Dobrý den, mám dotaz ohledně vypořádání spoluvlastnictví po rozvodu při následující situaci. S manželkou jsme se rozvedli na její žádost v roce 2006, přičemž jsme zůstali žít ve společné domácnosti se dvěma dětmi do roku 2009, kdy se odstěhovala do bytu nového přítele. Děti zůstali žít a bydlet se mnou i nadále. Začátkem roku 2018 se však bývala manželka domáhá poloviny bytu, protože se s přítelem rozešli az jeho bytu nedostala vyplacenou dohodnutou částku. Má nárok na polovinu bytu, protože jsem přes 8 let jen já přispíval do domácnosti az větší části i na dvě děti? Bytový dům prošel před nedávnem rekonstrukcí s nástavbou a zateplením, čímž se výrazně zvýšila cena bytu. Děkuji za odpověď.
Dobrý den,
děkujeme za otázku, na kterou odpovídáme následovně:
Základní právní úprava úprava předmětné problematiky je upravena v ust. Občanského zákoníku ( "OZ"):
Pro Vaši informaci na zodpovězení otázky je důležité:
Podle ust. § 143 OZ "ve společném jmění manželů je vše, co může být předmětem vlastnictví a co nabyl některý z manželů za trvání manželství, s výjimkou věcí získaných dědictvím nebo darem, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě nebo výkonu povolání jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednomu z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka. "
Zánikem manželství zanikne i společné jmění manželů. Pokud zanikne společné jmění, provede se vypořádání podle zásad uvedených v § 150 OZ, tj:
"Při vypořádání se vychází z toho, že podíly obou manželů jsou stejné. Každý z manželů je oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého vynaložil na společný majetek, a je povinen nahradit, co se ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho ostatní majetek . Dále se přihlédne především k potřebám nezletilých dětí, k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, a na to, jak se zasloužil o nabytí a udržení společných věcí. Při určení míry přičinění je třeba vzít též zřetel k péči o děti a na zakázky společné domácnosti. "
Platí, že pokud dojde k vypořádání dohodou, jsou manželé povinni vydat si na požádání písemné potvrzení o tom, jak se vypořádali.
(3) Jestliže se vypořádání neprovede dohodou, provede je na návrh některého z manželů soud.
V otázce uvádíte, že jste se rozvedli v r. 2006 a neuvádíte, že byste vypořádali SJM ať už soudní cestou nebo dohodou ve lhůtě do 3 let.
Platí pro Vás případ ust. § 149 odst. 4 OZ:
"Pokud do tří let od zániku společného jmění manželů nedošlo k jeho vypořádání dohodou nebo jestliže společné jmění manželů nebylo na návrh podaný do tří let od jeho zániku vypořádáno rozhodnutím soudu, platí, pokud jde o movité věci, že se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci z bezpodílového spoluvlastnictví pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá. o ostatních movitých věcech ao nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné. Totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, které jsou pro manžele společná. "
Z uvedeného vyplývá, že pokud byl byt ve společném jmění, uplynutím tří let od zániku SJM jelikož nedošlo k vypořádání cestou soudu ani dohodou, předmětný byt je ve Vašem podílovém spoluvlastnictví v podílu po 1/2 k celku.
