámci odmítnutí. 

Občanský zákoník:

Odmítnutí dědictví

§ 1485

(1) Dědic má právo po smrti zůstavitele dědictví odmítnout; smluvní dědic však jen, pokud to není dědickou smlouvou vyloučeno. Odmítá-li dědictví nepominutelný dědic, může dědictví odmítnout s výhradou povinného dílu.

(2) Zmocněnec může za dědice prohlásit, že dědictví odmítá, nebo neodmítá, nebo že dědictví přijímá, jen je-li k tomu podle plné moci výslovně oprávněn.

§ 1486

Odmítne-li dědic dědictví, hledí se na něho, jako by dědictví nikdy nenabyl.

§ 1490

Vzdání se dědictví

(1) Dědic, který dědictví neodmítl, se jej může před soudem v řízení o dědictví vzdát ve prospěch druhého dědice; učiní-li tak nepominutelný dědic, vzdává se tím také práva na povinný díl s účinností i pro své potomky. Souhlasí-li i druhý dědic, použijí se obdobně ustanovení § 1714 až 1720; nesouhlasí-li však, k vzdání se dědictví se nepřihlíží.

(2) Byl-li dědic, který se dědictví vzdal, obtížen příkazem, nařízením odkazu nebo jiným opatřením, které podle zůstavitelovy vůle může a má splnit jen osobně, nezbavuje se tím povinnosti splnit takové opatření.

Dobrý den, dle zákonů České republiky platí, že o pozůstalosti musí vždy rozhodnout příslušný soudní komisař - notář, a to v rámci dědického řízení. 

Dle Zákona o zvláštních řízeních soudních platí, že:

§ 98

Podmínky příslušnosti

(1) Pro řízení o pozůstalosti je příslušný soud, v jehož obvodu

a) měl zůstavitel v době smrti evidováno místo trvalého pobytu v informačním systému evidence obyvatel podle jiného právního předpisu, popřípadě místo jiného pobytu evidované podle jiných právních předpisů,

b) měl zůstavitel naposledy bydliště, popřípadě, neměl-li bydliště nebo nelze-li bydliště zjistit, místo, kde se naposledy zdržoval, není-li dána příslušnost podle písmene a),

c) je zůstavitelův nemovitý majetek, není-li dána příslušnost podle písmene a) nebo b),

d) zůstavitel zemřel, není-li dána příslušnost podle písmene a), b) nebo c).

(2) Závěru pozůstalosti může nařídit a správce pozůstalosti může jmenovat kterýkoliv soud věcně příslušný pro řízení o pozůstalosti, je-li tu nebezpečí z prodlení.

Tedy, i přestože jste s otcem domluveni na způsobu dědictví, není možné, aby pozůstalost nebyla v rámci dědického řízení projednána. Nicméně je možné v rámci vyrozumění o dědickém řízení zaslat příslušnému notáři Vaší dohodu, kterou projedná a následně bude dědické řízení možné rychleji ukončit. 

Následně dle § 185 Zákona o zvláštních řízeních soudních notář:

§ 185

Rozhodnutí o dědictví

(1) V rozhodnutí o dědictví soud s účinností ke dni vzniku dědického práva

d) schválí dohodu dědiců o rozdělení pozůstalosti, která není v rozporu se zákonem, a potvrdí podle ní nabytí dědictví více dědici,

Dobrý den, co se týče dědického práva a dědického řízení, uvádím následující:
Obecně ust. § 1491 Občanského zákoníku zakotvuje tzv. jiné pořízení pro případ smrti, mezi které mimo jiné patří závěť, která má při jejím sepsání přednost před klasickým děděním dle zákonné dědické posloupnosti.

Pokud zůstavitel tuto závěť sepíše, je určení dědictví jasné.

