Po otci jsme zdědili tři sourozenci 1/3 domu. Dům je ve tvaru obdélníku a dohodli jsme se na rozdělení podle nosných příček. Každý mě svůj vchod. Tak jsme si dali vyhotovit i geometrický plán. Matka mě v domě doživotní právo. Jak postupovat dál? Děkuji.
Dobrý den, na reálné rozdělení spoluvlastnických podílů v domě na samostatné byty geometrický plán nepostačuje. První krok je nechat si vyhotovit dokumentaci, ve které se popíše poloha a plocha bytů a nebytových prostor v domě, společných částí a společných zařízení domu a příslušenství. Také si musíte připravit situační plány jednotlivých pater domu s vyznačením jednotlivých bytů a nebytových prostor v domě, jejich čísel a identifikaci pozemku, které budou přílohou návrhu na vklad. Dále je potřebný posudek, ve kterém se popíší jednotlivé byty, jejich příslušenství, společné části a společná zařízení domu a pod ... podle zákona č. 182/1993 Sb, tedy náležitosti které vyžaduje uvedený zákon k zápisu vlastnického práva k bytům a nebytových prostor v domě. Až po připravení si všech potřebných podkladů, můžete se sourozenci uzavřít dohodu o vypořádání reálným rozdělením věci. Následně bude třeba zajistit správu domu buď formou vytvoření společenství vlastníků bytů a nebytových prostor v domě, jehož návrh na zápis Společenství do příslušného rejstříku Okresního úřadu v sídle krajského úřadu se podává do jednoho měsíce po podání návrhu na vklad vlastnického práva k bytům a nebytovým prostorům, resp. uzavřít smlouvu o výkonu správy s jinou právnickou nebo fyzickou osobou. Určitě Vám prvotní úkony zaberou více času, ale z dlouhodobého hlediska Vám uvedené řešení zajistí jednoznačnější financování užívaných bytů.
Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.
Dobrý den, chci se zeptat, zda v případě podání návrhu na vypořádání podílového spoluvlastnictví soud vždy rozdělí věc na části podle podílu, i přesto, že jsem ji zvelebit apod. Děkuji.
Dobrý den,
podle § 142 odst.1 OZ POKUD nedojde k dohodě, zruší spoluvlastnictví a provede vypořádání na návrh některé spoluvlastníka soud. Přihlédne přitom k velikosti podíl a účelnému využití věci. Pokud není rozdělení věci dobře možné, přikáže soud věc za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům; přihlédne přitom k tomu, aby věc mohla účel použít a na násilné chování podílového spoluvlastníka vůči ostatním spoluvlastníkům. POKUD věc žádný ze spoluvlastníků nechce, nařídit soud její prodej a výtěžek rozdělit podle podílu.
Soud samozřejmě nemusí jen rozdělit věc. Může věc příkazy do vlastnictví jedné osoby (bývalému spoluvlastnkovi) přičemž tato vyplatí Zbývajících spoluvlastníky. Soud v Uznesenií KS v Banské Bystrici sp. zn. 12 Co / 273/2006 dokonce říká, že je možné použít § 150 OZ
"Pro případ zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví přichází v úvahu aplikace ustanovení § 142 OSP, případní tvrdost lze korigovat použitím § 150 OSŘ."
V případě, že by soud rozdělil věc na části, Můžete zadat náhradu za to, co jste ze svého majetku vynaložili na zhodnocení dané věci. Je třeba prokazuje vložené investice a svůj nárok radních uplatnit, nejen svůj nárok tvrdit.
Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.
Dobrý den, podle čeho soudy určují částky, kterou jsem povinen vyplatit ostatních spoluvlastníků? Děkuji za odpověď.
Dobrý den,
V souladu s § 142 odst.1 OZ POkud soud dojde k závěru, že věc není možné rozdělit, přikáže ji jednomu nebo více spoluvlastníkům za přiměřenou náhradu, kterou jsou tito povinni vyplatit těch, kterým zanikl spoluvlastnických vztah. Způsob určování výšky přiměřené náhrady vysvětluje následující judikát, konkrétně vydává NS ČR sp. zn. 22 Cdo 1259/2003, podle kterého:
"Přiměřenou náhradu (§ 142 odst. 1 třetí věta OZ) je třeba chápat jako hodnotový ekvivalent vyjádřený v penězích, který umožňuje podle místních podmínek obstarání obdobné věci, jakou představu podíl spoluvlastníka přisouzen ostatním spoluvlastníkům. Přiměřeného náhrada musí vyjadřovat cenu, která závisí nejen na konstrukce a vybavení, ale takové od nabídky a poptávky v daném Mist a čase. Základem pro určení přiměřené náhrady při vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitosti je její obecná cena obvyklá v daném Mist v době rozhodování. Ze stejných zásad pak třeba vycházet v případě reálného rozdělení nemovitosti na části, které mají rozdílných cenu, kdy je tento rozdíl v rámci vypořádání kompenzován finanční náhradou. "
Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.
Zdravím, potřeboval bych informaci, zda je možné Převést na někoho pouze klid v domě, tedy ne celý dům nebe podíl. Dům je v podílovém spoluvlastnictví. Děkuji.
