Vstup věci koupí během manželství jedním z manželů

Dobrý den, pokud jde o Vaši otázku o nabytí věci koupí během manželství jedním z manželů, tak platí, že pokud nemáte zrušeny nebo zúžené společné jmění s manželkou (SJM), tak potom nemůžete koupit věci během manželství ze společných prostředků tak, aby tato věc nepatřila do SJM (samozřejmě, pokud nejde o věc osobní potřeby, nebo věci sloužící k výkonu povolání).

Podle judikátu Nejvyššího soudu SSR, 5 Cz 51/1973, R 74/1973 platí:

S výjimkou věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě nebo výkonu povolání jen jednomu z manželů, nemůže žádný z manželů ze společných prostředků koupit věc do výlučného osobního vlastnictví, a to ani se souhlasem druhého manžela.

Dobrý den,

pokud jde o Vaši otázku, zda patří do SJM byt nabytý během manželství kupní smlouvou a vložen do katastru pouze na jednoho z manželů, je třeba vyřešit dvě otázky:

- zda manželé měli zúžené SJM formou notářského zápisu a

- z jakých prostředků byl uveden byt nabytý.

Pokud by měli manželé notářský zápis o zúžení SJM během trvání manželství k uvedenému bytu, tento byt by nepatřil do SJM.

Co se týče prostředků použitých na koupi bytu, existují judikáty, které ustálily, že pokud tyto peníze byly výlučně jen jednoho z manželů (tedy nepatřily do SJM), tak potom tento byt je možné nabýt i do výlučného vlastnictví jednoho z manželů za trvání manželství . Pokud by však i jen část peněz pocházela ze společných prostředků, tak tento byt by patřil do SJM.

Dobrý den, pokud jde o odpověď na první otázku ohledně koupě bytu během manželství, tak platí, že pokud nabudete nemovitost během manželství, tedy ještě před rozvodem a byť jen část peněz bude společná, tak tato nemovitost bude patřit do SJM. Nemovitost bude tedy společná. Tímto Vám však nezaniká nárok požadovat po rozvodu to, co jste ze svého investovali do společné věci tj společně nabyté věci. Měli byste právo požadovat vložených 50 tisíc eur. Pokud jste však již rozhodnuti, že se chcete dát rozvést, doporučuji podat nejdříve návrh na rozvod a až následně řešit pořízení bytu. Další možnost je pořízení bytu prostřednictvím třetí osoby nebo sepsání notářského zápisu o zúžení SJM s manželkou.

Druhá část vaší otázky se týkala investic do nemovitosti, která patřila do výlučného vlastnictví vaší manželky. V tomto případě bude nutné prokázat, že tyto peníze jste do nemovitosti investovali, odkud byly tyto peníze.

Zároveň je třeba uvést, že pokud jste investovali peníze, které nepatřily do SJM, do majetku, který také nepatřil do SJM, tento svůj nárok lze uplatňovat v jiném řízení jako je řízení o vypořádání SJM po rozvodu.

V případě, že máte zájem, můžeme si sjednat osobní konzultace, na kterých probereme všechny alternativy a doporučíme Vám přesný postup.

Dobrý den, jelikož nemovitost byla Vaše (nepatří do SJM), pak manželka nebude mít nárok peníze, které získáte prodejem nemovitosti. Zisk z prodeje nemovitosti během manželství (která nemovitost nebyla ve společném jmění) není společný ale patří tomu za manželů, který vlastnil nemovitost.

Dobrý den, rozdíl v tom zda podáte nejprve návrh na zrušení SJM (musí být splněny zákonné podmínky) nebo podáte přímo návrh na rozvod manželství není žádný. Oběma postupy by došlo ke zrušení SJM (při druhé možnosti ik rozvodu manželství) a následně by bylo třeba SJM vypořádat. Pro Vás výhodnější je podat přímo žádost o rozvod manželství.

To zda Váš manžel má nárok na polovinu domu při vypořádání SJM je těžko posoudit z Vaší otázky. Rozdíl je v tom, zda jste kupní smlouvu uzavřeli sama nebo jako kupující je v kupní smlouvě uveden i Váš manžel. V prvním případě jste výlučnou držitelem domu Vy a Váš manžel nemá nárok na 1/2 domu. V druhém případě by dům patřil do SJM a při vypořádání by se muselo přihlížet na § 150 občanského zákoníku, tj na to co jste z výlučného majetku vynaložili na společný majetek.

