Náhradní byt po rozvodu

Dobrý den,

pokud jde o náhradní byt po rozvodu, na Slovenské soudů bylo nesporné, že manžel resp. manželka má právo po rozvodu o náhradní byt. I když taková povinnost není v zákonně přímo upravená, soudy vycházejí z analogu v občanském zákoníku.

Manžel, který za trvání manželství užívá byt v domě, jehož vlastníkem je druhý z manželů, své právo bydlet v tomto bytě odvozuje od existujícího rodinného vztahu (srov. Zprávu uveřejněnou ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1978, pod por. Č. 14 ), neboť obsah tohoto vztahu mimo jiné tvoří povinnost manželů žít spolu a vzájemná vyživovací povinnost na tomto základě má manžel - nevlastníka právo bydlet se svým manželem v bytě nacházejícím se v domě ve vlastnictví druhého manžela a druhý manžel (vlastník) má povinnost mu toto bydlení (užívání bytu) umožnit.

Rozvodem manželství uvedený právní důvod bydlení zaniká a manžel (vlastník) se může domáhat vyklizení bytu podle § 126 odst. 1 OZ. Nárok na bytovou náhradu rozvedeného manžela, kterému rozvodem manželství zanikl právní důvod užívání bytu ve vlastnictví druhého manžela a který je proto povinen byt vyklidit, není v občanském zákoníku výslovně upraven. To však neznamená, že rozvedenému manželovi v takovém případě bytová náhrada nepatří. Jeho právní postavení při zániku jeho právního důvodu bydlení třeba posoudit analogicky (§ 853 OZ) podle tohoto ustanovení občanského zákoníku, které upravuje právní vztahy svým obsahem a účelem nejbližší. Tímto ustanovením je § 713 odst. 1 OZ upravující nárok na bytovou náhradu rozvedeného manžela, jehož právní důvod užívání bytu byl, stejně jako v případě manžela užívajícího byt v domě ve vlastnictví druhého z manželů, za trvání manželství odvozený od existence manželství a kterému rozvodem tento právní důvod bydlení zanikl.

rozsudek NS ČR sp. zn. 26 Cdo 1544/2005

Dobrý den, ani přesto, že předmětný byt byl vaší mame při vypořádání BSM přisouzen kvůli Vám nezakládá Vaše vlastnické ani jiné užívací právo k této nemovitosti. V současnosti je výhradně na Vaší matce, zda Vám umožní obývat tuto nemovitost, přičemž bydlení v této nemovitosti se nemůžete žádným způsobem domáhat.

Dobrý den, pokud bývají u rodičů manžela, pak manžel není povinen najít náhradní ubytování.

Dobrý den, pokud jste neměli sepsanou nájemní smlouvu nejste povinna mu zajistit náhradní bydlení ani ubytování po jeho odstěhování z nemovitosti. Vašemu bývalému partnerovi k této nemovitosti nevzniklo žádné vlastnické ani užívací právo a po jeho odstěhování mu nepatří ani žádná náhrada. Vzhledem k tomu, že jste držitelem nemovitosti stačí zajít na obecní (městský) úřad a požádat o zrušení trvalého pobytu Vašeho bývalého partnera. Ohlašovna následně obratem provede změnu v zápisech trvalých pobytů a jako jeho nový trvalý pobyt bude zapsána obec, resp. městská část.

Dobrý den, pokud nový rodinný dům koupil po právní moci rozsudku o rozvodu, patří tato nemovitost do jeho výlučného vlastnictví. Zatímco však BSM není mezi bývalými manželi vypořádáno na společné řízení i po rozvodu se použijí ustanovení týkající se BSM. Tzn. že manželé rozhodují o nakládání se společnou věcí spolu. Nemůže Váš bývalý manžel bez Vašeho souhlasu do nemovitosti nastěhovat cizí osoby. Doporučuji Vám co nejdříve vypořádat BSM, aby nevznikaly kvůli společnému majetku takové problémy a konflikty.

Dobrý den. Pokud vlastníte rodinný dům, jehož koupě byla financována na hypoteční úvěr, tak po rozvodu se bytová situace řeší většinou tak, bývalí manželé se dohodnou na vypořádání společného jmění manželů (dále jen "SJM"), jehož součástí je ve Vašem případě zejména dům a zůstatek neuhrazené hypotéky.

Vypořádat SJM můžete například tak, že jeden z manželů si ponechá dům is hypotékou a druhý manžel si bude řešit bytovou situaci ve vlastní režii. Není však vyloučeno, že se dohodnete na prodeji domu, přičemž z prostředků získaných z prodeje splatíte zůstatek hypotéky, převyšující část kupní ceny si rozdělíte a každý si najdete vlastní bydlení.

Pokud byste měli mezi sebou relativně dobré vztahy, není vyloučeno, abyste po rozvodu jistý čas zůstaly ve společném domě oba a oba hradili hypotéku.