Pokud zůstavitel nesepíše jiné pořízení pro případ smrti, bude se dědit na základě tzv. zákonných dědických tříd, které jsou upraveny v ust. § 1635 a násl. Občanského zákoníku. Co se týče dědických tříd, těchto je celkem 6 a platí, že pokud se nenachází dědicové třídy předchozí, dědí dědicové tříd následujících. Pokud otec nesepíše závěť a bude připadat v úvahu zákonná posloupnost, je možné uvažovat ihned o první třídě dědiců:
§ 1635
První třída dědiců
(1) V první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem.
(2) Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti; totéž platí o vzdálenějších potomcích téhož předka.
Pokud se část nemovitosti nachází v režimu SJM, bude nejprve třeba vypořádat zaniklé SJM. Majetek, který by připadl při vypořádání otci, se stane pozůstalostí, kdy tato bude rozdělena dle výše uvedených pravidel. Tedy, vše, co připadne zesnulému otci se stane následně součástí dědictví a Vy budete dědit na základě výše uvedených pravidel. 

Dobrý den, Občanský zákoník zakotvuje celkem 6 dědických tříd, které připadají v úvahu, pokud zůstavitel nespíše závěť. Níže uvádím jejich výčet, přičemž pokud nejsou dědicové první třídy, nastupují dědicové druhé třídy, a tak dále.

§ 1635

První třída dědiců

(1) V první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem.

(2) Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti; totéž platí o vzdálenějších potomcích téhož předka.

§ 1636

Druhá třída dědiců

(1) Nedědí-li zůstavitelovi potomci, dědí ve druhé třídě manžel, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.

(2) Dědici druhé třídy dědí stejným dílem, manžel však vždy nejméně polovinu pozůstalosti.

§ 1637

Třetí třída dědiců

(1) Nedědí-li manžel ani žádný z rodičů, dědí ve třetí třídě stejným dílem zůstavitelovi sourozenci a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.

(2) Nedědí-li některý ze sourozenců zůstavitele, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti.

§ 1638

Čtvrtá třída dědiců

Nedědí-li žádný dědic ve třetí třídě, dědí ve čtvrté třídě stejným dílem prarodiče zůstavitele.

§ 1639

Pátá třída dědiců

(1) Nedědí-li žádný z dědiců čtvrté třídy, dědí v páté třídě jen prarodiče rodičů zůstavitele. Prarodičům zůstavitelova otce připadá polovina dědictví, prarodičům zůstavitelovy matky druhá polovina. Obě dvojice prarodičů se dělí rovným dílem o polovinu, která na ně připadá.

(2) Nedědí-li jednotlivý člen dvojice, připadne uvolněná osmina druhému členu. Nedědí-li dvojice, připadne tato čtvrtina druhé dvojici téže strany. Nedědí-li ani jedna dvojice téže strany, připadá dědictví dvojicím druhé strany ve stejném poměru, v jakém se dělí o polovinu dědictví, která jim připadá přímo.

§ 1640

Šestá třída dědiců

(1) Nedědí-li žádný z dědiců páté třídy, dědí v šesté třídě děti dětí sourozenců zůstavitele a děti prarodičů zůstavitele, každý stejným dílem.

(2) Nedědí-li některé z dětí prarodičů zůstavitele, dědí jeho děti.

Bratr by tak připadal v úvahu až jako třetí třída dědiců.

Co se týče závěti, zde je následně dědictví jasně určené. S ohledem na to, že bratr nespadá mezi nepominutelné dědice, je možné jej z dědictví vynechat.

Pokud byste se rozhodla jít formou sepisu závěti, doporučuji navštívit notáře ve Vašem okolí a nechat si toto pořízení pro případ smrti sepsat u něj. Jednak zajistí právní důsledky, které pořizovatel zamýšlel a pozůstalost bude skutečně podle jeho vůle projednána. Současně notář uloží závěť, do elektronické Evidence právních jednání pro případ smrti vedené Notářskou komorou České republiky.

Dobrý den,

Dle občanského zákoníku v první třídě dědiců stejný díl pozůstalosti získají zůstavitelovi děti a manžel (pokud již není, pak jen děti). Pokud některé z dětí nedědí, jeho podíl přejde na jeho potomky, tedy vnoučata (případně pravnoučata) zůstavitele.