Dobrý den, pokud jste dům zakoupili během manželství, pak patří podle § 143 občanského zákoníku do společného jmění manželů (s výjimkou případů, kdy jste formou notářského zápisu před koupí domu zúžily rozsah Vašeho společného jmění manželů). Pokud jste dům získali darem nebo před sňatkem, může být také v podílovém spoluvlastnictví (po 1/2)

V řízení o Vypořádání společného jmění manželů se bude vycházet ze zásad vypořádání stanovených v § 150 občanského zákoníku. Na základě těchto zásad soud určí, kterému z bývalých bezpodílového spoluvlastníků připadnou které věci do výlučného vlastnictví. Pro takové určení zákon nemá zvláštní aspekty, ale podle rozhodovací činnosti soudů lze ustálit, že v rámci tohoto rozhodování třeba vycházet z úvahy o účelném využití věci. Pokud není dobře možné jednotlivé věci patřící do společného jmění účelně rozdělit mezi bývalých spoluvlastníků podle jejich podílů, soud jejich přikáže do výlučného vlastnictví pouze jednomu z bývalých spoluvlastníků s tím, že tomuto soud uloží povinnost zaplatit druhému manželovi finanční částku na vyrovnání rozdílů.

V řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů se stejně vypořádávají i pohledávky a dluhy (např. Hypoteční úvěry) manželů vzniklé za trvání manželství a společného jmění manželů. Pokud jde o vypořádání úvěru, soud podobně jako v případě majetku může rozhodnout o tom, komu připadne povinnost splácet úvěr po rozvodu i nadále a zároveň zaváže protistranu k úhradě částky na vyrovnání podílů. Z rozhodovací činnosti soudů jsou ale známy i četné případy (zejména pokud je předmětem vypořádání pouze úvěr), že soud rozhodne, že úvěr připadá každému z manželů stejným dílem. Konečně je důležité uvést skutečnost, že soudní rozhodnutí o vypořádání úvěru není závazné pro banku (věřitele). Věřitel s takovým rozdělením nemusí souhlasit (pokud se s ním nedohodnete) a bude moci i nadále žádat splnění dluhu od kteréhokoliv z bývalých bezpodílového spoluvlastníků.

Dobrý den, vlastníkem, resp. spoluvlastníkem předmětné nemovitosti se můžete stát pouze v případě, že na Vás Vaše manželka vlastnické právo k této nemovitosti provede. Splácení úvěru nebo půjčky na pořízení nemovitosti Vám žádným způsobem nezajistí žádné vlastnické právo na nemovitosti. Zákon předpokládá způsoby nabytí vlastnického práva k nemovitosti, přičemž placení splátek úvěru k tomu nepatří. De-facto splácením úvěru nemůžete k této nemovitosti nabýt vlastnické právo. Tento Váš společný dluh, protože byl použit k nabytí její výlučného majetku, tak se ve smyslu § 150 občanského zákoníku bude v rámci vypořádání SJM vypořádává (každý z manželů je povinen nahradit to, co se ze společného majetku použilo na jeho ostatní majetek). Vaše dítě v případě rozvodu manželství nemá žádné právo na majetek Vaší manželky. Určité právo na její / váš majetek může Vašemu dítěti vzniknout až v rámci případného dědického řízení.

Dobrý den, jsou dvě možnosti, buď formou darovací smlouvy nebo formou kupní smlouvy se zúžením BSM (nebo i zrušením BSM během manželství) k nemovitosti (bytu).

Dobrý den. Jednou možností je uzavření dohody o zúžení SJM. Tato dohoda musí být vyhotovena ve formě notáskej zápisu. Další možností je zrušení SJM soudem a to například za předpokladu, že jeden z Vás podniká.

Dobrý den,

na Vaši otázku předkládáme následující odpověď:

Pokud Vaše manželka zdědila rodinný dům, tento nepatří do společného jmění. Předpokládáme, že vlastníkem rodinného domu je nadále výlučně Vaše manželka. Pokud jste Vy také jako manžel zdědili rodinný dům, tento prodali a následně peníze z prodeje domu použili na rekonstrukci rodinného domu, který zdědila manželka, ze zákona máte nárok vydání bezdůvodného obohacení.