Vždy je však třeba počítat s tím, že SJM byste měli vyporaidať dohodou (případně podat návrh na soud) do tří let od rozvodu, jinak nastane nevyvratitelná právní domněnka upravena v ustanovení § 149 odst. 4 občanského zákoníku: "Pokud do tří let od zániku společného jmění manželů nedošlo k jeho vypořádání dohodou nebo jestliže společné jmění manželů nebylo na návrh podaný do tří let od jeho zániku vypořádáno rozhodnutím soudu, platí, pokud jde o movité věci, že se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci z bezpodílového spoluvlastnictví pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá. O ostatních movitých věcech ao nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné. Totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, které jsou pro manžele společná. "

Dobrý den, pokud jste odešli z jeho bytu a máte kde bydlet, pak Vám nemusí najít náhradní bydlení.

Pokud by Vás vyhodil a věděli byste to prokázat, pak byste od něj mohlo žádat náhradní bydlení. Ve Vás neprospěch hraje však čas.

Dobrý večer,

děkujeme za Vaši otázku, ke které těmto uvádíme následující stanovisko vyjadřující právní názor advokátní kanceláře:

Vaše otázka obsahuje několik rovin právních problémů. Pro přesnější zodpovězení otázky bychom potřebovali vědět více údajů, což uvedeme i v odpovědi.
Nejprve kousek právní teorie:

I. / Občanskoprávní rovina rozvod a SJM
Podle ust. § 143 a násl. Občanského zákoníku ( "OZ") platí:
"Společné jmění manželů (" SJM ") je vše, co může být předmětem vlastnictví a co nabyl některý z manželů za trvání manželství, s výjimkou věcí získaných dědictvím nebo darem, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě nebo výkonu povolání jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednomu z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka. "

Z uvedeného vyplývá že pokud Váš bratr nabyl vlastnictví RD darem, pak tento byt nepatří do SJM, a tudíž by ani nebyl ze zákona předmětem vypořádání v rámci SJM, maximálně v rozsahu případných investic do nemovitosti ze společných prostředků patřících do SJM.

Ve smyslu ust. § 148 OZ platí, že "zánikem manželství zanikne i SJM."

V otázce nepíšete, kdy došlo k rozvodu manželství, uvádíte pouze "několik let", neuvádíte konkrétnější datum. V případě zániku SJM se provedena vypořádání podle zásad uvedených v § 150.Teda při vypořádání se vychází z toho, že podíly obou manželů jsou stejné. Každý z manželů je oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého vynaložil na společný majetek, a je povinen nahradit, co se ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho ostatní majetek. Dále se přihlédne především k potřebám nezletilých dětí, k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, a na to, jak se zasloužil o nabytí a udržení společných věcí. Při určení míry přičinění je třeba vzít též zřetel k péči o děti a na zakázky společné domácnosti.

Pokud dojde k vypořádání dohodou, manželé jsou povinni vydat si na požádání písemné potvrzení o tom, jak se vypořádali.

Pokud se vypořádání neprovede dohodou, provede je na návrh některého z manželů soud. Zde však platí následně ust. § 149 odst. 4 OZ:
"Pokud d o 3 let od zániku SJM nedošlo k jeho vypořádání dohodou nebo jestliže SJM nebylo na návrh podaný do tří let od jeho zániku vypořádáno rozhodnutím soudu, platí, pokud jde o movité věci, že se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci z SJM pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá. o ostatních movitých věcech ao nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné. Totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, které jsou manželům společných. "

Z uvedeného vyplývá, že pokud od právní moci rozsudku o rozvodu manželství uplynuly 3 roky a nedošlo k vypořádání SJM dohodou, a ani nebyl podán návrh na vypořádání cestou soudu, platí zákonná podmínka podle ust. § 149 odst. 4 OZ (viz výše).

II./ Rozvod a náhradní byt

Vycházíme z tohoto, že dům je ve výlučném vlastnictví bývalého manžela av tomto bydleli spolu během trvání manželství. Manželce ze zákona vzniklo odvozené právo bydlení v uvedeném domě na základě rodinného vztahu - manželé. V otázce uvádíte, že bývalá manželka i po rozvodu bydlela s dětmi v domě bývalého manžela spolu s bývalým manželem, který pracoval v zahraničí, následně se odstěhovala zřejmě do podnájmu, který se jí skončil, a nyní se chce vrátit. Z textu otázky usuzujeme, že rozvod byl minimálně před více než dvěma lety.