Dobrý den,
Převést klid jako Vzpomínáte v otázce je možné pouze POkud byla stavba rozdělena stavebního úpravami. Soudní praxe i legislativa neumožňuje převod reálné části stavby. Je však možné Převést celou Nemovitost nebe Převést spoluvlastnických podíl (ideální část).
K odpovědi připojují i rozhodnutí soudu:
Rozsudek NS ČR sp. zn. 22 Cdo 1465/2000
Zatímco není stavba reálné rozdělena, lze platit Převést buď celou věc nebe její ideální podíl. POKUD má být např. provedení reálná část stavby, musí jít o takovou její část, která má doposud právní povahy samostatné věci. Reálné rozdělení stavby je možné pouze tehdy, POkud vzniknou na základě stavebních úprav učiněných podle stavebních předpisů samostatné věci. Přitom k reálnému rozdělení stavby na dvě nebe více samostatných věcí nestačí rozdělení stavební parcely geometrickým oddělovací plánem (viz i rozsudek Nejvyššího soudu ČSR ze dne 20.12.1985, sp. Zn. 3 Cz 43/85, publikovaný v Bulletinu Nejvyššího soudu ČSR č. 1 / 1987). Stavbu lze reálně dělit pouze vertikální (srov. Například R 285/47 Sbírky rozhodnutí československých SOUDAL).
Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.
Dobrý den, chci se zeptat, zda se spoluvlastnický vztah ruší vynesením rozsudku nebe až prodejem věci, který byl rozsudek Nařízení. Děkuji.
Dobrý den,
ustálená judikatura v této věci zastává názor, že spoluvlastnický vztah trvá až do momentu prodeje této věci. Dokonce POkud je prodej věci neúspěšný, MOHOU spoluvlastníci stále zruší spoluvlastnictví i jiným způsobem.
K odpovědi připojují příslušné rozhodnutí soudu, kde najdete podrobnosti:
R 54/1973
Ustanovení § 142 OZ, podle kterého se prodej společné věci nariz pouze v tom případě, že žádný z účastníků věc nechce, soudy Respektuj. Případy, kdy žádný z účastníků věc nechce, jsou však vzácné. Nejvhodnější je formulace výroku rozhodnutí "soud zruší spoluvlastnictví prodejem nemovitosti". Z tohoto výroku totiž je zřejmé, že Dokud nedojde k prodeji, Nemovitost zůstává ve spoluvlastnictví. Ve výroku rozsudku mají být uvedený podíl, podle kterého se má mezi účastníky rozdělit výtěžek prodeje. Není tedy správný rozsudek, ve kterém se vůbec neurčují podíl, nebe v němž se odkazuje na spoluvlastnických podíl účastníků aniž by byly vyčíslena. Ve sporu o zrušení spoluvlastnictví třeba spolehlivě Zjistit osoby spoluvlastníků a výši jejich spoluvlastnických podílů.
Z okolnosti, že až do uskutečnění prodeje věc zůstává ve spoluvlastnictví účastníků vyplývá, že i přesto, že již byl Případně narízení výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti a že se v té věci už konalo na Státního notářství, ale prodej byl neúspěšný, spoluvlastníci MOHOU si ještě i pak dohodu zruší spoluvlastnictví jiným způsobem.
Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.Trápi vás "Rozdělení spoluvlastnictví-postup" a chcete pomoci?
Dobrý den, partnerce jsem dovolil zřídit si trvalý pobyt na Stejné adrese jako mam já. Jelikož planujem stavět dům, zajima mě, jestli Může Mít nárok na cast domu po dokončení, jelikož mame trvalý pobyt na Stejné adrese a tedy vedeme společnou domácnost. Manželé nejsme.
Dobrý den, Zřízení trvalého pobytu ani trvání partnerského svazku (mimo manželství) nezpůsobuje samo o sobě vznik spoluvlastnictví k nabyté (vytvořené) věci. Pro vznik podílového spoluvlastnictví k domu je nezbytné, abyste Vy a Vaše partnerka along přičinili o jeho postavení, v důsledku čehož byste byli oba, po Zřízení TÉTO stavby, záznamem zapsání do katastru nemovitostí jako podílníky spoluvlastníci. POKUD tedy všechny úkony týkajícím se novostavby budete realizovat samostatně, stanete se jí výlučným vlastníkem. Vaše partnerka, by mohla nabýt za splnění dalších zákonných podmínek, tuto Nemovitost nebe určitý její podíl v případě Vaší smrti, protože do tzv. druhé skupiny dědiců patří i ti, kterým žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.
Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.