Předpokládáme, že k investicím z Vaší strany z prodeje Vašeho rodinného domu došlo už dříve. Podle ust. § 107 Obč. zákoníku "právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Nejpozději se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo. "

Tento Váš vnos do výlučného majetku manželky můžete vypořádat dohodou již nyní bez ohledu na to zda se rozvedete nebo ne a bez ohledu na to, že Váš případný nárok na vydání bezdůvodného obohacení v případě soudního řízení by napadla námitkou promlčení.

V této věci doporučujeme kontaktovat advokáta.

Chceme uvést však i další věc, na kterou sice jste se neptali, ale je podstatná.

Je třeba uvést, že i když se nejedná o rodinný dům patřící do SJM resp. podílového spoluvlastnictví, vzniklo Vám jak víte, tzv. odvozené právo bydlení v předmětné nemovitosti na základě rodinného vztahu - jste manželé a následně v případě rozvodu nejste povinen se z nemovitosti vystěhovat dokud Vám nebude zajištěn náhradní byt, manželka po rozvodu Vás z předmětného rodinného domu nemohou svépomocí a ani za pomoci resp. účasti policie vystěhovat.

Uvádíme z rozs. NS SR, sp 3 Cdo 43/99, kde soud v podobném případě rozhodl o bytové náhradě, které soud odůvodnil analogickým použitím ustanovení § 713 odst. 1 OZ. Nepřiznání bytové náhrady by bylo v rozporu s dobrými mravy, protože žalovaný se podílel na výstavbě přístavby rodinného domu fakticky i finančně, v domě bydlel 25 let a staral se o jeho údržbu.

Dobrý den,

budete potřebovat písemné zmocnění k podpisu kupní smlouvy výslovně na předmětný úkon nabytí pozemku do SJM.

Poznamenáváme, že ověření podpisu manžela na smlouvě je možné i na zastupitelském úřadě ČR v zahraničí. Adresy zastupitelských úřadů najdete na stránce Ministerstva zahr. věcí a eur. záležitostí SR.

Podle ust. § 31 odst. 4 občanského zákoníku platí:

"Pokud je třeba, aby právní úkon učiněn v písemné formě, musí být plná moc udělena písemně. Písemně musí plná moc udělena i tehdy, jestliže se netýká jen určitého právního úkonu."

Z uzn. NS SR z 25. listopadu 2010, sp. zn. 3 Cdo 73/2009:

"Pokud jsou účastníky smlouvy o smlouvě budoucí, podle které mají v budoucnu nabýt nemovitosti do bezpodílového spoluvlastnictví oba manželé, a pokud nebyl podpis jednoho z nich jeho pravým podpisem (tj jednající manžel neměl zmocnění k podpisu druhého manžela), nelze dospět k závěru, že by smlouva byla uzavřena jen jedním z manželů bez souhlasu druhého manžela. Pokud by šlo o smlouvu o smlouvě budoucí, kterou měli uzavřít oba manželé a na níž byl podpis jednoho z manželů nahrazen podpisem druhého manžela, aniž byl k takovému úkonu druhým manželem zmocněn (oprávněný na základě zmocnění manžela), třeba takový právní úkon podle § 39 občanského zákoníku považovat za absolutně neplatný. "

Dobrý den. Základní otázkou je, zda Vámi zmíněný byt patří do společného jmění manželů (dále jen "SJM"). Do SJM v zásadě patří věci, které některý z manželů nabyl během trvání manželství. Zákon sice zná i výjimky, jako jsou např. dědění, zda darování, ale ty nejsou v daném případě relevantní.

Ve Vašem případě je důležité to, že kupní smlouva i vklad do katastru byly provedeny během trvání manželství a peníze také získané na koupi během manželství, a proto se domnívám, že předmětný byt patří do SJM, a to bez ohledu na to, jak je v katastru evidován. Pro případ zániku SJM (ať už rozvodem nebo jinak), by mělo vypořádání týkat i daného bytu. Na byt tedy máte nárok i Vy.

Doporučuji podat návrh na určení, že byt patří do SJM, kdyby manžel nesouhlasil s Vaším zápisem do katastru.