Rozvodem zaniklo i toto odvozené právo bydlení bývalé manželky Vašeho bratra. Váš bratr ji nemohl sám vystěhovat z domu, pouze na základě soudního rozhodnutí, přičemž soud by určil rozsah bytové náhrady. Uvedené znamená, že by rozhodl o tom, že bývalá manželka se nemusí vystěhovat z bytu, pokud jí nebude zajištěna bytová náhrada pokud by to bylo v souladu s ust. OZ o dobrých mravech. Příklad: Pokud by bývalá manželka měla byt ve vlastnictví, soud by rozhodl, že manžel její nemusí zajistit byt. náhradu, protože má se kam vystěhovat.

Při rozhodování o bytové náhradě slovenské soudy vycházejí z ustálené judikatury - např. rozs. NS ČR z 7. 6.2006 / zkrácené /:
"Manžel, který za trvání manželství užívá byt v domě, jehož vlastníkem je druhý z manželů, odvozuje své právo v tomto bytě bydlet od existujícího rodinného vztahu, neboť obsah tohoto vztahu je mimo jiné tvořen povinností manželů žít spolu a vzájemnou vyživovací povinností manželů. Na tomto základě má manžel - nevlastníka právo bydlet se svým manželem v bytě nacházejícím se v domě ve vlastnictví druhého manžela a druhý manžel (vlastník) má povinnost mu toto bydlení (užívání bytu) umožnit. Rozvodem manželství uvedený právní důvod bydlení zaniká a manžel (vlastník) se může domáhat vyklizení bytu podle § 126 odst. 1 OZ. Nárok na bytovou náhradu rozvedeného manžela, kterému rozvodem manželství zanikl právní důvod užívání bytu ve vlastnictví druhého manžela, a který je proto povinen byt vyklidit, není v OZ výslovně upravený, to však neznamená, že rozvedenému manželovi v takovém případě bytová náhrada nepatří. jeho právní postavení při zániku jeho právního důvodu bydlení a musí být posouzeny analogicky § 853 OZ a § 713 OZ, které upravuje nárok na bytovou náhradu rozvedeného manžela, jehož právní důvod užívání bytu byl, stejně jako v případě manžela užívajícího byt v domě ve vlastnictví druhého z manželů, za trvání manželství odvozen od existence manželství a kterému rozvodem tento právní důvod bydlení zanikl. "

U Vás je situace kousek rozdílná a to v tom, že bývalá manželka Vašeho bratra se zřejmě až nyní dozvěděla o této možnosti. Důležité je to, že bývalá manželka se odstěhovala is dětmi az různých důvodů došlo k ukončení nájmu bytu a chce se vrátit. Zde uvádíme náš názor, že pokud nedošlo dosud k vypořádání SJM podle výše uvedeného, bývalá manželka Vašeho bratra mohla podat k soudu žalobu o povinnosti zajistit bytovou náhradu a to již první den po odstěhovat se z bytu bývalého manžela, v promlčecí lhůtě 3 let (§ 100 OZ).

K uvedenému připojujeme pro Vás rozs. OS Bratislava I. sp. zn. 25C / 16/2006 ze dne 24. 09. 2010 (citujeme):

"Právo na bytovou náhradu zahrnující právo na náhradní byt nebo ubytování, lze považovat za právo majetkové, které jako takové podléhá promlčení podle ustanovení § 100 odst. 1 OZ, protože nespadá pod žádnou z výjimek uvedených v § 100 odst. 2 a 3 OZ, které se nepromlčují. .... Navrhovatelka věděla o vystěhování a pokud se domnívala, že toto proběhlo v rozporu se zákonem a jí nebyla zajištěna adekvátní bytová náhrada, mohla se domáhat u soudu podanou žalobou povinnosti poskytnout jí přiměřenou bytovou náhradu, a to hned dnem po vystěhování. "

Z uvedeného vyplývá, že bývalá manželka se mohla u soudu domáhat bytové náhrady již den po odstěhování z rodinného domu v promlčují. lhůtě 3 let.

Je na Vašem bratrovi jak se rozhodne, zda bývalá manželka bude u něj bydlet.

Doporučujeme kontaktovat advokáta.

©

Dobrý den,

pokud Váš manžel projevil vůli nabýt byt před uzavřením manželství do svého výlučného vlastnictví a i když byl vklad povolen až po uzavření manželství, podle soudní praxe se jedná o jeho výlučné vlastnictví. Vy jako manželka / po uzavření smlouvy o převodu vlastnictví k bytu / jste nemohli nabýt vlastnictví k nemovitosti rozhodnutím katastrálního úřadu o povolení vkladu, ke kterému došlo až po uzavření jejího manželství. Samotné uzavření manželství v době od uzavření smlouvy o převodu vlastnictví do rozhodnutí o povolení vkladu do KN není právním titulem pro nabytí majetku do společného jmění bez splnění dalších zákonných podmínek.