Prosím o radu. Před 10 lety jsme 2 bratři a sestra zdědili po smrti rodičů rodinný dům, každý 1/3. RD je třeba udržovat a takové to chce již rekonstrukci. Bratr nám navrhl, že dům od nás odkoupí, má Peníze a je připraven ho rekonstruovat. Já s tím souhlasím, ale nejmladší sestra s tým nesouhlasí a tvrdí, že její částka ji nedonutí prodat. Sestra bývá nejblíže, dům využívá a tvrdí, že jí tento stav vyhovuje. K dohodě za 10 let nedošlo, stále si dává čas na rozmyšlenou. Já s bratrem máme po 60-tce a chceme to vyřešit za našeho života. Nechceme to přenášeny na naše děti. Je nějaká cesta toto vyřešit? Děkuji. S pozdravem
Dobrý den, ve Vašem případě jde o klasický problém v rámci podílového spoluvlastnictví, kdy jeden ze spoluvlastníků brání Uzavření mimosoudní dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Zákon při zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví dává přednost dohoda spoluvlastníků. Teprve když se spoluvlastníci nedokáže dohodnout lze k soudu podat žalobu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, kde návrhy konkrétních Způsob vypořádání podílového spoluvlastnictví. V tomto Ohlédneme je DŮLEŽITÉ uvést, že soud není tímto návrhem Vážany a musí postupovat ve smyslu zákonných ustanovení. Tzn. že v první řadě bude soud zkoumáš zda je Nemovitost reálné dělitelný na samostatné bytové jednotky, POkud nebude, bude soud zkoumáš zdá má některé ze spoluvlastníků zájem nabýt věc do Svého výlučného vlastnictví za přiměřenou náhradu (ve Vašem případě by tuto vůli projevil Váš bratr). POKUD se Vám se sestrou nepodařilo Během deseti let dohodnout, pravděpodobně vám nezbude nic jiného, než podat žalobu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Takové soudní řízení je však časově náročné a zdlouhavé, a proto bych Vám doporučoval co nejdříve začít řešit Váš problémů prostřednictvím advokáta. V případě, že máte zájem o poskytnutí právních služeb při řešení Vašeho problému, kontaktujte nás prostřednictvím e-mailu na adrese uvedené na naší stránce.
Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.
Dobrý den, chtěl bych se informovat jak postupovat? Se sestrou vlastním dům. Polovinu sestra, polovinu já. Dům Sestává ze dvou skoro identických 3 klidový bytů. Ústní jsme se dohodli, že horny byt patří mě, dolny sestry. Horny jsem si předělů, hodně peněz jsem do toho investoval, udělal jsem podružné Měřiče pro oba byty, chci si ještě poskytnuto mimořádné vchod. Chci dat na papír ověřeného notáře, že horny byt je můj, spodny sestřiny. Taktéž i zahradu jsme si ústní rozdělili Přesně napůl. Jenže moje sestra to nechce dat na papír. Resilu jsem to is advokát, dohodli jsme se ze to po Jejím státníci dáme na papír, ale zůstalo to jen při slib, uběhlo už přes rok a nic. Jak to řešit, sestra se vůbec nestará o svou ústní dohodnutou polovinu, její cast zahrady je džungle ak tomu isla este do zahraničí odkud chodí na Slovensko párkrát za rok. A uprimne nemam výše 16.000 eur pro sud plus odměna pro advokáta. To si musím Vzít úvěr a zadlužuje se na x let. Víte mi prosim poradit co robit. dakujem
Dobrý den, občanský zákoník při vypořádání podílového spoluvlastnictví dává přednost dohodě podílového spoluvlastníka, až když se jim nepodaří dohodnout, muzea některé z nich podat k soudu žalobu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Z Vašimi dotazy mi vyplývá, že chcete, aby bylo Vaše podílového spoluvlastnictví zrušeno a vypořádané tzv. reálným rozdělením nemovitosti. Pro účely toho bude třeba s Vaší sestrou podepsal dohodu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a následné podniknout Několik kroků k tomu, aby mohla být Vaše část zapsání samostatně na LV v katastru nemovitostí. K tomu bude nutné stavební řízení, stavební úpravy na vytvoření samostatných bytových jednotek a kolaudačního rozhodnutí. Po vydání všech potřebných rozhodnutí okresní úřad, katastrální odbor provede zápis Vašeho vlastnického práva v katastru nemovitostí. POKUD se Vám nedá s Vaší sestrou dohodnout, nezbude Vám nic jiného než podat k soudu žalobu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví nebo nadále žít v nemovitosti, aniž jste ji Melia rozdělen i "na papír".
Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.
Dosud nemáme vypořádání SJM, rozvod proběhl v 6/2015. Rodinný dům máme ve spoluvlastnictví půl na půl. Jsou v něm 2 samostatné byty, na LV je to ale uvedeno jako jedna Nemovitost. Do domu nemám žádný prístup, odkdy jsem se Přestěhovala v 3/2015 vzal mi klíče a kromě osobních věcí mi už nedal nic. Veškeré zařízení tam zůstalo i všechno ostatní. V domě žije exmanžel a jeho matka, každý v jednom z těch bytů. Exmanžel odmítá jakoukoliv dohodu, Peníze prý nemá. Mohu v rámci SJM zadat aby mi jeden z bytů byl přidělen? Prodej nemovitosti by byl nadlouho, ten byt v domě chci pronajímat, abych mohla splácet hypotéku, kterou jsem si po rozvodu musela Vzít na nový byt. Děkuji předem
Dobrý den, od rozvodu v uplynul doposud Poměrně dlouhou dobu. POKUD byste začali s vypořádání doposud před rokem, určitě by se už někam pohnuly a možná byste to už mele i vyřešení. POKUD jsou v domě 2 byty, vypořádání je možné řešit i tak, že 1 byt případě vám a druhý bývalému manželovi.
