Nároky po rozchodu partnerů

Dobrý den, nejprve odpovím na problematiku svěření nezletilých dětí do péče. Je nutné podat návrh na úpravu poměrů péče o nezletilé děti, a to k příslušnému okresnímu soudu. Zde si však můžete zažádat o to, aby děti byly buď svěřeny do Vaší výlučné péče nebo do střídavé péče obou rodičů nebo do společné péče, lze však požadovat pouze jednu variantu. 

Co se týče majetku, s ohledem na to, že nejste manželé, není majetek ve společném jmění manželů a maximálně můžete mít stanoveno, že je majetek v podílovém spoluvlastnictví (což však musí být doloženo- kupní smlouvu, výpisem z KN apod.). Co se týče automobilu, pokud je ve Vašem výhradním majetku, je psáno na Vás, uhradila jste jej společně s matkou, nemá partner oprávnění jej zcizit a užívat jej bez Vašeho svolení. Zde je pak možné uvažovat o podání trestního oznámení, nejprve bych se však na základě výše uvedeného pokusil s partnerem domluvit. 

Dobrý den,

ohledně přispívání na nájem, toto žádný zákon neupravuje. 

Kromě výživného pro obě děti máte nárok na tzv. výživné pro neprovdanou matku. 

Dle § 920 zákona č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník: "Není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem..."

Výživné je možné přiznat i zpětně, nejdéle však 2 roky ode dne porodu. V případě, že se s partnerem na výživném nedomluvíte, doporučuji podat návrh na soud z důvodu možného promlčení nároku. 

Dobrý den, s ohledem na to, že nemovitost bude ve Vašem výhradním vlastnictví, nebude moci partnerka požadovat část bytu přepsaného a Vás Vaší matkou. Může však, jak jste uvedl v dotazu, požadovat investice, které ze svého výhradního majetku do bytu vložila.

Jejím požadavkem na vrácení investic je tak chráněno práva nevlastníka, aby se druhá strana obohacovala na její úkor bez spravedlivého důvodu. Pokud by jí tak po rozchodu nebylo nic vráceno, je možné Vás žalovat pro tzv. bezdůvodné obohacení, jehož právní úpravu naleznete v ust. § 2991 a následující Občanského zákoníku. OZ totiž v ust. § 2991 a násl. stanovuje, že: (1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.(2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

Vámi míněnou investicí je možné považovat nejen zhodnocení bytu nákupem nábytku či zaplacením vestavěných spotřebičů (tedy vybavení bytu), ale též zhodnocení bytu v rámci staveních úprav. 

Dobrý den, obecně platí, že nikdo není povinen setrvat ve spoluvlastnictví. 

První možností j uzavřít dohodu a dohodnout se na způsobu vypořádání spoluvlastnictví s odpovídajícím vyplacením daného podílu. 

Pokudse nebudete schopni spolu dohodnout na vypořádání spoluvlastnictví, bude muset rozhodnout po podání žaloby na vypořádání spoluvlastnictví soud- viz. ust. § 1143 Občanského zákoníku.
Soud posuzuje jednak návrh uvedený v žalobě jedné strany, nicméně v rámci soudního jednání samozřejmě vyslechne návrh i druhé strany a snaží se najít kompromis, nejlépe dojít ke smírnému vyřešení. Soud může rozhodnout několika způsoby: Rozdělí společnou věc, pokud se tím podstatně nesníží její hodnota, dále může věc přikázat jednomu za přiměřenou náhradu, při nemožnosti předchozích variant nařídí prodej ve veřejné dražbě (viz. ust. § 1147 a násl.).

Co se týče vypořádání spoluvlastněné nemovitosti, kdy si jeden spoluvlastník chce nemovitost ponechat a druhého vyplatit, je určujícím pro stanovení ceny k vyplacení podílu znalecké ocenění dané nemovitosti. Ve většině případů se jedná o tržní cenu rozhodnou v době, kdy se o nemovitosti jedná. 

Dobrý den, obecně dle ust. § 709 Občanského zákoníku platí:
(1) Součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co
a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů,
b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl,
c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech,
d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví,
e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.
(2) Součástí společného jmění je zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů.
(3) Součástí společného jmění je také podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva. To neplatí, pokud jeden z manželů nabyl podíl způsobem zakládajícím podle odstavce 1 jeho výlučné vlastnictví. Nabytí podílu nezakládá účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev.

Nicméně, pokud jste odsouhlasila, že majetek bude ve výlučném vlastnictví Vašeho manžela, není součástí SJM. Pokud tedy nemovitost je ve výlučným vlastnictví Vašeho manžela, nebude po zániku manželství součástí vypořádání SJM, neboť do něj nespadá. 
Doporučuji nahlédnout do katastru nemovitostí, zda je skutečně manžel jediným vlastníkem dané nemovitosti a nemovitost skutečně nespadá do SJM. Pokud tomu tak není, nemáte na vypořádání domu v rámci SJM nárok.
Dle ust. § 742 Občanského zákoníku, a to písm. b), máte právo v případě řešení vypořádání SJM žádat: b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek.

Dobrý den, co se týče pozemku, tento je v tzv. podílovém spoluvlastnictví, tudíž i v případě ukončení vztahu bude nadále ve Vašem spoluvlastnictví. 
Co se však týče postaveného domu, zde jste neuvedli, kdo je jeho vlastníkem, nicméně s ohledem na spoluvlastnictví pozemku předpokládám, že tomuto tak je i v případě domu.