I kdybyste se rozvedli, nejste povinna se z bytu vystěhovat. Podle soudní praxe "manžel, který užíval byt v rodinném domě patřícím druhému manželovi, má po rozvodu jejich manželství právo na náhradní byt ve smyslu § 713 odst. 1 občanského zákoníku ve spojení s § 853 občanského zákoníku, bytová náhrada mu může být odepřena pouze výjimečně , kdyby zabezpečení bytu bylo v rozporu s dobrými mravy. "

V případě rozvodu je tedy nezbytné vypořádat SJM co nejčasnější.

Pokud se jedná o příspěvek na úhradu nájmu, ze zákona nemáte na uvedený příspěvek nárok od bývalého manžela. Podle ust. § 72 zákona o rodině platí:

"Rozvedený manžel, který není schopen sám se živit, může žádat od bývalého manžela, aby mu přispíval na přiměřenou výživu podle svých schopností, možností a majetkových poměrů. Pokud se bývalí manželé nedohodnou, určí rozsah příspěvku na výživu na návrh některého z nich soud . Přihlédne přitom i na příčiny, které vedly k rozvratu vztahů mezi manžely. "

Dobý den,

otázky spojené s náhradním bytem resp. ubytováním po rozvodu jsou častým problémem v naše advokátní kanceláři.

Ačkoli občanský zákoník předmětný problém neřeší přímo, soudy problém řešili mnohokrát, přičemž ze soudních rozhodnutí vyplývá:

NS ČR sp. zn. 26 Cdo 1544/2005:

Manžel, který za trvání manželství užívá byt v domě, jehož vlastníkem je druhý z manželů, své právo bydlet v tomto bytě odvozuje od existujícího rodinného vztahu (srov. Zprávu uveřejněnou ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1978, pod por. Č. 14 ), neboť obsah tohoto vztahu mimo jiné tvoří povinnost manželů žít spolu a vzájemná vyživovací povinnost na tomto základě má manžel - nevlastníka právo bydlet se svým manželem v bytě nacházejícím se v domě ve vlastnictví druhého manžela a druhý manžel (vlastník) má povinnost mu toto bydlení (užívání bytu) umožnit.

Rozvodem manželství uvedený právní důvod bydlení zaniká a manžel (vlastník) se může domáhat vyklizení bytu podle § 126 odst. 1 OZ. Nárok na bytovou náhradu rozvedeného manžela, kterému rozvodem manželství zanikl právní důvod užívání bytu ve vlastnictví druhého manžela a který je proto povinen byt vyklidit, není v občanském zákoníku výslovně upraven. To však neznamená, že rozvedenému manželovi v takovém případě bytová náhrada nepatří. Jeho právní postavení při zániku jeho právního důvodu bydlení třeba posoudit analogicky (§ 853 OZ) podle tohoto ustanovení občanského zákoníku, které upravuje právní vztahy svým obsahem a účelem nejbližší. Tímto ustanovením je § 713 odst. 1 OZ upravující nárok na bytovou náhradu rozvedeného manžela, jehož právní důvod užívání bytu byl, stejně jako v případě manžela užívajícího byt v domě ve vlastnictví druhého z manželů, za trvání manželství odvozený od existence manželství a kterému rozvodem tento právní důvod bydlení zanikl.

Rozsudek NS SR 3 Cdo 43/99:

"Manžel, který užíval byt v rodinném domě patřícím druhému manželovi, má po rozvodu jejich manželství právo na náhradní byt ve smyslu § 713 odst. 1 občanského zákoníku ve spojení s § 853 občanského zákoníku."

Pokud se jedná o byt, pokud byl koupen za finanční prostředky z prodeje rodinného domu, jehož výlučným vlastníkem byl manžel, byt nepatří do SJM. Pokud jste Vy sama vložila vlastní fin. prostředky např. do rekonstrukce bytu / např. peníze nabyté děděním nebo darem /, pak po rozvodu v rámci vypořádání budete mít jen nárok, aby se tato částka byla zohledněna při vypořádání SJM podle ust. § 150 Obč. zákoníku:

"Při vypořádání se vychází z toho, že podíly obou manželů jsou stejné. Každý z manželů je oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého vynaložil na společný majetek, a je povinen nahradit, co se ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho ostatní majetek . Dále se přihlédne především k potřebám nezletilých dětí, k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, a na to, jak se zasloužil o nabytí a udržení společných věcí. Při určení míry přičinění je třeba vzít též zřetel k péči o děti a na zakázky společné domácnosti. "

závěr:

Z uvedeného vyplývá, že nejste teď a ani po rozvodu povinna se vystěhovat z bytu bez soudního rozhodnutí. Je tu i otázka vypořádání společného jmění manželů.

Dobrý večer,

děkujeme za reakci.

Není to až tak jednoduché.