§ 1635

První třída dědiců

(1) V první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem.

(2) Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti; totéž platí o vzdálenějších potomcích téhož předka.

§ 1643

(1) Nepominutelnými dědici jsou děti zůstavitele a nedědí-li, pak jsou jimi jejich potomci.

(2) Je-li nepominutelný dědic nezletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí tři čtvrtiny jeho zákonného dědického podílu. Je-li nepominutelný dědic zletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí čtvrtina jeho zákonného dědického podílu.

Dobrý den,

v případě, že se objevil neznámý potomek zemřelého, který se chce vzdát dědictví, a zároveň chcete převést majetek z maminky na dceru, je třeba postupovat podle příslušných ustanovení zákonů.

Občanský zákoník upravuje podmínky odmítnutí/vzdání se dědictví takto:

Odmítnutí dědictví

§ 1485

(1) Dědic má právo po smrti zůstavitele dědictví odmítnout; smluvní dědic však jen, pokud to není dědickou smlouvou vyloučeno. Odmítá-li dědictví nepominutelný dědic, může dědictví odmítnout s výhradou povinného dílu.

(2) Zmocněnec může za dědice prohlásit, že dědictví odmítá, nebo neodmítá, nebo že dědictví přijímá, jen je-li k tomu podle plné moci výslovně oprávněn.

§ 1487

(1) Odmítnutí dědictví vyžaduje výslovné prohlášení vůči soudu. Dědictví lze odmítnout do jednoho měsíce ode dne, kdy soud dědice vyrozuměl o jeho právu odmítnout dědictví a o následcích odmítnutí; má-li dědic jediné bydliště v zahraničí, činí lhůta k odmítnutí dědictví tři měsíce. Jsou-li pro to důležité důvody, soud dědici lhůtu k odmítnutí dědictví přiměřeně prodlouží.

(2) Uplynutím lhůty k odmítnutí dědictví právo odmítnout dědictví zaniká.

Vzdání se dědictví

§ 1490

(1) Dědic, který dědictví neodmítl, se jej může před soudem v řízení o dědictví vzdát ve prospěch druhého dědice; učiní-li tak nepominutelný dědic, vzdává se tím také práva na povinný díl s účinností i pro své potomky. Souhlasí-li i druhý dědic, použijí se obdobně ustanovení § 1714 až 1720; nesouhlasí-li však, k vzdání se dědictví se nepřihlíží.

(2) Byl-li dědic, který se dědictví vzdal, obtížen příkazem, nařízením odkazu nebo jiným opatřením, které podle zůstavitelovy vůle může a má splnit jen osobně, nezbavuje se tím povinnosti splnit takové opatření.

Co se týče sepsání darovací smlouvy během dědického řízení, tak toto není možné. Maminka může převést získané dědictví až po skončení dědického řízení, tedy až s ním bude moci fakticky nakládat.

Dobrý den, dle českého civilního práva platí, že za trvání života si může výhradní vlastník se svojí věci nakládat libovolným způsobem.

Tedy, pokud chce vlastník za trvání života darovat nemovitost svoji nemovitost jinému, nemá povinnost ostatní potomky vydědit. Pokud tedy byla sepsána platná darovací smlouva, která v sobě nezakotvila určitá omezení ( zákaz přepisu části vlastnického práva apod.), stane se dárce výlučným vlastníkem nemovitosti.

K tomuto dále uvádím, že jakožto neobdarovaný potomek nemáte jakýkoliv zákonný důvod nyní napadat darovací smlouvu, pokud byla sepsána na základě vůle dárce. 

Napadnout darovací smlouvu tak může nikoliv třetí osoba ale pouze dárce, a to z důvodů stanovených zákonem (viz. ust. § 2068 a násl. Občanského zákoníku).

Pokud by zde byla úvaha o tom, že se jedná o podvod, můžete podat trestní oznámení.

