Náhrada za neužívat části společného bytu vůči spoluvlastníku, který ho užívá nad rámec svého podílu a úhrada nákladů spojených s užíváním společného bytu

Dobrý den,

z Vašeho popisu vyplývá, že Vy i Váš partner jste každý spoluvlastníkem bytu, přičemž spoluvlastnický podíl každého z Vás je ve velikosti 1/2.

Odpověď na Vaši otázku lze rozdělit na dvě části: první část - týkající se Vašeho nároku vůči Vašemu partnerovi za to, že společnou věc (byt) užívá nad rozsah jeho spoluvlastnického podílu a druhou část týkající se úhrady nákladů spojených s užíváním bytu.

Podle § 137 odst. 1 občanského zákoníku podíl podílového spoluvlastníka vyjadřuje míru, jakou se podílí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví ke společné věci. Tedy už ze samotného znění uvedeného ustanovení vyplývá, že tak jako při výlučném vlastnictví tak i při podílovém spoluvlastnictví platí, že obsahem vlastnického práva nejsou jen oprávnění (např. Oprávnění věc užívat v rozsahu svého spoluvlastnického podílu) ale i povinnosti (např. Podílení se na nákladech vynaložených na společnou věc i na nákladech spojených s jejím užíváním a udržováním).

K první otázce jednoznačně lze konstatovat, že spoluvlastník má nárok na náhradu za neužívat společné věci v rozsahu svého spoluvlastnického podílu, přičemž nezbytným předpokladem pro vznik tohoto nároku je to, že druhý spoluvlastník (příp. Ostatní spoluvlastníci) užívají tuto společnou věc nad rozsah jeho ( jejich) spoluvlastnického podílu (k tomuto právnímu závěru dospěl například i Nejvyšší soud České republiky ve svém rozhodnutí z 27.10.2010, sp. zn. 6 Cdo 184/2010).

K uvedenému předpokladu, při kterém vzniká nárok spoluvlastníku na náhradu za nadužívání spoluvlastnického podílu druhým spoluvlastníkem dále lze uvést, že není vůbec rozhodující, zda tento stav vyplývá z dohody spoluvlastníků (s výjimkou případu kdyby součástí této dohody byla dohoda o bezplatném užívání celé věci druhým spoluvlastníkem) nebo z rozhodnutí většinového spoluvlastníka, nebo zda jde jen o faktický stav.

Pokud tedy mezi vámi a Vaším partnerem nebyla uzavřena dohoda o bezplatném užívání věci výlučně Vaším partnerem (ústní či písemná - pokud by existenci takové dohody tvrdil Váš partner v soudním řízení, musel by ji prokázat), máte nárok na náhradu za užívání bytu vůči Vašemu partnerovi v části, v níž ji užíval nad rozsah svého spoluvlastnického podílu. Rovněž je nutné konstatovat, že pro vznik tohoto nároku vůči druhému spoluvlastníku není vůbec právně významný důvod, proč tento spoluvlastník společnou věc neužívá. Tedy ve Vašem případě například nebude vůbec právně relevantní, že byt neužíváte proto, že žijete v zahraničí, protože v těchto případech je relevantní pouze samotná skutečnost, že Vy byt neužíváte vůbec a současně ho užívá Váš přítel v rozsahu, jako by byl jeho výlučným vlastníkem - ted nad rozsah, který mu z jeho spoluvlastnického podílu přísluší.

Uvedený nárok spoluvlastníku nevznikne pouze v případě, pokud by druhý spoluvlastník užíval věc v rozsahu nepřevyšujícím jeho spoluvlastnický podíl (protože v takovém případě by nic nebránilo druhému spoluvlastníku, aby se také podílel na svém užívacím oprávnění v rozsahu svého podílu, a to užíváním zbývající části věci ).

Na základě Vámi popsaného skutkového stavu a uvedených právních závěrů (vycházejících z § 137 odst. 1 občanského zákoníku a konstantní rozhodovací činnosti soudů) lze konstatovat, že máte nárok na náhradu za neužívat společné věci Vůči druhému spoluvlastníku.