K návrhu na vyklizení může soud rozhodnout až po rozvodu a jen na základě podaného návrhu, který bude muset podat Váš nynější manžel. Soud o něm rozhodne, stanoví podmínky, obvykle s tím, že povinná jste z bytu se vystěhovat až na tom skutkovém základě, že Vám manžel zajistí náhradní byt nebo náhradní ubytování. Toto soudní řízení může trvat určitou dobu, předpokládáme, že minimálně jeden rok, a existuje i odvolací soud. Bytová náhrada neznamená byt ve vlastnictví, ale podnájem nebo nájemný byt.

V případě, že náhradní byt Vám zajistí, k čemuž jsou také stanoveny zákonné postupy a podmínky a pokud se neodstěhoval dobrovolně, následně bude muset podat návrh na exekuční řízení, ale to už bychom sahaly do extrému.

Dobrý den,

na Vaši otázku uvádíme následující:

Jelikož jste byt nabyl před uzavřením manželství, byt nepatří do SJM.

Vaše manželka má oprávnění užívat byt na základě rodinného vztahu jako vaše manželka.

Pokud byste se rozvedli Vaše pak už bývalá manželka není povinna se z bytu vystěhovat pokud jí nebude zajištěno náhradní bydlení / zřejmě máte i nezletilé dítě / a proto podle našeho názoru přiměřenou náhradou bude minimálně jednopokojový byt, o čem by případně rozhodl soud jestliže nedohodnete. Neznamená to však, že byste jí byt museli kupovat, museli byste jí zajistit jen náhradní byt formou nájmu.

Otázka hrazení nákladů na bydlení není předmětem vypořádání SJM po rozvodu

Při vypořádání se má vycházet z ust. § 150 Obč. zák. :

"Při vypořádání se vychází z toho, že podíly obou manželů jsou stejné. Každý z manželů je oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého vynaložil na společný majetek, a je povinen nahradit, co se ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho ostatní majetek . Dále se přihlédne především k potřebám nezletilých dětí, k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, a na to, jak se zasloužil o nabytí a udržení společných věcí. Při určení míry přičinění je třeba vzít též zřetel k péči o děti a na zakázky společné domácnosti. "

Dobrý den,

děkujeme za reakci.

Otázka rozvodu, resp. toho jak rychle bude ve věci rozhodnuto závisí především na tom, jak bude návrh na rozvod koncipován.

Podle současné právní úpravy civilní mimosporový řád nestanoví, že soud může rozhodnout i bez nařízení jednání, může však rozhodnout i bez toho, abyste byli přítomen na jednání pokud se necháte zastupovat advokátem. Je třeba brát v úvahu, že někteří soudci vyžadují výslech obou manželů, zejména pokud jsou pochybnosti. Jak advokáti jsme však zastoupili mnoho rozvodů bez účasti klientů a soudy rozhodly o rozvodu na prvním jednání.

Nejjednodušší by bylo sepsat podstatné, hlavní a podložené argumenty na rozvod manželství, jakož i to, aby případně Vaše manželka s rozvodem souhlasila. Třeba vědět, že podle zákona o rodině v rozsudku, kterým se rozvádí manželství rodičů nezletilého dítěte, soud upraví výkon jejich rodičovské zodpovědnosti k nezletilému dítěti pro dobu po rozvodu, zejména určí, komu nezletilé dítě svěří do péče, kdo ho bude zastupovat a spravovat jeho majetek. Současně určí, jak má rodič, kterému nebylo nezletilé dítě svěřeno do péče, přispívat na jeho výživu, nebo schválí dohodu rodičů o výši výživného.

Doporučujeme proto kontaktovat advokáta.

Můžete se obrátit i na naši advokátní kancelář na hlavní email: http: //advokat@ficek.sk .

Dobrý den, na Vaši otázku předkládáme odpověď:

Nárok na vydání bezdůvodného obohacení můžete vůči manželce uplatnit resp. vymáhat cestou soudu titulem bezdůvodného obohacení jelikož došlo k zhodnocení její výlučného majetku.
Je ale důležité uvést, že Vaše právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčí za dva roky ode dne, kdy jste se dozvěděli, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na Váš úkor obohatil.
Svého práva na vydání bezdůvodného obohacení se tedy můžete domáhat u soudu, pokud je však Váš nárok promlčen a žalovaná vznese námitku promlčení, v řízení nebudete úspěšný.
Co se týče prokazování investici, zpravidla se prokazují např. doklady o koupi stavebních materiálů, objednávkami, smlouvami se stavebními firmami, výpověďmi svědků a podobně.

Důležité v případném soudním řízení bude prokázání z Vaší strany kdy došlo k ukončení rekonstrukce domu, neboť tímto datem se počítá promlčecí doba (takové je stanovisko vyplývající z rozsudků soudů), tedy prakticky ukončením rekonstrukce jste už věděli, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo - manželka - se na Váš úkor obohatila.

Ve Váš prospěch by bylo, kdybyste věděli prokázat, že manželka Vám slíbila, že převede na Vás část nemovitosti po rekonstrukci.

