Dobrý den, Manželka se se mnou chce nechat rozvést a mám otázku Před 6ti lety jsem koupil dům (ještě jsme nebyli manžele a kupní smlouva psaná jen na mě) na kterém je zástava a v katastru nemovitosti jsem uveden pouze já. Rok na to jsme se vzali a další rok hypotéku refinacovali kde ona je uvedena ve smlouvě jako spoludluznik. Máme spolu dvě děti 6 a 3 roky. Chci se zeptat jak to bude s vyporadanim majetku zda dům patří výhradně mě a po rozvodu hypo bude pouze moje záležitosti… či musím manželce a dětem sehnat náhradní bydlení a platit ho? Děkuji za odpověď.
Dobrý den,
dle § 709 zákona č. 89/2012 Sb.: "Součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství."
Manželka tedy nemá nárok na Váš dům v případě rozvodu. Ohledně hypotéky je manželka zavázána společně a nerozdílně, tedy měla by na hypotéku přispívat. Avšak je to pouze na Vaší dohodě.
Ohledně bytové náhrady manželce a dětem, manželka má na náhradní bydlení nárok, avšak uvedené je ideální řešit formou dohody.
Dle § 769 zákona č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník: " Zaniklo-li manželství rozvodem, a manželé neměli k domu nebo bytu, v němž se nacházela jejich rodinná domácnost, stejné, popřípadě společné právo, a manželé, popřípadě rozvedení manželé se nedohodnou o dalším bydlení manžela, který má v domě nebo bytě pouze právo bydlet, popřípadě jiné právo, které je slabší než právo druhého manžela, rozhodne soud na návrh manžela, který má k domu nebo bytu právo vlastnické nebo jiné věcné právo, popřípadě výhradní právo nájemní nebo jiné závazkové právo, o povinnosti druhého manžela se vystěhovat; ustanovení § 767 odst. 2 platí obdobně."
Uvedené se týká situace, když jeden z manželů je výlučným vlastníkem nemovitosti, ve které bydlíte a druhému vzniklo uzavřením manželství pouze právo bydlení v této nemovitosti a nevlastní ji. Předpokládám, že toto je i Váš případ. Jestliže se nemůžete na bydlení dohodnout, může ten z vás, co má silnější právo bydlení - je vlastníkem nemovitosti žádat druhého manžela, aby se vystěhoval. Je-li to marné, může požádat soud, aby rozhodl, že manžel je povinen se vystěhovat.
Výjimku však tvoří situace, když manžel, který se má vystěhovat má v péči nezl. děti.
Dle § 767 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník: "Je-li to přiměřené poměrům pozůstalého manžela, především proto, že pečuje o nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, o něž manželé pečovali, nebo o nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, jehož rodičem je zemřelý manžel, anebo o dítě nezaopatřené, které s pozůstalým manželem žije, může soud na návrh pozůstalého manžela založit v jeho prospěch právo odpovídající věcnému břemenu bydlení podle okolností případu, nejdéle však do doby, než takové dítě nabude trvale schopnost samo se živit, a za úplatu srovnatelnou s nájemným v místě obvyklým; toto právo nezanikne, nabude-li dítě schopnost samo se živit jen na přechodnou dobu."
To tedy znamená, že ten, kdo se musí vystěhovat a má v péči nezletilé nebo nezaopatřené dítě, může soudu navrhnout, aby založil v jeho prospěch právo bydlení v domě nebo bytě, kde jste dosud měli rodinnou domácnost. To lze stanovit nejdéle do té doby, než dítě nabude schopnosti se trvale a samo živit. Mohl by tak opět bydlet v dřívějším společném bytě nebo domě. Za takové věcné břemeno by však měl platit úplatu srovnatelnou s nájemným v místě obvyklým.

JUDr. Milan Ficek
advokát
Konzultace
Najděte nejlepší řešení pro Vaši situaci s profesionální právní konzultací.
Chci konzultovatPrávní zastoupení
Důvěřujte mé zkušenosti a nechte mě pomoci s Vaší právní situací.
Potřebuji zastoupitKontrola dokumentů
Chcete se ujistit, že Vaše dokumenty jsou v pořádku? Spolehněte se na moji právní expertízu a získejte jistotu v platnosti Vašich dokumentů.
Chci kontrolu