Co se týče druhé části - nákladů spojených s užíváním bytu, jako jsou náklady spojené s dodávkou vody, elektřiny či tepla lze uvést následující:

Základní východisko řešení tohoto případu je obdobné, jako je uvedeno u první části otázky - tedy tak, jak Vám ze spoluvlastnického podílu vyplývají v rozsahu velikosti Vašeho podílu oprávnění (např. Právo užívat společnou věc v tomto rozsahu či nárok na náhradu za užívání od ostatních spoluvlastníků pokud ti společnou věc užívají nad rozsah svého podílu), vyplývají Vám z něj i povinnosti - ve velikosti Vašeho spoluvlastnického podílu povinnost podílet se na nákladech vynaložených na společnou věc, jakož i na nákladech spojených s jejím užíváním a udržováním. Mezi náklady spojené s užíváním společné věci nepochybně v případě bytu lze zařadit i náklady za dodávky energií (voda, elektřina, teplo, plyn apod.).

Za normálních okolností (pokud byste společnou věc - ve Vašem případě byt užívali spolu s ostatními spoluvlastníky, každý v rozsahu, který mu přísluší podle velikosti spoluvlastnického podílu), byste byli povinná podílet se v rozsahu velikosti Vašeho spoluvlastnického podílu na nákladech spojených s užíváním bytu jako společné věci.

Současně ale není žádného důvodu, proč by se ve vztahu k nákladům spojeným s užíváním bytu neuplatnily analogicky stejné právní závěry a principy jako ty, které aplikační praxe soudů aplikuje v případech přiznání náhrady spoluvlastníku neužívaly společnou věc vůči spoluvlastníku (spoluvlastníkem), který ji užívá nad rozsah příslušející velikosti jeho spoluvlastnického podílu.

Na základě výše uvedeného lze tedy konstatovat, že pokud jako spolumajitelka společnou věc - byt neužíváte a druhý spoluvlastník ji užívá nad rozsah příslušející velikosti jeho spoluvlastnického podílu, nejste ani povinná podílet se ve velikosti Vašeho spoluvlastnického podílu na úhradách za náklady spojené s užíváním bytu (jako jsou např. dodávky energií či služeb jako je internet, kabelová televize apod.).

Pro úplnost lze ještě dodat, že dodávky energií do bytu se dodávají na základě zvláštních smluv o poskytování těchto služeb. Smluvními stranami těchto smluv jsou vždy na jedné straně dodavatel příslušného druhu energie a na straně druhé odběratel, který je určen ve smlouvě - nemusí to být nutně vlastník bytu, popřípadě všichni spoluvlastníci bytu apod. Naopak, v případě více spoluvlastníků může tuto smlouvu uzavřít i jen jeden z nich, případně jako objednatel ve smlouvě vůbec nemusí být vlastník ani podílový spoluvlastník, může to být i třetí osoba - např. nájemce. Této osobě, která je odběratelem těchto služeb následně vyplývá na základě těchto smluv i povinnost platit za dodané služby. Pokud by byla tato smlouva uzavřena pouze s Vaším partnerem, situace by byla jednodušší, protože v daném případě ani jako spolumajitelka nejste z výše uvedených důvodů povinna podílet se na nákladech spojených s užíváním bytu a současně i na základě smlouvy by byl na úhradu povinný jen Váš partner. V případě, že jste jako objednatelé těchto služeb na těchto zvláštních smlouvách uvedený oba nebo jen Vy, v takovém případě byste byli povinna tyto náklady uhradit Vy (případně polovinu z nich, pokud jste smlouvu uzavíraly oba), a to proto, že vztahy mezi spoluvlastníky nemají vliv na třetí strany. Avšak i v takovém případě, protože byt neužíváte a druhý spoluvlastník ho užívá nad rozsah velikosti svého spoluvlastnického podílu, byste po provedení úhrady, resp. její části měli (regresní) právo na náhradu nákladů, které Vám v této souvislosti vznikly, a to vůči osobě, která energie, příp. služby odebírala a využívala, resp. z nich měla prospěch.