Náhradní bydlení:

Z ust. zákona o rodině vyplývá, že manželé mají společně žít a na tomto skutkovém základě Vám vzniklo odvozené právo bydlení v uvedené nemovitosti, která je ve vlastnictví manželky.

Z bytu se nejste povinen vystěhovat ani po rozvodu. V případě, že byste se nedohodly na řešení Vašeho bydlení, z domu byste byli povinen se vystěhovat pouze na základě pravomocného soudního rozhodnutí o vyklizení nemovitosti. Soud vzhledem k výše uvedené by Vám tuto povinnost uložil s tím, že jste povinen se z domu vystěhovat až poté, co by Vám manželka zajistila přiměřenou bytovou náhradu.

Dobrý den,

z otázky vyplývá, že plánujete rozvod manželství.

Požadavek manžela, abyste si řešila vlastní bydlení spolu s dětmi je v rozporu se zákonem.

Nehnutľnosť ve které nyní společně bydlíte a máte hypotéku, patří do SJM.

Z bytu / rodinného domu / není jste povinna se vystěhovat a to ani v případě, že dojde k rozvodu manželství a rozsudek nabude právní moci a vykonatelnost.

Z bytu nebo rodinného domu byste byli povinná se vystěhovat pouze v případě, že by tak rozhodl soud až po pravomocném rozvodu manželství.

Až na základě pravomocného rozsudku o povinnosti vyklidit nemovitost a rozhodnutí o přiznání bytové náhrady / náhradní byt /.

Otázkou je jak by bylo vyřešeno SJM a samotná nemovitost, tedy jako byste se dohodli ohledně nemovitosti jako takové a samotné hypotéky.

V tomto stádiu bez rozvodu a bez soudního rozhodnutí nejste povinna se vystěhovat.

Pokud se s manželem po rozvodu nedohodnete na vypořádání SJM dohodou, budete muset podat návrh k soudu ve lhůtě do tří let, kde jsou bude rozhodovat ve smyslu ust. § 150 Obč. zákoníku:

"Při vypořádání se vychází z toho, že podíly obou manželů jsou stejné. Každý z manželů je oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého vynaložil na společný majetek, a je povinen nahradit, co se ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho ostatní majetek . Dále se přihlédne především k potřebám nezletilých dětí, k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, a na to, jak se zasloužil o nabytí a udržení společných věcí. Při určení míry přičinění je třeba vzít též zřetel k péči o děti a na zakázky společné domácnosti. "

Dobrý den, i když byt manžel nabyl před uzavřením manželství, Vám jako manželce vzniklo odvozené právo bydlení v nemovitosti na základě uzavření manželství. V případě rozvodu soudy k těmto otázkám náhradního bydlení manžela, který není vlastníkem bytu zaujaly stanovisko.

Citujeme z rozsudku NS SR, sp. zn. : 3 Cdo 43/99:

"Manžel, který užíval byt v rodinném domě patřícím druhému manželovi, má po rozvodu jejich manželství právo na náhradní byt ve smyslu § 713 odst. 1 občanského zákoníku ve spojení s § 853 občanského zákoníku."

Tj: V případě rozvodu nejste povinna se vystěhovat ani na žádost manžela, museli byste tak učinit pouze na základě soudního rozhodnutí, kterým by Vám byla tato povinnost uložena. Vzhledem k nezletilé dítě a pokud Vy sama nejste vlastníkem jiné nemovitosti, soud by rozhodl o bytové náhradě / náhradní byt, náhradní ubytování; tedy stačilo by zajistit nájem bytu pro Vás a nezletilé dítě /.

V případě rozvodu až po pravomocném skončení rozvodu manželství mohli byste žádat o příspěvek na výživu rozvedeného manžela podle § 72 zákona o rodině:

"(1) Rozvedený manžel, který není schopen sám se živit, může žádat od bývalého manžela, aby mu přispíval na přiměřenou výživu podle svých schopností, možností a majetkových poměrů.

(2) Jestliže se bývalí manželé nedohodnou, určí rozsah příspěvku na výživu na návrh některého z nich soud. Přihlédne přitom také na příčiny, které vedly k rozvratu vztahů mezi manžely.

(3) Příspěvek na výživu rozvedeného manžela lze přiznat nejdéle na dobu pěti let ode dne právní moci rozhodnutí o rozvodu. Soud může výjimečně tuto dobu prodloužit, pokud rozvedený manžel, kterému soud příspěvek přiznal, není z objektivních důvodů schopen sám se živit ani po uplynutí této doby, zvláště pokud jde o toho manžela, jemuž bylo v řízení o rozvod manželství svěřeno do péče dítě s dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem, nebo o manžela, který má sám dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav vyžadující soustavnou péči. "

Dobrý den,

z otázky usuzujeme, že stále bydlíte společně v uvedeném bytě.
Podle ust. § 705 odst. 1 Obč. zákoníku platí:
"Pokud se rozvedení manželé nedohodnou o nájmu bytu, soud na návrh jednoho z nich rozhodne, že se zrušuje právo společného nájmu bytu. Současně určí, který z manželů bude byt dále užívat jako nájemce."