Pokud máte zájem poskytujeme klientům i osobních 15 minutové konzultace zdarma (viz naši webovou stránku), Můžeme Vám vysvětlí vrámci TÉTO konzultace celý postup.
Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.Trápi vás "Rozdělení spoluvlastnictví-postup" a chcete pomoci?
Dobrý den poprosím Vás o radu jak postupovat při zrušení spoluvlastnictví rodinného domu mého otce. Rodiče jsou již 13 let rozvedení a otec 14 let není Součást domácnosti. Jelikož dům začali rodiče stavět spolu, tak všude figurovali spolu jako manželský pár. Nakonec po odstěhování otce, matka dokončila stavbu sama, ale při konečné kolaudaci figurovalo i otcovo jméno. Takže v katastru jsou zapsání oba jako vlastníci rodinného domu. Otec již 14 let nepřispívá do domácnosti, ani úvěr along nesplácí. Po dokončení domu zde otec nemá ani vedený trvalý pobyt. Děkuji za brzká odpověď.
Dobrý den,
předpokládám, že dům je v jejich podílovém spoluvlastnictví. Podílového spoluvlastnictví je možné zrušit a vypořádat dohodou nebe u soudu (POkud se spoluvlastníci nevědí dohodnout). Je možné písemně mu navrhnout zrušení podílového spoluvlastnictví, POkud odmítá tak Můžete zadat zrušení a vypořádání na súde.Je třeba se však rozhodnout, jakým způsobem se vypořádají, tedy komu případě nemovitost, kdo koho vyplatí a podobně. Podle § 142 odst.1 občanského zákoníku POKUD nedojde k dohodě, zruší spoluvlastnictví a provede vypořádání na návrh některé spoluvlastníka soud. Přihlédne přitom k velikosti podíl a účelnému využití věci. Pokud není rozdělení věci dobře možné, přikáže soud věc za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům; přihlédne přitom k tomu, aby věc mohla účel použít a na násilné chování podílového spoluvlastníka vůči ostatním spoluvlastníkům. Li věc žádný ze spoluvlastníků nechce, nařídit soud její prodej a výtěžek rozdělit podle podílu.
Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.
Dobrý den, chci se zeptat jestli si bratr muze odečte částku co do domu vrazil při opravě, nakolik před třemi lety nebyl vlastníkem. Bratr by mě Měl vyplatit z domu. Spoluvlastníků se stal v roce 2016, nakolik vlastnik (otec) zemřel v roce 2015. Po smrti otce bratr Sterk vsechny místnosti, měnil všechen nábytek na podnět matky. Děkuji za informace.
Dobrý den, Pokud jde o nárok na započtení vyplacené částka, tak v tomto případě by měl nárok na vydání bezdůvodného obohacená a to pouze vůči vlastníkem nemovitosti v době, kdy dělal rekonstrukci. Tedy ne vůči současným spoluvlastníkem (kromě případu, že jde o tytéž osoby).
Výška bezdůvodného obohacená je určena rozsahem zhodnocení podíl a ne výškou provádění prací. Zároveň bezdůvodně obohacená se promlčuje ve lhůtě 2 let od provedení prací. Takže už Může být promlčeno.
Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.
Dobrý den, mame takový problém, zdědili jsme nemovitost po mámě pět sourozenci. Takže já vlastním 1/5, po čase sestra odkoupila od dvou sourozenců podíly takže má 3/5 a další sestra mě také 1/5. Sestra, která odkoupila od těch dvou sourozenců podíly, dovolila bez našeho souhlasu bydlet v domě bratrovi, který jí podíl prodal. V kupní smlouvě mají, že pokud bratra do pěti let sestra nevyplatí, tak podíl se přepíše zase něj. Má právo bydlet v domě bratr? Bratr říká, že on tam může být, že tam mě takový podíl jako já. Ale list vlastnictví jednoznačně prokazuje 1/5 moje, 1/5 další sestra a ta, která odkoupila od ostatních má 3/5. Děkuji za brzkou odpověď.
Dobrý den. V rámci spoluvlastnických vztahů platí, že o hospodaření se společnou věcí mají rozhodovat spoluvlastníci společně. Přestože rozhodující je v zásadě většinová vůle počítaná podle velikosti spoluvlastnických podílů, rozhodování by nemělo probíhat bez účasti ostatních (menšinových) spoluvlastníků. Pokud je tedy Vaše sestra většinovým spoluvlastníkem (podíl ve výši 3/5), tak rozhodující slovo má v zásadě ona. Proto není vyloučeno, aby Vaše sestra dovolila třetí osobě užívat předmět nájmu. S předmětem spoluvlastnického práva však nemůže nakládat tak, jako by byla výlučnou držitelem. I Vy jako menšinová spolumajitelka máte totiž právo předmět spoluvlastnického práva užívat a brát z něho užitky.
