Přidělení dítěte otci po rozvodu

Dobrý den,

odhadnout šanci svěření nezletilého dítěte do péče kteréhokoliv rodiče nebo jinak odhadovat výsledky soudního řízení, zejména v části týkající se úpravy výkonu rodičovské zodpovědnosti na dobu po rozvodu pouze z toho, že otec dítěte je nezaměstnaný je velmi obtížné, ba až nemožné.

Soud při rozhodování o úpravě výkonu rodičovské zodpovědnosti na dobu po rozvodu totiž zjišťuje jednak skutečný stav věci, ale také nejlepší zájem nezletilého dítěte. Soud ze zákona musí zkoumat tzv. skutečný stav věci, přičemž při zjišťování skutečného stavu věci se nemůže spokojit s provedením pouze těch důkazů, které navrhnou účastníci. Soud může při zjišťování skutečného stavu věci provést i jiné, účastníky řízení nejsou konstruována důkazy.

Teprve po důkladném zjištění skutečného stavu věci a nejlepšího zájmu nezletilého dítěte v souladu s článkem 5 zákona o rodině bude soud rozhodovat o tom, kterému rodiči bude nezletilé dítě svěřeno do péče. To, že otec dítěte není zaměstnán automaticky nemusí znamenat, že dítě nemůže být svěřeno do jeho osobní péče. Pokud by však otec dítěte chtěl mít dítě ve své osobní péče soud bude zjišťovat jakým způsobem chce zajišťovat jeho osobní péči z finanční stránky. Tzn. že nezaměstnanost (může být i krátkodobá) automaticky nemusí znamenat nemožnost svěřit nezletilé dítě do péče. Je to však v takovém případě komplikovanější a soud bude v tomto směru provádět důkladné zkoumání poměrů obou rodičů.

Podle článku 5 zákona o rodině

Zájem nezletilého dítěte je předním hlediskem při rozhodování ve všech věcech, které se ho týkají. Při určování a posuzování zájmu nezletilého dítěte vychází zejména

a) úroveň péče o dítě,

b) bezpečí dítěte, jakož i bezpečí a stabilita prostředí, ve kterém se dítě zdržuje,

c) ochrana důstojnosti, jakož i duševního, tělesného a citového vývoje dítěte,

d) okolnosti, které souvisejí se zdravotním stavem dítěte nebo s postižením dítěte,

e) ohrožení vývoje dítěte zásahy do jeho důstojnosti a ohrožení vývoje dítěte zásahy do duševní, tělesné a citové integrity osoby, která je dítěti blízkou osobou,

f) podmínky pro zachování identity dítěte a na rozvoj schopností a vloh dítěte,

g) názor dítěte a jeho možné vystavení konfliktu loajality a následnému pocitu viny,

h) podmínky pro vytváření a rozvoj vztahových vazeb s oběma rodiči, sourozenci as jinými blízkými osobami,

i) využití možných prostředků k zachování rodinného prostředí dítěte, pokud se zvažuje zásah do rodičovské zodpovědnosti.

Stejně skutečnost, že je nezaměstnaný žádným způsobem neovlivňuje jeho povinnost platit výživné na své nezletilé dítě. Podle ustanovení § 62 odst. 3 Zákona o rodině je každý rodič povinen podílet se na výživu svého nezletilého dítěte alespoň v minimálním rozsahu ve výši 30% z částky životního minima na vyživované nezletilé dítě. V současnosti je tato částka ve výši 27,32 €.

Podle ustanovení § 62 odst. 3 Zákona o rodině

Každý rodič bez ohledu na své schopnosti, možnosti a majetkové poměry je povinen plnit svou vyživovací povinnost v minimálním rozsahu ve výši 30% z částky životního minima na vyživované nezletilé dítě nebo na vyživované dítě podle zvláštního zákona.

Soud se však ani v tomto směru neuspokojí s jednoduchým zjištěním, že otec dítěte je nezaměstnaný. V první řadě je třeba zkoumat, proč je otec dítěte nezaměstnaný. V mnoha případech se totiž rodiče dobrovolně vzdávají vyššího příjmu, aby nemuseli platit tak vysoké výživné. Na takové vzdání se zaměstnání a vyššího příjmu však soud nepřihlíží a při určování výše výživného nevychází pouze z aktuálního stavu případu.

Soud totiž zkoumá schopnosti a možnosti povinného rodiče z výživného. Tzn. že soud bude zkoumat, zda je v jeho schopnostech a možnostech zaměstnat se, dosahovat vyšší příjem a tím lépe zabezpečit potřeby svého nezletilého dítěte. Nárok na výživné Vaše sestřenice neztratí tím, že její otec je nezaměstnaný. Za určitých okolností (kdy například z objektivních důvodů si neumí její otec najít zaměstnání) to však může ovlivnit výši výživného. Nemůže se však stát, že by neměla nárok vůbec na výživné od svého otce.

Podle ustanovení § 75 odst. 1 zákona o rodině

Při určení výživného přihlédne soud k odůvodněným potřebám oprávněného, jakož i na schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Na schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného přihlédne soud také tehdy, jestliže se povinný vzdá bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání, výdělku, majetkového prospěchu; stejně přihlédne i na nepřiměřené majetkové rizika, která povinen na sebe bere.

Po zjištění odůvodněných potřeb nezletilého dítěte (tj nákladů na péči o Vaši sestřenici a také nákladů na péči o společnou domácnost) a schopností, možností a majetkových poměrů povinného rodiče soud přistoupí k určování výše výživného. Vzhledem ke složitosti určování výšky výživného proto bez detailní znalosti případu není možné předem odhadnout výši výživného.