Z uvedeného zák. ustanovení vyplývá, že nejste mu povinna zajistit náhradní byt ve formě vlastnictví bytu, ale jen nájem podle ust. Obč. zákoníku.
Tak jak uvádíte v otázce, řešením je pořídit bývalému manželovi přiměřený náhradní byt do nájmu, tedy náhradní byt nejste povinna koupit, aby se stal jeho vlastnictvím, k tomu Vás soud nezavázal. Řešením je i ten postup, že děti koupí byt a Váš bývalý manžel bude mít v tomto doživotní právo bydlení zřízeny smlouvou o věcném břemenu, která bude zavkladovaná do katastru nemovitostí.
Je třeba bývalému manželovi předložit písemnou nabídku o tom, že má zajištěn náhradní byt v té formě, že mu zašlete návrh smlouvy od pronajímatele ohledně konkrétního bytu pro něj případně nabídnete byt s věcným břemenem než uvádíte v otázce.

Pokud by tyto nabídky odmítl, budete moci podat návrh k soudu na vyklizení Vašeho nynějšího bytu a přesto se neodstěhoval, budete muset podat návrh na exekuční řízení.

Upozorňujeme, že v naší poradně se často věnujeme této problematice vyklizení bytu , které otázky a odpovědi Vám mohou být také nápomocné.

Dobrý den,

rozvodem zanikne společné jmění majetku. Do SJM patří veškerý majetek i dluhy, které jste společně získali během manželství, a to ze společného majetku (financí).

Majetek, který vám byl darován nespadá do SJM, protože je to jedna z výjimek, kdy je takto nabytý majetek ve vašem výlučném vlastnictví. Pokud jste nadstavbu realizovali během manželství, má manžel nárok na uhrazení toho, co na nadstavbu vynaložil, tj kolik do ní investoval.

Při vámi uvedeném platí, že nástavba se stává součástí původní stavby (domu) a nevzniká samostatná věc. Z uvedeného vyplývá, že pokud jste výlučnou držitelem domu, tak nárok na podíl z rodinného domu manžel nemá, avšak má nárok na uhrazení toho, co na nadstavbu přispěl ze společného majetku. Váš manžel by musel samozřejmě prokázat, kolik investoval do této nástavby, a zda šlo o jeho vlastní prostředky, nebo o prostředky z SJM.

Při vypořádání SJM po rozvodu se vychází z ustanovení § 150 občanského zákoníku, který zní: ,, Při vypořádání se vychází z toho, že podíly obou manželů jsou stejné. Každý z manželů je oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého vynaložil na společný majetek, a je povinen nahradit, co se ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho ostatní majetek. Dále se přihlédne především k potřebám nezletilých dětí, k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, a na to, jak se zasloužil o nabytí a udržení společných věcí. Při určení míry přičinění je třeba vzít též zřetel k péči o děti a na zakázky společné domácnosti. "

Domníváme se, že prostředky na novostavbu byly použity již ze společného majetku manželů, a proto má manžel nárok na to, aby mu bylo uhrazeno tolik, co on vynaložil z tohoto společného majetku. Náležela by mu tedy polovina z toho, co jste na nástavbu vynaložili, protože druhá polovina náleží zas vám. Stejně tak se budou vypořádává i dluhy. Pokud byste vyplatily dluhy za manžela, máte nárok i vy na úhradu toho, co jste na tyto půjčky či úvěry vynaložili, avšak také z poloviny, protože dluhy budete vyplácet ještě ze společného majetku, dokud nebude SJM zrušeno a vypořádáno.

Bez vědomí manžela se rozvést není možné, protože pokud podáte n ávrh na rozvod, soud bude tento návrh doručovat manželovi k vyjádření. Pokud se soudu n ávrh na rozvod podaří doručit, může manžel ve svém vyjádření uvést, že s rozvodem souhlasí a žádá, aby soud rozhodl bez nařízení jednání nebo v jeho nepřítomnosti. Pokud se však manžel vyjádří, že s rozvodem nesouhlasí, ale na nařízené jednání se nedostaví bez řádného omluvy, tak soud bude pojednávat i v jeho nepřítomnosti. Pokud mu bylo předvolání řádně doručeno a on se včas az důležitých důvodů neomluví, soud může projednat iv jeho nepřítomnosti.

Dobrý den,
z otázky vyplývá, že RD je ve Vašem výlučném vlastnictví, který jste získali darem av tomto RD bydlíte společně v manželem. Z ust. zákona o rodině vyplývá, že manželé mají společně žít a na tomto skutkovém základě vzniklo manželovi odvozené právo bydlení v RD.