Dobrý den, obecně ust. § 1491 Občanského zákoníku zakotvuje tzv. jiné pořízení pro případ smrti, mezi které mimo jiné patří závěť, která má při jejím sepsání přednost před klasickým děděním dle zákonné dědické posloupnosti.Pokud zůstavitel tuto závěť sepíše, je určení dědictví jasné.Pokud zůstavitel nesepíše jiné pořízení pro případ smrti, bude se dědit na základě tzv. zákonných dědických tříd, které jsou upraveny v ust. § 1635 a násl. Občanského zákoníku. Co se týče dědických tříd, těchto je celkem 6 a platí, že pokud se nenachází dědicové třídy předchozí, dědí dědicové tříd následujících.

Pokud se bude dědit na základě zákonné posloupnosti, připadá v úvahu první třída dědiců:
§ 1635
První třída dědiců
(1) V první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem.
(2) Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti; totéž platí o vzdálenějších potomcích téhož předka.
Pokud již zemřel jeden z potomků, dle výše uvedeného ustanovení zákona platí, že na jeho místo nastupují potomci zesnulého potomka.
První třída dědiců následně dědí dle výše uvedeného pravidla, tedy stejným dílem. 
 

Dobrý den,
 obecně ust. § 1491 Občanského zákoníku zakotvuje tzv. jiné pořízení pro případ smrti, mezi které mimo jiné patří závěť, která má při jejím sepsání přednost před klasickým děděním dle zákonné dědické posloupnosti.Pokud zůstavitel tuto závěť sepíše, je určení dědictví jasné.Pokud zůstavitel nesepíše jiné pořízení pro případ smrti, bude se dědit na základě tzv. zákonných dědických tříd, které jsou upraveny v ust. § 1635 a násl. Občanského zákoníku. Co se týče dědických tříd, těchto je celkem 6 a platí, že pokud se nenachází dědicové třídy předchozí, dědí dědicové tříd následujících.

Ve vašem případě bude dále třeba vyřešit vypořádání zaniklého SJM, neboť toto zanikne v případě smrti jednoho z Vás.

Část, která připadne zesnulému manželovi, se stane součástí pozůstalosti. 

Pokud tedy budeme předpokládat, že se bude dědit na základě zákonné posloupnosti, přičemž uvádíte, že máte potomky, připadá v úvahu první třída dědiců:

§ 1635

První třída dědiců

(1) V první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem.

(2) Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti; totéž platí o vzdálenějších potomcích téhož předka.

Tedy, manžel zesnulého a přímí potomci zesnulého budou dědit, každý stejným dílem. V tomto konkrétním případě budou dědit majetek plynoucí z vypořádáného SJM, výlučný majetek zesnulého včetně oné poloviny domu. 

Dobrý den, paní Poustková,

Zachovejte si svůj podíl a otci dejte věcné břemeno dožití (užívání).

1.dědit 1/4 domu (neodmítáte dědictví = zůstáváte spoluvlastnicí) + 2. sepsat dohodu nebo prohlášení, že umožňujete otci bezplatně dům doživotně užívat, a zároveň od něj nebudete požadovat vyplacení Vašeho podílu.

Počkejte na skončení dědického řízení, kde přijmete svůj podíl. Poté s otcem sepište písemnou dohodu (nejlépe formou darovací nebo výprosy / výpůjčky nebo zřízením věcného břemene užívání).

Služebnost bytu – občanský zákoník

§ 1297

Je-li zřízena služebnost bytu, má se za to, že byla zřízena jako služebnost užívání.

§ 1298

Vlastníku náleží právo volně nakládat se všemi částmi domu, na které se služebnost bytu nevztahuje, a nesmí mu být znesnadněn potřebný dohled.

Věcné břemeno užívání k věci nemovité se zřizuje prostřednictvím písemné smlouvy a musí být vložen do katastru nemovitostí. Ve smlouvě je třeba uvést specifikaci nemovitosti, na které bude věcné břemeno váznout, osobu oprávněnou z věcného břemene, osobu povinnou z věcného břemene (vlastník nemovitosti) a specifikaci věcného břemene.

Alternativa: Uzavřete darovací smlouvu na bezúplatné užívání – jednodušší než věcné břemeno.