Uvádíme z relevantní judikatury:
NS SR 5Cdo 111/1997: "Pokud manželé po dobu tří let od rozvodu užívali společný byt i s bytovým zařízením tak, že každý z nich užíval vyčleněné části bytu a zbytek bytu užívali společně, aniž si vypořádali společné jmění dohodou nebo aby podali k soudu návrh na jeho vypořádání, došlo k vypořádání movitých věcí nacházejících se ve společném bytě ze zákona podle § 149 odst. 4 občanského zákoníku tak, že věci užívané ve vyčleněných částech bytu nabyl každý z nich do výlučného vlastnictví a věci v společně užívaných částech bytu nabyly do podílového spoluvlastnictví. "
KS BB 12Co / 168/2006: "V řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, které vzniklo podle ust. § 149 odst. 4 druhá věta OZ / Pozn.: Váš případ / už nelze zohlednit, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení společné věci. "
DOPORUČENÍ
1. / V otázce se ptáte, zda bývalá manželka má nárok na jednu polovinu bytu i když nijak nepřispívala na byt. Ve věci můžete předmětný byt vypořádat ve smyslu ust. § 142 a násl. OZ o vypořádání podílového spoluvlastnictví:
"Pokud nedojde k dohodě, zruší spoluvlastnictví a provede vypořádání na návrh některého spoluvlastníka soud. Přihlédne přitom k velikosti podílů a účelnému využití věci. Není-li rozdělení věci dobře možné, přikáže soud věc za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům; přihlédne přitom na to, aby věc mohla účelně využít a na násilné chování podílového spoluvlastníka vůči ostatním spoluvlastníkům. Pokud věc žádný ze spoluvlastníků nechce, nařídí soud její prodej a výtěžek rozdělí podle podílů.
Z důvodů zvláštního zřetele hodných soud nezruší a nevypořádá spoluvlastnictví přikázáním věci za náhradu nebo prodejem věci a rozdělením výtěžku.
(3) Při zrušení a vypořádání spoluvlastnictví rozdělením věci může soud zřídit věcné břemeno k nově vzniklé nemovitosti ve prospěch vlastníka jiné nově vzniklé nemovitosti. Zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nemůže být na újmu osobám, kterým příslušejí práva váznoucí na nemovitosti. "
Ve smyslu ust. § 100 odst. 2 OZ platí, že "promlčují se všechna práva majetková s výjimkou vlastnického práva. Tím není dotčeno ustanovení § 105 ."
2. / Otázka na možný zápočet je řešena v ust. § 580 OZ:
"Pokud věřitel a dlužník vzájemné pohledávky, jejichž plnění je stejného druhu, zaniknou započtením, pokud se vzájemně kryjí, jestliže některý z účastníků učiní vůči druhému projev směřující k započtení. Zánik nastane okamžikem, kdy se setkaly pohledávky způsobilé k započtení.
Započtení není přípustné proti pohledávce na náhradu škody způsobené na zdraví, ledaže by šlo o vzájemnou pohledávku na náhradu škody téhož druhu. Započtení není přípustné ani proti pohledávkám, které nelze postihnout výkonem rozhodnutí.
Započítat nelze promlčené pohledávky, pohledávky, kterých se nelze domáhat u soudu, jakož i pohledávky z vkladů. Proti pohledávce splatné nelze započíst pohledávku, která ještě není splatná.
Dohodou účastníků lze započtením vyrovnat i pohledávky uvedené v odstavcích 1 a 2.
Započtení proti pohledávkám na výživné upravuje zákon o rodině. "
Z uvedeného vyplývá, že vzájemnou dohodou je možné započtení. Je však třeba uvést, že i když na byt manželka malou částkou přispívala na byt, běží promlčecí lhůta ve smyslu ust. § OZ. Nepředpokládáme, že by manželka tento institut námitky promlčení nevyužila. Navíc zřejmě jste proti ní neuplatnili žádný nárok u soudu, a tudíž nemáte splatnou pohledávku vůči ní.
Ve věci doporučujeme kontaktovat advokáta za účelem řešení cestou soudu případně na sepsání dohody o zrušení podílového spoluvlastnictví. Jsme názoru, že bez znaleckého dokazování se neobejdete.
Doufáme, že naše právní ráda Vám pomůže.
Budeme rádi, pokud nám dáte vědět, jak jste dopadly.

JUDr. Milan Ficek
advokát
Konzultace
Najděte nejlepší řešení pro Vaši situaci s profesionální právní konzultací.
Chci konzultovatPrávní zastoupení
Důvěřujte mé zkušenosti a nechte mě pomoci s Vaší právní situací.
Potřebuji zastoupitKontrola dokumentů
Chcete se ujistit, že Vaše dokumenty jsou v pořádku? Spolehněte se na moji právní expertízu a získejte jistotu v platnosti Vašich dokumentů.
Chci kontrolu