V případě ukončení vztahu tak budete nadále podílovými spoluvlastníky nemovitostí, kdy následně bude záležet jen a pouze na Vás, jak nemovitosti vypořádáte, či zda zůstanete spoluvlastníky nadále. 

Obecně platí, že nikdo není povinen setrvat ve spoluvlastnictví. 

První možností j uzavřít dohodu a dohodnout se na způsobu vypořádání spoluvlastnictví s odpovídajícím vyplacením daného podílu. 
Pokud se nebudete schopni spolu dohodnout na vypořádání spoluvlastnictví, bude muset rozhodnout po podání žaloby na vypořádání spoluvlastnictví soud- viz. ust. § 1143 Občanského zákoníku.Soud posuzuje jednak návrh uvedený v žalobě jedné strany, nicméně v rámci soudního jednání samozřejmě vyslechne návrh i druhé strany a snaží se najít kompromis, nejlépe dojít ke smírnému vyřešení. Soud může rozhodnout několika způsoby: Rozdělí společnou věc, pokud se tím podstatně nesníží její hodnota, dále může věc přikázat jednomu za přiměřenou náhradu, při nemožnosti předchozích variant nařídí prodej ve veřejné dražbě (viz. ust. § 1147 a násl.).
Co se týče vypořádání spoluvlastněné nemovitosti, kdy si jeden spoluvlastník chce nemovitost ponechat a druhého vyplatit, je určujícím pro stanovení ceny k vyplacení podílu znalecké ocenění dané nemovitosti. Ve většině případů se jedná o tržní cenu rozhodnou v době, kdy se o nemovitosti jedná. Zde také bude samozřejmě záležet na posouzení banky, zda je možné jednoho ze spoludlužníků z půjčky vyvázat. 

Dobrý den, české civilní právo nezakotvuje právní úpravu vypořádání majetku nesezdaných párů. 

Nicméně, judikatura Nejvyššího soudu stojí na tom, že v rámci vypořádání majetku po rozchodu partnerů je třeba využít institut tzv. bezdůvodného obohacení, jehož právní úpravu naleznete v ust. Občanského zákoníku. 

Především je důležité ust. § 2991 OZ:

Bezdůvodné obohacení

§ 2991

(1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

(2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

Nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve Vašem případě shledávám především investice jednoho z partnerů do majetku druhého partnera, pokud jste uvedla, že vše je psáno na něj. 

Nejlepším řešením by byla samozřejmě dohoda mezi Vámi a bývalým partnerem ohledně toho, jakým způsobem se vypořádáte. Nicméně pokud tato dohoda nebude možné, doporučuji obrátit se na advokáta ve Vašem okolí, který nejprve zašle výzvu k dobrovolnému plnění, případně následně podá žalobu k soudu. 

Dobrý den,

Pokud je hypotéka sjednána na oba a jste spoludlužníci, máte oba právní závazek hypotéku splácet, a to ve smluvených poměrech. Tím pádem má váš bývalý partner právo požadovat, abyste se podílela na splátkách, i když už v bytě nebydlíte. Dohodou by však bylo možné tuto situaci upravit tak, abyste neplatila polovinu splátek bez toho, že by vám z toho vznikala i odpovídající majetková hodnota.

Pokud si váš bývalý přítel přeje vlastnit byt sám, může navrhnout převod vaší poloviny bytu na sebe. To by znamenalo, že by se stal výhradním vlastníkem a převzal by na sebe také plnou odpovědnost za splácení hypotéky (banka však musí s touto změnou souhlasit - Váš bývalý přítel by měl buď refinancovat hypotéku jen na sebe, nebo ji upravit tak, abyste v ní již nevystupovala jako spoludlužník). K vyrovnání by ale bylo třeba dohodnout částku, kterou vám za Váš podíl zaplatí. Obvyklý způsob výpočtu je podle aktuální tržní hodnoty bytu, od které se odečte nesplacená část hypotéky. Výslednou částku si pak obě strany rozdělí podle podílů v nemovitosti. Pokud například byt stojí 4 miliony Kč a zbývá splatit 1 milion Kč, čistá hodnota by byla 3 miliony Kč, a vy byste tedy měla nárok na polovinu této hodnoty (1,5 milionu Kč).

Dobrý den, české civilní právo nezakotvuje právní úpravu vypořádání majetku nesezdaných párů. 
Nicméně, judikatura Nejvyššího soudu stojí na tom, že v rámci vypořádání majetku po rozchodu partnerů je třeba využít institut tzv. bezdůvodného obohacení, jehož právní úpravu naleznete v ust. Občanského zákoníku. 
Především je důležité ust. § 2991 OZ:
Bezdůvodné obohacení
§ 2991
(1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
(2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

Při otázce, na co by měl mít Váš partner nárok, uvádím, že by se jednalo především o investice jednoho z partnerů do majetku druhého partnera, pokud uvádíte, že vše je psáno pouze na Vás.

Za investice je možné považovat poskytnutí finančních prostředků na automobil, rekonstrukce místností, nákupy nábytku apod. 

Nejlepším řešením by byla samozřejmě dohoda mezi Vámi a bývalým partnerem ohledně toho, jakým způsobem se vypořádáte. Pokud by s tímto nebyl souhlasný a vypořádání by se mu zdálo nepřiměřené, bude se muset obrátit podáním žalby k soudu.