Dobrý den, potřebuji prosím radu. Máma spolu s bratrem zdědili dům po rodičích, tedy po mé babičce každý polovinu. Dům je na prodej, ale nyní přišel mámin bratr k nám domů vulgární mámě vynadal, že pokud jejich matka žila (tedy moje babička), tak ji okradla o všechny peníze. Moje máma svou mámu doopatrovala, přičemž on ji nechtěl, a že teď, když zemřela, že mu žádné peníze nezůstaly. A řekl, že se nemusí těšit na peníze z domu co zdědili, že on s prodejem domu v žádném případě souhlasit nebude. Dá se s tím prosím něco dělat, aby se mohl dům prodat? Takto ten dům jen stojí prázdný chátrá a ztrácí hodnotu, když se o něj nikdo nestará, celou zimu se tam netopí a jen to vlhne.
Dobrý den. Vaše máma a její bratr jsou tedy podílovými spoluvlastníky domu, přičemž každý má podíl ve výši jedné polovině. Nutit bratra Vaší matky k prodeji jeho spoluvlastnického podílu v zásadě nelze. Na druhé straně platí, že nikoho nelze nutit, aby setrval v podílovém spoluvlastnictví, a proto může Vaše matka řešit danou situaci podáním žaloby. V rámci soudního řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví může soud rozhodnout několika způsoby, a to reálným rozdělením nemovitosti (pokud je to dobře možné), přikázáním věci za náhradu nebo jestliže věc žádný ze spoluvlastníků nechce, nařídí soud její prodej a výtěžek rozdělí podle podílů . Pouze výjimečně může soud rozhodnout tak, že nezruší a nevypořádá podílové spoluvlastnictví.
Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.Trápi vás "Rozdělení spoluvlastnictví-postup" a chcete pomoci?
Dobrý den, Chtěla bych poradit ohledně postupu při prodeji nemovitosti. Nemovitost byla ve vlastnictví prarodičů. Po smrti starého otce v r. 1991 byla jeho polovina rodinného domu, podle dědického řízení, rozdělena mezi babičku, dceru (mou matku) a syna. Hodnota domu uvedená v dědickém řízení byla 141 tis. Kčs. Později jsme se přestěhovali do tohoto domu a doopatrovali jsme babičku. Dům prošel rozsáhlou rekonstrukcí. Syn (strýc) byl vyplacen z domu v r. 91, a to částkou 100 tis. Kčs (což přesahovalo jeho podíl). Peníze vyplatila moje máma i babička. O převzetí peněz je záznam, ovšem podle mého názoru nebude právně relevantní (není notářem ověřený, a některé záznamy jsou psány rukou). Změna v katastru nebyla provedena (z mně neznámých příčin). Před smrtí babička darovací smlouvou převedla svůj podíl na mámu. Tzn. v katastru je strýc veden jako spoluvlastník - 2/8 a moje matka vlastní podíl 6/8. Strýci byl prarodiči postaven jiný rodinný dům. V současnosti bychom chtěli dům prodat, avšak pro špatně rodinné vztahy dohoda mezi námi nebude možná. Chtěla bych se zeptat, jestli budeme postupovat správně, pokud písemně zašleme návrh na odkoupení, resp. v případě, že bude vyplácen z jeho podílu, bude soud brát v úvahu původní hodnota nemovitosti, nebo současnou. Děkuji.
Dobrý den, vlastnické právo k nemovitosti se nabývá vždy až zápisem do katastru. To znamená, že i když byl spoluvlastník vyplacen, ale na katastru nebyl proveden přepis, k převodu podílu nedošlo. Pokud strýc vlastní spoluvlastnický podíl na nemovitosti a nelze se s ním dohodnout, bude nutné mu zaslat výzvu ke zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Při vypořádání spoluvlastnictví se vždy vychází z aktuální tržní ceny nemovitosti. Není přitom rozhodující v jaké výši byla nemovitost zanikající.
Pokud prošla nemovitost kompletní rekonstrukcí, pak investujícími spoluvlastník má právo na náhradu investovaných peněz. Nicméně je důležité přezkoumat, zda náhodou tento nárok již není promlčen.
Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.
Dobrý den, s přítelem spolu žijeme už několik let a nyní spolu jdeme kupovat pozemek pro budoucí dům. Pro mou zaneprázdněnost nebudu moci byt při koupi pozemku a však chci i já figurovat jako vlastnická pozemku, a tak bych Vás chtěla poprosit o radu, že jaké zplnomocnění mám sepsat tak, aby to bylo správné. Vůbec nemám představu o tom jak by mělo byt zplnomocnění formulované. Předem Vám děkuji za odpověď.
