Vypořádání spoluvlastnictví

Dobrý den,

ve smyslu ustálené rozhodovací praxe soudů je třeba při zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví vycházet z tržní hodnoty nemovitosti. Tzn. že pokud se tento spor dostane před soud (tj že se nedohodnete s nimi mimosoudní) soud bude při zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví vycházet z tržní hodnoty nemovitosti (tj z hodnoty, kterou má nemovitost nyní, po rekonstrukci).

Na druhé straně ve smyslu relevantní judikatury máte nárok od ostatních podílových spoluvlastníků požadovat náhradu za zvýšení jejich spoluvlastnického podílu. Níže Vám přikládáme soudního rozhodnutí NS ČR z roku 2012, které blíže vysvětluje rozdíl mezi jednotlivými investicemi do společné nemovitosti. Ve smyslu tohoto soudního rozhodnutí Vám nárok na vydání bezdůvodného obohacení vznikne až po zrušení podílového spoluvlastnictví.

Podle usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. února 2012, sp. zn. 4 M Cdo 12/2011

Smyslem vypořádání způsobem podle § 142 odst. 1 věty třetí občanského zákoníku není jen poskytnutí přiměřené náhrady za spoluvlastnický podíl, ale vyřešení všech vztahů, které se vytvořily mezi podílovými spoluvlastníky v souvislosti s existencí podílového spoluvlastnictví. S ohledem na to se toto vypořádání provádí jako vypořádání v širším slova smyslu, v jehož rámci se přihlíží také k tomu, zda a do jaké míry ten který spoluvlastník zhodnotil společnou nemovitost investicemi, příp. jiným způsobem.

Vypořádání podílového spoluvlastnictví v širším slova smyslu je možné provést na základě návrhu účastníka (§ 79 odst. 1 os ř) nebo vzájemného návrhu (§ 97 odst. 1, § 98 osř). O návrhu (vzájemném návrhu) stanovujícím zaplacení určité částky z důvodu širšího vypořádání je však vždy třeba rozhodnout samostatným výrokem rozsudku, nejen v rámci náhrady za spoluvlastnický podíl a to z důvodu, že pohledávka z důvodu zaplacení náhrady za spoluvlastnický podíl vzniká až na základě právní moci rozsudku ve věci samé.

Při vypořádání zrušovaného podílového spoluvlastnictví, které soud vypořádává podle § 142 odst. 1 věta třetí občanského zákoníku, jako vypořádání v širším smyslu na návrh účastníka, je totiž třeba z hlediska povahy nároků a jejich promlčení rozlišovat mezi náklady na nutnou opravu a údržbu věci a náklady na opravu a údržbu věci, které nebyly nezbytné, mezi náklady v běžné záležitosti av ostatních záležitostech (§ 139 občanského zákoníku), mezi náklady, s nimiž spoluvlastníci vyslovili souhlas nebo které byly některým spoluvlastníkem vynaložené bez tohoto souhlasu. Je třeba také zjišťovat, zda za trvání podílového spoluvlastnictví došlo mezi spoluvlastníky k dohodě o způsobu úhrady těchto nákladů, protože až tehdy by bylo možné správně posoudit i případnou námitku promlčení (kterou žalovaná i vznesla) vůči takové pohledávce. S přihlédnutím k tomu pak půjde buď o majetkové právo investora spoluvlastníka uplatňované vůči druhému spoluvlastníku podle § 511 odst. 3, § 137 odst. 1 a § 139 odst. 1,2,3 občanského zákoníku, které se promlčí v tříleté promlčecí době podle § 101 občanského zákoníku, pro jejíž počátek je rozhodující doba vynaložení nákladů na opravu a údržbu, nebo o právo na vydání bezdůvodného obohacení které může uplatňovat investující spoluvlastník již za trvání spoluvlastnického vztahu, které se promlčí v době podle § 107 občanského zákoníku v souvislosti s vynaložením nákladů na opravu nebo údržbu, nebo o právo na vydání neoprávněného majetkového prospěchu ve výši zhodnocení podílu druhého spoluvlastníka v souvislosti se zánikem podílového spoluvlastnictví, které se promlčí v dvouleté promlčecí době podle § 107 občanského zákoníku od zániku tohoto spoluvlastnictví.

