Vypořádání obchodního podílu a podniku po zániku SJM

Dobrý den,

ve vztahu k Vaší otázce týkající se vypořádání společného jmění manželů - konkrétně živnosti a obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným lze uvést následující:

Obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným pořízeno za trvání manželství az prostředků spadajících do společného jmění manželů představuje majetek (hodnotu obchodního podílu), který se vypořádává v rámci řízení o vypořádání společného jmění manželů. Samotný obchodní podíl se v rámci vypořádání společného jmění přikáže tomu z manželů, který je společníkem obchodní společnosti. Z uvedeného tedy vyplývá, že vypořádává se hodnota obchodního podílu, nikoli samotný obchodní podíl, který může být přikázaný pouze společníkovi obchodní společnosti. Při oceňování obchodního podílu se v rámci vypořádání společného jmění manželů vychází z jeho stavu v době zániku společného jmění manželů, avšak z obvyklé ceny v době vypořádání (judikát R 27/2007).

Podle § 5 Obchodního zákoníku se podnikem pro účely tohoto zákona rozumí soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku patří věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli (přičemž podnikatelům je podle § 2 odst. 2 písm. B) obchodního zákoníku i osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění) a slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit. V uvedeném smyslu lze za podnik označit i živnost.

Podnik jednoho z manželů, ani do něj patřící věci, práva a jiné majetkové hodnoty, nejsou součástí společného jmění manželů, ale jsou v odděleném majetku manžela, který je podnikatelem. V řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů proto nelze podnik a ani jeho jednotlivé složky přikázat do výlučného vlastnictví jednoho z manželů. V rámci řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví ale musí být zohledněna existence podniku, jakož i skutečnost, že na podnikání jsou zpravidla vynakládány prostředky patřící do společného jmění manželů (ať už při zahájení podnikání nebo jako výnosy z podnikání patřící do společného jmění manželů). Podnikající manžel proto podle § 150 věta druhá občanského zákoníku musí nahradit do společného jmění manželů to, co bylo vynaloženo ze společného majetku (např. Z výnosů z podnikání) na jeho oddělený majetek (podnik). Podle závěrů soudní praxe je proto podnikající manžel povinen při vypořádání nahradit do společného jmění manželů takovou částku, která odpovídá pozitivnímu (kladnému) rozdílu mezi aktivy a pasivy jeho podnikání ke dni zániku společného jmění manželů, což zpravidla bude odpovídat hodnotě jeho podniku (rozsudek NS ČR , sp. zn. 22 Cdo 2296/2004, 22 Cdo 684/2004). V případě, že by výsledná hodnota podniku (zjišťována zpravidla znaleckým posudkem) byla záporná (např. V důsledku zadlužení), není co do společného jmění manželů nahrazovat.

Konečně ve vztahu k tomu, že jste po zániku společného jmění manželů (které nastalo právní mocí rozhodnutí soudu o rozvodu) ze svých výlučných prostředků splatili zbytek společného dluhu - spotřebitelského úvěru, lze uvést, že na tuto skutečnost se v rámci řízení o vypořádání společného jmění také přihlédne a podle § 150 věta druhá občanského zákoníku máte právo na náhradu příslušné části těchto prostředků.