Dobrý den, jakákoli smlouva ať už na koupi nemovitosti nebo jiná nemusí být v zásadě podepsána na jednom místě ani v ten samý den. Pokud mají účastníci zájem na tom, abyste byli spoluvlastnických, je třeba se s touto skutečností vypořádat ve smlouvě. Pro Vaši jistotu bychom doporučovali si nechat smlouvu vypracovat, případně minimálně zkontrolovat odborníkem, abyste nedostali v omyl. Na smlouvě ověřuje podpis pouze prodávající, od kupujících postačuje, pokud ji podepíší bez ověření podpisu. Je možné zvolit v zásadě dva způsoby: 1. podepsat smlouvu každým účastníkem smlouvy tehdy, kdy mu to vyhovuje (místo a čas), přičemž smlouva bude uzavřena dnem podpisu účastníka, který podepíše smlouvu jako poslední, 2. udělit příteli plnou moc, jehož předmětem bude přesný popis úkonu, na který ho zplnomocňujete včetně popisu nemovitosti, která má být předmětem koupě, plná moc bude přílohou kupní smlouvy. Váš přítel tedy podepíše smlouvu sám za sebe a na základě plné moci i za Vás.
Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.
Dobrý den, jdeme do stavby RD na pozemku, který vlastní partner. Hypotéku si zatím ještě nebereme, mame vlastně finančně prostředky na pokrytí cca hrubé stavby. Jelikož na hrubou stavbu jde z větší části mé stavební spoření od rodičů, oni vyžadují nějakou jistotu, že v případě rozchodu budu mít nárok na 1/2 domu, resp. hrubé stavby. Je třeba sepsat nějakou smlouvu, nebo stačí když ve stavebním povolení budeme vedení oba jako stavebníci? Děkuji.
Dobrý den,
pokud chcete mít jistotu, resp. být podílovým spoluvlastníkem, doporučuji Vám ještě před zahájením realizace stavby sepsat dohodu o tom, že k předmětné stavbě vznikne mezi vámi podílové spoluvlastnictví. V dohodě uveďte přesné katastrální území, obec, parcelní číslo a číslo LV, jakož i předpokládanou dispozice stavby (např. Předpokládaný počet pokojů, pater, rozlohu domu apod.), Aby byla tato budoucí stavba co nejpřesněji specifikována a nebylo ji možné zaměnit s jinou. Ke smlouvě samozřejmě můžete přiložit společnou žádost o vydání stavebního povolení, avšak ta sama o sobě nestačí, protože ta neprokazuje ani nezakládá vlastnické právo k nemovitosti.
Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.
Dobrý den, chci se zeptat vlastním pozemek, na kterém chceme s přítelem stavět dům, pozemek je napsán na mě a také bude pouze na mě. Jak je to dále s vlastnickými právy? Dům bude patřit i příteli nebo jenom mně? Jsme svobodní zatím. Jak to bude, když se pak vezmeme? Komu bude patřit dům a pozemek? Předem děkuji.
Dobrý den. Vzhledem k tomu, že jste výlučnou držitelem pozemku, tento by měl patřit výhradně Vám, a to i po případné svatbě.
Pokud jde o vlastnictví, resp. spoluvlastnictví k rodinnému domu, tak zde bude rozhodující zejména to, zda budete dům stavět společně. Pokud ano, tak dům bude patřit do Vašeho podílového spoluvlastnictví s přítelem. U nás totiž neplatí tzv. supreficiálna zásada, podle níž je vlastník pozemku i vlastníkem stavby, která by byla na tomto pozemku zřízena.
V případě pokud dům postavíte společně a následně se s přítelem oddat, i nadále budete podílovými spoluvlastníky domu.
Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.Trápi vás "Rozdělení spoluvlastnictví-postup" a chcete pomoci?
Dobrý den, děkuji za odpověď. Chci se ještě zeptat, že, zda všechny Vámi uvedené skutečnosti platí i v případě, že v listu spoluvlastnictví RD jsem při 1/2 RD uveden jako spoluvlastník já a při druhé 1/2 RD bratr a jeho manželka. Předem moc děkuji.
Dobrý den. Pokud jsou vlastnické vztahy na katastru nemovitostí evidovány tak, jak uvádíte v zadané otázce, v rámci jedné společné věci (rodinného domu) se kombinují oba druhy spoluvlastnictví, a to podílové spoluvlastnictví a i společné jmění manželů.
Pokud jde o fakt, že druhý spoluvlastnický podíl k domu o velikosti 1/2 je předmětem společného jmění manželů, tento fakt v zásadě nemění skutečnosti uvedené v předchozí odpovědi.
Jen pro úplnost upřesním, že případnou nabídku na uplatnění předkupního práva je vhodné realizovat ve vztahu k oběma manželům a také to, že při rozhodování o hospodaření se společnou věcí není důležité to, že druhý spoluvlastnický podíl vlastní dvě osoby (manželé), protože velikost jejich spoluvlastnického podílu, který mají ve společném jmění manželů, je stále stejný jako Váš, a tedy 1/2 k celku. Zjednodušeně řečeno, ačkoli jsou dva, nemohou Vás přehlasovat.
Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.