Po vysvětlení situaci a právní kvalifikace tohoto Vašeho případu ostatním podílovým spoluvlastníkům bude podle našeho právního názoru nejvhodnější hledat kompromis a uzavřít mimosoudní dohodu o vypořádání podílového spoluvlastnictví. Soudní řízení týkající se zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví patří mezi ty zdlouhavější a vzhledem na výšku soudního poplatku i finančně náročnější.

Právní úprava soudního poplatku a nákladů právního zastupování

Tak, jak jste sám uvedli, v tomto případě se při podání žaloby o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví platí soudní poplatek ve výši 6%. 6% se v tomto případě určuje z ceny podílu, který požadujete. Ve Vašem případě by to představovalo částku 26.000, - € (tj ½ z 52.000, - €).

Podle ustanovení § 7 odst. 9 Zákona o soudních poplatcích

V řízení o zrušení ao vypořádání podílového spoluvlastnictví je základem poplatku cena podílu žádaného navrhovatelem.

Odměna advokátů se určuje podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti ČR o odměnách advokátů. Stejně jako při soudním poplatku, iv tomto případě představuje tarifní hodnotu cena podílu požadovaná v rámci soudního řízení. Tzn. že se výše jednoho úkonu právní pomoci určí ve Vašem případě z částky 26.000, - €. Výška jednoho úkonu právní pomoci představuje částku 428,78 € s režijním paušálem (514,54 € v případě pokud advokát plátcem DPH). V takových úkonech je provedených nejméně 4-5 úkonů právní pomoci.

Podle ustanovení § 10 odst. 5 vyhlášky MS SR č. 655/2004 Sb.

Ve věcech zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je tarifní hodnotou cena požadovaného podílu.

Dobrý den,

podílového spoluvlastníka nikdo Nemůže nutit, aby setrval v podílovém spoluvlastnictví. POKUD navrhne zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a Vy nebudete souhlasit, pak Může podat žalobu kde soud postupuje následovně:

POKUD nedojde k dohodě, zruší spoluvlastnictví a provede vypořádání na návrh některé spoluvlastníka soud. Přihlédne přitom k velikosti podíl a účelnému využití věci. Pokud není rozdělení věci dobře možné, přikáže soud věc za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům; přihlédne přitom k tomu, aby věc mohla účel použít a na násilné chování podílového spoluvlastníka vůči ostatním spoluvlastníkům. Li věc žádný ze spoluvlastníků nechce, nařídit soud její prodej a výtěžek rozdělit podle podílu. (§ 142 odst. 1 občanského zákoníku).

POKUD nemáte Peníze na Vyplacení sestry, pak Můžete Stejně jako ona tvrdit, že byt nechcete a soud v takovém případě nařídit jeho prodej az výtěžku z prodeje se se sestrou podle podílu rozděluje.

Dobrý den. Z Vašimi dotazy vyplývá, že s exmanželem jste spoluvlastníci bytu (pravděpodobně bezpodieloví spoluvlastníci, příp. Podílníky spoluvlastníci). Pokud jde o byt, který je předmětem Vašeho zaniklého společného jmeno manželů, je třeba uzavřít radno smlouvu o vypořádání společného jmeno, z níži bude zřejmé, že výlučným vlastníkem předmětného bytu se stává Váš exmanžel a že Vám za vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví vyplatí určitou částku. Stejně tak POkud by šlo o byt, který máte v podílovém spoluvlastnictví, mele byste uzavřel smlouvu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, z níži bude vyplývat dohoda o zrušení spoluvlastnictví a takové to, že výlučným vlastníkem předmětného bytu se stává Váš exmanžel a Vám titulem vypořádání podílového spoluvlastnictví vyplatí určitou částku. Doporučuji vám, abyste si nechali smlouvu vypracovat odborníkem (advokátům, příp. Notářem).

Dobrý den. Za daných okolností, protože jste doposud nabídli svůj podíl druhému spoluvlastníků na prodej, čímž jste mu směly jeho zákonné předkupního práva, Můžete Váš podíl nabízet k prodeji třetím osobám. Stejně Můžete podat k soudu žalobu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Kromě toho, POkud Vaše sestřenice užívá předmět spoluvlastnických práva nad rámec její podíl, Můžete od ní zadat náhradu za toto užívání.