Vypořádání SJM a nezletilé děti

^Odpověď

Dobrý den, děkujeme za Vaši otázku, ke které si dovolujeme zaujmout následující právní názor.

Na úvod si dovoluji zdůraznit podstatnou skutečnost, a sice to, že na to, abyste měli nárok na předmětný byt, musel by tento být předmětem Vašeho SJM. Podle § 143 OZ Společné jmění manželů je vše, co může být předmětem vlastnictví a co nabyl některý z manželů za trvání manželství, s výjimkou věcí získaných dědictvím nebo darem, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě nebo výkonu povolání jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednomu z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka.

Pokud by byt nebyl v SJM, nemohli byste žádat soud, abyste se stali jeho vlastníkem. Pokud by šlo o byt patřící výlučně Vašemu manželovi, pak byste však měli právo žádat, aby Vám nahradil to, co se ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výlučný majetek. Stejně byste měli mít nárok i na bytovou náhradu. Tato skutečnost vyplývá z následujícího právního názoru Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 1544/2005

Manžel, který za trvání manželství užívá byt v domě, jehož vlastníkem je druhý z manželů, své právo bydlet v tomto bytě odvozuje od existujícího rodinného vztahu (srov. Zprávu uveřejněnou ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1978, pod por. Č. 14 ), neboť obsah tohoto vztahu mimo jiné tvoří povinnost manželů žít spolu a vzájemná vyživovací povinnost na tomto základě má manžel - nevlastníka právo bydlet se svým manželem v bytě nacházejícím se v domě ve vlastnictví druhého manžela a druhý manžel (vlastník) má povinnost mu toto bydlení (užívání bytu) umožnit.

Rozvodem manželství uvedený právní důvod bydlení zaniká a manžel (vlastník) se může domáhat vyklizení bytu podle § 126 odst. 1 OZ. Nárok na bytovou náhradu rozvedeného manžela, kterému rozvodem manželství zanikl právní důvod užívání bytu ve vlastnictví druhého manžela a který je proto povinen byt vyklidit, není v občanském zákoníku výslovně upraven. To však neznamená, že rozvedenému manželovi v takovém případě bytová náhrada nepatří. Jeho právní postavení při zániku jeho právního důvodu bydlení třeba posoudit analogicky (§ 853 OZ) podle tohoto ustanovení občanského zákoníku, které upravuje právní vztahy svým obsahem a účelem nejbližší. Tímto ustanovením je § 713 odst. 1 OZ upravující nárok na bytovou náhradu rozvedeného manžela, jehož právní důvod užívání bytu byl, stejně jako v případě manžela užívajícího byt v domě ve vlastnictví druhého z manželů, za trvání manželství odvozený od existence manželství a kterému rozvodem tento právní důvod bydlení zanikl.

Budu však vycházet z toho, že byt je předmětem SJM.

K zániku SJM

Podle ustanovení § 148 občanského zákoníku Zánikem manželství zanikne i společné jmění manželů. Vypořádat SJM můžete 3 způsoby. Prvním je vypořádání SJM dohodu, druhým je podání žaloby k soudu a třetím způsob stanoví § 149 odst. 4 OZ, podle kterého

Pokud do tří let od zániku společného jmění manželů nedošlo k jeho vypořádání dohodou nebo jestliže společné jmění manželů nebylo na návrh podaný do tří let od jeho zániku vypořádáno rozhodnutím soudu, platí, pokud jde o movité věci, že se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci z bezpodílového spoluvlastnictví pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá. O ostatních movitých věcech ao nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné. Totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, které jsou pro manžele společná.

Pokud Váš manžel odmítá vypořádat SJM dohodou, můžete samozřejmě podat k soudu žalobu o vypořádání SJM. Právní úprava tohoto postupu vyplývá z § 149 OZ, podle kterého:

(1) Jestliže zanikne společné jmění, provede se vypořádání podle zásad uvedených v § 150 .

(2) Jestliže dojde k vypořádání dohodou, jsou manželé povinni vydat si na požádání písemné potvrzení o tom, jak se vypořádali.

(3) Jestliže se vypořádání neprovede dohodou, provede je na návrh některého z manželů soud.

K způsobu vypořádání SJM

Způsob vypořádání SJM vyplývá z ustanovení § 150 OZ, podle kterého Při vypořádání se vychází z toho, že podíly obou manželů jsou stejné. Každý z manželů je oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého vynaložil na společný majetek, a je povinen nahradit, co se ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho ostatní majetek. Dále se přihlédne především k potřebám nezletilých dětí, k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, a na to, jak se zasloužil o nabytí a udržení společných věcí. Při určení míry přičinění je třeba vzít též zřetel k péči o děti a na zakázky společné domácnosti.

Zákon vychází z tzv. parity podílů obou manželů, avšak zákon zároveň umožňuje soudu přihlédnout na několik skutečností. V první řadě přihlíží na zájmy nezletilých dětí, dále na to, jak se každý z manželů zasloužil o pořízení majetku, či jeho udržení. Tyto skutečnosti mají následně způsobilost ovlivnit i výšku podílů manželů při vypořádání SJM. Podle soudní praxe skutečnost, že děti byly svěřeny do péče jednoho z manželů samo o sobě nestačí k tomu, aby mu byl jen z tohoto důvodu přisouzen větší podíl.

Soud však musí náležitě zjistit skutkový stav, a proto Vám doporučuji, abyste v žalobě uvedli, skutečnosti uváděné ve Vaší otázce, tedy, že žádáte přisoudit nemovitost Vám, nakolik se staráte o děti, nemáte jinou možnost bydlení a že Váš bývalý manžel takovou možnost má. Soud by podle mého názoru měl právě v takových případech přihlížet k potřebám nezletilých dětí.

Samozřejmě po zohlednění všech aktiv a pasiv Vašeho společného majetku není vyloučeno, že byste museli manžela z nemovitosti vyplatit. Ze znění otázky to však neumím momentálně posoudit.

Pokud jde o tvrzení, že soud odročí řízení kvůli tomu, že děti nemají 18 let, dovolím si uvést, ž e toto tvrzení nemá oporu v zákoně, a proto není pravdivé. Soud bude ve věci řádně jednat tak, aby byla věc spravedlivě a co možná nejrychleji rozhodnuta.

Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.

^Odpověď

Dobrý den,
při zodpovězení Vaší otázky je třeba vycházet z ust. § 143 občanského zákoníku:
"Společné jmeno manželů je vše, co Může být předmětem vlastnictví a co nabyl některých z manželů za trvání manželství, s výjimkou věcí získaných Dědictví nebe darem, jakož i věcí, které podle své povahy Slouží osobní potřebě nebe výkonu povolání jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednomu z manželů, který Měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původnímu vlastníka. "

Z uvedeného zákonného ustanovení vyplývá, že příjem manželů za trvání manželství patří do SJM a tedy spoření pro nezletilé dítě Během trvání manželství POkud bylo realizováno z těchto příjmů patřících do SJM bude předmětem vypořádání SJM po rozvodu.

Jiné by to bylo v případě, kdyby vkladatelům byl např. dědeček, babička, teta a podobně, které by dítěti darovali Peníze, pak by tyto fin. prostředky nepatřily do SJM a nebyly by ani předmětem vypořádání.
Rozhodující tedy pro posouzeny, zda zůstatek na účtu bude předmětem vypořádání SJM po rozvodu je to, jaký je původ těchto peněz.

V případě, že se nedohodnete, při soudním vypořádání bude tato otázka předmětem dokazování / např. výpověď dárce peněz /.

Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.