Doplňková otázka: Myslíme si prosím správné, že podílový spoluvlastník domu, či zahrady může pronajmout jiné cizí osobě, rodině, či známému svůj podíl zdarma nebo za peníze pouze se souhlasem ostatních podílových spoluvlastníků? Stejnou povinnost má i tzv. většinový podílový spoluvlastník, např. když má podíl 3/6 a ostatní podílníky spoluvlastníci 1/6 a 2/6, tedy i ten většinový podíl. spoluvl. by měl požádat ostatních podílových spoluvl. o souhlas s pronájmem jeho spoluvlastnického podílu? -Stačí pokud jeden nebude souhlasit, tak se pronajímání nemůže uskutečnit? Děkujeme Vám pěkně i za předcházející odpověď hodnocení odešleme.
Dobrý den,
právní úprava podíl. spoluvlastnictví je upravena v ust. § 137 až 142 Obč. zákoníku.
Podíl. spoluvlastnictví se chápe jako ideální, tj: každý z podíl. spoluvlastníků vlastní z 1 m2 část rovnající se jeho spoluvlastnického podílu, nelze vymezit, která část z celé nemovitosti patří Vám a která část nemovitosti ostatním podílovým spoluvlastníkům.
Krajský soud Trnava, sp. zn. : 9Co / 223/2013 ze dne 20. 02. 2014 uvádí:
"Podle § 137 odst. 1 obč. Zákoníku podíl vyjadřuje míru, jakou se spoluvlastníci podílejí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví ke společné věci.
Mírou účasti každého spoluvlastníka na právech a povinnostech ke společné věci (tzv. Obsahová stránka tohoto právního vztahu) je spoluvlastnický podíl, který vyjadřuje míru, jakou se spoluvlastníci podílejí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví ke společné věci, a je číselným vyjádřením právního postavení každého spoluvlastníka vůči ostatním spoluvlastníkům.
Lze tedy říci, že podíl vyjadřuje, do jaké míry je spoluvlastník účasten hospodaření se společnou věcí, v jakém poměru se podílí na užitcích věci a nese břemena s věcí spojeny, jaký díl na něj připadne z věci samé nebo z výtěžku jejího prodeje při zrušení spoluvlastnictví a pod.
Je věcí spoluvlastníků, aby se o tom, jak budou společnou věc užívat, sami dohodli. Předpokládá to i ustanovení § 139 OZ, které umožňuje, aby se spoluvlastníci v případě neshody o svých právech a povinnostech obrátili na soud. Pokud si tedy spoluvlastníci nebudou vědět sami upravit užívání společné věci, rozhodne o způsobu společného užívání soud na základě uvedeného ustanovení.
Při úpravě společného užívání přichází v úvahu rozdělení užívání věci tak, že jednotliví spoluvlastníci budou užívat určité jim vydělené části společné věci, nebo jeden ze spoluvlastníků bude užívat celou věc a ostatní dostanou náhradu (zpravidla peněžní), nebo všichni spoluvlastníci budou věc užívat střídavě v určitých časových obdobích. "
Pokud byste chtěli pronajmout alespoň část nemovitosti a mít z toho majetkový prospěch, o pronájmu této části nemovitosti by museli rozhodovat všichni podílníky spoluvlastníci na základě dohody, resp. hlasování. O hospodaření a nakládání se společnou věcí totiž rozhodují vždy všichni podílníky spoluvlastníci podle ust. § 139 Obč. zákoníku:
"(1) Z právních úkonů týkajících se společné věci jsou oprávněni a povinni všichni spoluvlastníci společně a nerozdílně.
(2) O hospodaření se společnou věcí rozhodují spoluvlastníci většinou počítanou podle velikosti podílů. Při rovnosti hlasů, nebo pokud se většina nebo dohoda nedosáhne, rozhodne na návrh kteréhokoliv spoluvlastníka soud.
(3) Jde-li o důležitou změnu společné věci, mohou přehlasovaní spoluvlastníci žádat, aby o změně rozhodl soud. "
Pokud jde o pronájem části RD, většinový podíl. spoluvlastník musí mít souhlas ostatních podíl. spoluvlastníků k pronájmu; v podstatě menšinový podíl. spoluvlastníci nejste povinen umožnit vstup této třetí cizí osoby do nemovitosti, neboť většinový spoluvlastník nemá váš souhlas.
Pronájem pozemku bude zřejmě bez pronájmu části domu resp. jeho některých místností bezpředmětný.
Z otázky vyplývá, že většinový podíl. spoluvlastník má zájem na pronájmu, proto on by měl iniciovat případné soudní řízení.
Otázkou je zda není možná dohoda o pronájmu části nemovitosti s přesným vymezením prostorů případně i nad rozsah podílu většinového spoluvlastníka, následně by menšinový podíl. spoluvlastníci měli právní nárok na úhradu za pronájem části jejich podílu.
Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.
Dobrý den, chtěla bych se Vás zeptat, jestli mě nárok na spoluvlastnictví bytu mámin přítel pokud nejsou manželé? Máma koupila byt, jehož vlastníkem je výhradně ona, avšak od koupě bytu tam žije s přítelem, který mě trvalý pobyt na této adrese. Máma a její přítel mají spolu jedno dítě. Po partnerských neshodách oznámila máma příteli, že se s ním chce rozejít a měl by si najít vlastně ubytování. On na ni podal žalobu, a požaduje byt spoluvlastníkům bytu a chce mít doživotní právo v tom bytě bydlet. Ohradil se tím, že do bytu investoval peníze, avšak nikoli do samotné koupě bytu ale do rekonstrukčních prací, během období, kdy tam žil. Ma právo byt spoluvlastníkem bytu?
