Rozdělení sourozenců po rozvodu

Dobrý den, v rozvodem řízení, se kterým je ze zákona spojeno i řízení o úpravě rodičovské zodpovědnosti na čas po rozvodu se soud rozhoduje zejména s přihlédnutím na zájem nezletilého dítěte. Tzn. že soud musí objektivně zjistit, který z rodičů je schopen se o nezletilé dítě postarat a poskytnout mu adekvátní péče (zjišťuje tzv. výchovné prostředí u rodičů). Soud při posuzování výchovného prostředí u rodičů vychází ze stavu, který existuje v době rozhodování soudu. Tzn. že minulost otce (alkohol, násilí) dětí mu nemusí přitížit, pokud mezitím nepije, byl na léčení ...

Soudy nemají nikde v zákoně stanoveno, že sourozenci musejí být na dobu po rozvodu svěřeno společně do péče jednoho z rodičů. Právě naopak, v některých případech může nastat situace, kdy právě oddělené svěření sourozenců do péče je v zájmu nezletilých dětí. Na Vaši otázku není možné spolehlivě odpovědět, protože by k tomu bylo zapotřebí znát mnohem širší skutkové okolnosti a také není možné předpovědět jak posoudí celou věc soudu.

Dobrý den, ve smyslu zákona o rodině se mají rodiče dítěte, kteří spolu nežijí o výkonu rodičovské zodpovědnosti dohodnout. Teprve poté, když se dohodnout nedokážou může jeden z nich podat k soudu návrh na úpravu výkonu rodičovské zodpovědnosti. Z toho důvodu bude lepší, když se s otcem dítěte pokusíte nejprve o změně umístění nezletilého dohodnout. Teprve potom když se Vám dohodnout nepodaří je možné podat návrh na soud. V návrhu bude dobré uvést, že se chování nezletilého od posledního rozhodování soudu výrazně změnilo av současnosti není v jeho zájem, ani v zájmu vaší dcery, aby byly děti spolu v jedné domácnosti. Stejně lze poukázat na skutečnost, že výchovu dvou dětí v takové situaci nezvládáte a proto by bylo vhodné nezletilého svěřit do péče otce. Považuji za potřebnou uvést i to, že soud není v těchto řízeních vázán návrhem a vždy postupuje v nejlepším zájmu nezletilých dětí.

Dobrý den, na Vaši otázku odpovídáme následovně:

Podle ust. Civil. mimospor. řádu s řízením o rozvod manželství je spojeno i řízení o úpravu poměrů manželů k jejich nezletilým dětem pro dobu po rozvodu. Názor nezletilého zjišťuje soud způsobem odpovídajícím jeho věku a vyspělosti. Podle povahy věci zjišťuje soud názor nezletilého bez přítomnosti jiných osob.

Soud zjišťuje příčiny, které vedly k vážnému rozvratu vztahů mezi manžely, a při rozhodování o rozvodu na ně přihlíží. Soud při rozhodování o rozvodu vždy přihlédne na zájem nezletilých dětí / § 23 zák. o rodině /.

Soud při rozhodování o výkonu rodičovské zodpovědnosti nebo při schvalování dohody rodičů respektuje právo nezletilého dítěte na zachování jeho vztahu k oběma rodičům a vždy přihlédne k zájmu nezletilého dítěte, zejména na citové vazby, vývojové potřeby, stabilitu budoucího výchovného prostředí a ke schopnosti rodiče dohodnout se na výchově a péči o dítě s druhým rodičem. Soud dbá, aby bylo respektováno právo dítěte na výchovu a péči ze strany obou rodičů a aby bylo respektováno právo dítěte na udržování pravidelného, rovnocenného a rovnoprávného osobního styku s oběma rodiči.

Zákon nikde neříká, že děti není dovoleno rozdělit. Soud v každém jednotlivém případě musí objektivně zjistit, který z rodičů je schopen se o děti postarat a poskytnout mu adekvátní péči, včetně možností bydlení a samotného prostředí, ve kterém děti žijí. Soud při posuzování výchovného prostředí u rodičů vychází ze stavu, který existuje v době rozhodování soudu.

Samozřejmě, názor dětí je důležitý.

Úryvky z Úmluvy o právech dítěte:

1. Zájem dítěte musí být předním hlediskem při jakékoli činnosti týkající se dětí, ať už uskutečňované veřejnými nebo soukromými zařízeními sociální péče, soudy, správními nebo zákonodárnými orgány.


2. Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, zabezpečují dítěti, které je schopno formulovat své vlastní názory, právo tyto názory svobodně vyjadřovat ve všech záležitostech, které se ho dotýkají, přičemž se názorům dítěte musí věnovat patřičná pozornost odpovídající jeho věku a úrovni.


3. Za tím účelem se dítěti zejména poskytuje možnost, aby se vyslechlo v každém soudním nebo správním řízení, které se ho dotýká, a to buď přímo, nebo prostřednictvím zástupce nebo příslušného orgánu, přičemž způsob slyšení musí být v souladu s procesními pravidly vnitrostátního zákonodárství.


4. Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, uznávají právo každého dítěte na životní úroveň nezbytnou pro jeho tělesný, duševní, duchovní, mravní a sociální rozvoj.


5. Rodič (e) nebo jiné osoby, které se o dítě starají, nesou v rámci svých schopností a finančních možností základní odpovědnost za zabezpečení životních podmínek nezbytných pro rozvoj dítěte.

Dobrý den, odpovědět na Vaši otázku pouze na základě Vámi uvedených skutečností je velmi složité, ba nemožné. Soud při rozhodování, komu svěří nezletilé děti do péče posuzuje každý případ individuálně a komplexně. Soud musí ze zákona při rozhodování o nezletilých dětech zohlednit jejich nejlepší zájem, který je příkladmo definován v článku 5 zákona o rodině. Obecně lze uvést to, že soud preferuje stabilitu prostředí, ve kterém nezletilé děti vyrůstají, vytvořené výchovné prostředí, zkoumá se kterým rodičem mají děti intenzivnější vztah, který z rodičů se stará o děti ... Pokud dětem vaříte, chodíte pro ně do školy, učíte se s nimi a naopak matka péči zanedbává, volný čas využívá jinak, než na trávení času s dětmi ... není vyloučeno, že by soud rozhodl o svěření nezletilých dětí do Vaší osobní péče. Jak jsme však uvedli na začátku, jde o komplexní posouzení každého případu a soud až po provedení (často rozsáhlého) dokazování rozhodne ve věci.