V případě, že by došlo k rozvodu manželství, manžel není povinen se z RD vystěhovat. Ačkoliv Obč. zákoník uvedené vztahy vysloveně neřeší, soudy při řešení předmětných sporů vycházejí z ust. § 853 Obč. zákoníku. Manžel bude povinný by byl vystěhovat se RD až na pokaždé soudního rozhodnutí, které pokud by nerespektoval, své právo byste museli následně vymáhat cestou soudního exekutora.

Citujeme z rozsudku NS SR, sp. zn. : 3 Cdo 43/99:
"Manžel, který užíval byt v rodinném domě patřícím druhému manželovi, má po rozvodu jejich manželství právo na náhradní byt ve smyslu § 713 odst. 1 občanského zákoníku ve spojení s § 853 občanského zákoníku."


Obdobně NS ČR sp. zn. 26 Cdo 1544/2005 uvádí:
"Manžel, který za trvání manželství užívá byt v domě, jehož vlastníkem je druhý z manželů, své právo bydlet v tomto bytě odvozuje od existujícího rodinného vztahu (srov. Zprávu uveřejněnou ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1978, pod poř. Č. 14), protože obsa h tohoto vztahu mimo jiné tvoří povinnost manželů žít spolu a vzájemná vyživovací povinnost na tomto základě má manžel - nevlastníka právo bydlet se svým manželem v bytě nacházejícím se v domě ve vlastnictví druhého manžela a druhý manžel (vlastník) má povinnost mu toto bydlení (užívání bytu) umožnit.

Rozvodem manželství uvedený právní důvod bydlení zaniká a manžel (vlastník) se může domáhat vyklizení bytu podle § 126 odst. 1 OZ. Nárok na bytovou náhradu rozvedeného manžela, kterému rozvodem manželství zanikl právní důvod užívání bytu ve vlastnictví druhého manžela a který je proto povinen byt vyklidit, není v občanském zákoníku výslovně upraven. To však neznamená, že rozvedenému manželovi v takovém případě bytová náhrada nepatří. Jeho právní postavení při zániku jeho právního důvodu bydlení třeba posoudit analogicky (§ 853 OZ) podle tohoto ustanovení občanského zákoníku, které upravuje právní vztahy svým obsahem a účelem nejbližší. Tímto ustanovením je § 713 odst. 1 OZ upravující nárok na bytovou náhradu rozvedeného manžela, jehož právní důvod užívání bytu byl, stejně jako v případě manžela užívajícího byt v domě ve vlastnictví druhého z manželů, za trvání manželství odvozený od existence manželství a kterému rozvodem tento právní důvod bydlení zanikl. "

Podle ust. § 712 Obč. zákoníku platí, že bytovými náhradami jsou náhradní byt, náhradní ubytování a přístřeší.

Dobrý den,
podle mého právního názoru v tomto případě pravdeopdobne nebude mít nárok na náhradní bydlení, protože to se spíše týká případů, kdy jeden z manželů bývá v nemovitosti, která výlučně patří druhému manželovi. Rozvodem odpadne právní důvod užívání nemovitosti, a proto by bylo nespravedlivé, aby nyní manžel, který nebyl vlastníkem, si hledal sám byt. V takovém případě by měl mít nárok na náhradní bydlení. Ve Vašem případě však nárok na náhradní bydlení spíše mít nebude, protože je vlastníkem i ona. Pokud to však bude na soudu žádat, soud se tím bude zabývat a není vyloučen ani opačný názor soudu. Zvlášť pokud má nezletilé dítě.

Dobrý den,
podle rozhodnutí:

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp 3 Cdo 43/99

V praxi se však stává pouze výjimečně, aby soud rozhodl o náhradním bydlení.

Dobrý den,
podle ust. § 712 Obč. zákoník a platí:

"(1) Bytovými náhradami jsou náhradní byt, náhradní ubytování a přístřeší.
(2) Náhradním bytem je byt, který svou velikostí a vybavením zajišťuje lidsky důstojné bydlení nájemce a členů jeho domácnosti. "

Obč. zákoník nedefinuje to, co představuje pojem náhradní byt, definuje to, aby svým vybavením zajišťoval lidsky důstojné bydlení nájemce. Pojem "lidsky důstojné bydlení" se váže k samotnému náhradnímu bytu, k jeho velikosti a vybavení.

Citujeme iz rozsudku KS HK, sp 25Co758 / 1999:

"I výše nájemného je jedním z hledisek rozhodných pro závěr o" podstatné rovnocennosti "náhradního bytu a bytu, který má být vyklizený."

Náhradní byt neznamená, že Vám musí koupit nový byt do vlastnictví, postačuje zajištění náhradního bytu ve formě smlouvy o nájmu na dobu neurčitou.