Za odpověď Vám předem děkuji.
Dobrý den přeji,
pokud byla výlučným vlastníkem jen máma tak i když by bylo pravdivé tvrzení, že investoval do rekonstrukce, či jinak vypomáhal, neznamená to, že bude vlastníkem. Spoluvlastnictví vzniká vzájemnou dohodu budoucích spoluvlastníků, a to písemnou. I kdyby každý zaplatil polovinu, ale na smlouvě by byl jen jeden z nich, tak spoluvlastnictví nevznikne.
Pokud neodejde dobrovolně, může ho nechat vyklidit. Samozřejmě bývalý přítel může žádat to, co investoval do nemovitosti, no musí to přesně vyčíslit a prokázat, a to by nebylo jednoduché. Plus, pokud to budou náklady před 2 let, doporučuji namítat promlčení.
Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.
Dobrý den. Chem jen radu ohledně koupě novinového stánku. Já s přítelem si chceme zakoupit novinový stánek a potřebujeme vědět, zda na kupní prodejní smlouvě můžeme být napsán oba a to s tím, že on by měl 70℅ a já 30℅.
Dobrý den. Nevidím žádný problém v tom, abyste určitý předmět koupili do podílového spoluvlastnictví. Také není vyloučeno si upravit spoluvlastnické poměry zlomkem nebo určitým procentem. Nemusí to být 50: 50.
Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.Trápi vás "Rozdělení spoluvlastnictví-postup" a chcete pomoci?
Dobrý den, je možné založit nemovitost pokud spoluvlastníci domu jsou moji dva nezletilý sourozenci ve věku 14 a 16 let.
Dobrý den,
jelikož spoluvlastíci nejsou plnoletí, na založení nemovitosti budou jejich zák. zástupci potřebovat ve smyslu ust. Civil.mimosporového pořádku souhlas soudu, který posoudí, zda předmětný úkon je v zájmu nezletilých.
Vzhledem k účelu úkonu - založení nemovitosti - nepředpokládáme, že soud návrhu vyhoví.
Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.Dobrý den. Jsem polovičním vlastníkem půdy. S druhým majitelem jsem dohodnutý na koupi jeho druhé poloviny. Chci, abych byl na katastru uveden jako výlučný vlastník celého pozemku, tj v celku. Pokud bude převod řešen kupní smlouvou, sloučí katastr dva poloviční podíly automaticky do jednoho celku, nebo zůstanu uveden jako vlastník obou polovičních podílů zvlášť? Je v tomto případě převod vhodnější řešit dohodou o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví? Příp. třeba nějak speciální, žádat o sloučení podílů do celku? Děkuji.
Dobrý den,
z právně-technického hlediska není rozhodující, zda se rozhodnete pro kupní smlouvu nebo smlouvu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Rovněž není rozhodující, zda Vás katastr bude formálně evidovat jako vlastníka dvou polovin (dvou podílů o velikosti 1/2 k celku) nebo jako vlastníka s podílem 1/1.
Osobně bych však zvolil smlouvu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví s tím, že v návrhu na vklad bych také navrhl, aby se podíl evidoval jako 1/1. Tímto způsobem nejdříve docílíte to, abyste byli po koupi, resp. po zrušení a vypořádání spoluvlastnictví veden jako výlučný vlastník s podílem 1/1.
Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.
Dobrý den,
koupil jsem pozemek a notář mi zapomněl do smlouvy zapsat spoluvlastnický podíl, tak jsme následně udělali darovací smlouvu s prodávajícím na ten podíl. Moje otázka zní při následném prodeji pozemku budu pozemek prodávat s tím podílem automaticky spolu? Děkuji pěkně.
Dobrý den,
při každé smlouvě, která se týká převodu vlastnického práva na jinou osobu (ať kupní nebo darovací smlouva) je třeba uvést jaká část spoluvlastnického podílu se provádí. Pokud například někdo vlastní pozemek sám, má podíl 1/1. Převést může celý pozemek, tj celý podíl 1/1 nebo pouze polovinu pozemku, tj 1/2. To se vždy určuje ve smlouvě. Bude tedy jen na Vás, zda v budoucnu převedete všechny spoluvlastnické podíly, které máte na pozemku nebo pouze část. Vymezí se to ve smlouvě.
JUDr. Milan Ficek
advokát
Konzultace
Najděte nejlepší řešení pro Vaši situaci s profesionální právní konzultací.
Chci konzultovatPrávní zastoupení
Důvěřujte mé zkušenosti a nechte mě pomoci s Vaší právní situací.
Potřebuji zastoupitKontrola dokumentů
Chcete se ujistit, že Vaše dokumenty jsou v pořádku? Spolehněte se na moji právní expertízu a získejte jistotu v platnosti Vašich dokumentů.
Chci kontrolu