Možná vydržet spoluvlastnický podíl k nemovitosti?

Dobrý den, samotným užíváním celé nemovitosti patřící do podílového spoluvlastnictví, nenabývá spoluvlastnické podíly ostatních spoluvlastníků z titulu vydržení. Ve smyslu § 134 odst. 1 občanského zákoníku, držitel se stává vlastníkem věci, pokud ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, pokud jde o nemovitost. Ve Vašem případě nesplňuje právě podmínku dobré víry, jelikož nemáte žádný důvod se domnívat, že jste vlastníkem předmětných nemovitostí v celosti. Dovoluji si Vás upozornit, že z právních úkonů týkajících se společné věci jsou oprávněni a povinni všichni spoluvlastníci společně a nerozdílně. To znamená. že poměrně podle velikosti spoluvlastnických podílů, jsou spoluvlastníci povinni nést všechny náklady a výdaje související s předmětem spoluvlastnictví.

Dobrý den, podmínka dobré víry držby pro vydržení znamená, že máte rozumný důvod předpokládat, že Vám předmět držby (rodinný dům) vlastnický patří. To je však vyloučeno, protože máte vědomost, že podílovými spoluvlastníky domu jsou i jiné osoby. Při vypořádání podílového spoluvlastnictví se přihlíží i na to, zda a do jaké míry některý z podílových spoluvlastníků zhodnotil společnou věc investicemi. Pro stanovení možných nároků, které Vám v souvislosti s investicemi vznikly, je nezbytné seznámit se se všemi okolnostmi, tedy zejména, kdy byly vynaloženy, na jaký účel a zda se souhlasem resp. vědomým ostatních spoluvlastníků. V závislosti na druhu a okolností se některé nároky z investic do společné věci promlčují v dvouleté resp. tříleté promlčecí lhůtě, přičemž jiné nároky se uplatňují při zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví.

Dobrý den,

pokud máte na mysli možnost vydržet spoluvlastnický podíl těchto osob, o kterých předpokládáte, že už nežijí v takovém případě si dovoluji uvést, že podle mého názoru nesplňujete jednu ze základních zákonných podmínek a sice, dobromyslnou držení. Podmínkou vydržení je, že během zákonem stanovené doby (u nemovitostí 10 let) máte v držení nemovitost avšak s tím pocitem a vědomím, že jste jejím vlastníkem. Jakmile vznikne pochybnost o tom, že nejste vlastníkem a že nemovitost patří jiné osobě, už nemůžete nabýt věc vydržením.

Chcete-li nemovitost prodat, pak tak musíte udělat všichni společně, avšak rozumím, že v této situaci to není jednoduché. Doporučuji zaslat dopis na poslední známou adresu a informovat je, resp. jejich potomků o vůli prodat nemovitost. Takto se můžete dozvědět alespoň o potomcích a regulérní převést nemovitost. Pokud byste to totiž udělali bez případných spoluvlastníků (dědiců) pak by mohly v budoucnu namítat převod a domáhat se určení vlastnického práva.

Dobrý den,

neumíme na základě čeho užívá dům přítelkyně Vašeho tchyně, otázkou je proč tam nebývá i tchyně a proč nebývají spolu. Ale to už je věc vztahová, kterou musí řešit tchán a tchyně. To je jen naše poznámka na úvod.

Poznamenáváme, že i když přítelkyně Vašeho tchyně užívá dům na základě souhlasu tchyně, k vydržení dojít nemůže, protože dům je ve vlastnictví Vašeho manžela a tento skutkový stav je známý z veřejně dostupných informací / katastr portál, kde jako vlastník je veden Váš manžel / a tedy přítelkyně Vašeho tchyně nemůže nabýt vlastnické právo k domu vydržením.

Jelikož tchán užívá RD jen z titulu věcného břemene, není oprávněn poskytovat bydlení v domě jiné osobě, protože on není vlastníkem RD.

Řešení ve věci je takové, abyste požádali přítelkyni Vašeho tchána, aby opustila RD, protože nemá souhlas vlastníka nemovitosti ao této skutečnosti informovali i tchyně. Pokud k vyklizení nedojde, můžete podat návrh k soudu na vyklizení RD a současně návrh na zrušení věcného břemene ve vztahu ke tchánovi ve smyslu ust. § 151p / Obč. zákoníku:

"Pokud změnou poměrů vznikne hrubý nepoměr mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného, může soud rozhodnout, že se věcné břemeno za přiměřenou náhradu omezuje nebo zrušuje. Jestliže pro změnu poměrů nelze spravedlivě trvat na věcném plnění, může soud rozhodnout, aby se namísto věcného plnění poskytovalo peněžité plnění. "

Žalobu k soudu musí tedy podat Váš manžel.

Dobrý den,
ve Vámi uvedeném případě máte několik možností:

1. / Zakázat oprávněnému z věcného břemene jakékoliv zásahy do nemovitosti. Nevíme na základě čehož rekonstrukční práce vykonával, protože k některým pracím vyžaduje ohlášení stav. úřadu případně stavební povolení. Pokud jde o úhradu faktur, doporučujeme oprávněnému z věcného břemene oznámit, aby písemně oznámil na základě čeho vykonával rek. práce, jelikož Vaše povolení neměl.
Podle ust. § 151n / odst. 3 Obč. zákoníku platí:
"Pokud se účastníci nedohodli jinak, je ten, kdo je na základě práva odpovídajícího věcnému břemenu oprávněn užívat cizí věc, povinen nést přiměřeně náklady na její zachování a opravy; pokud však věc užívá i její vlastník, je povinen tyto náklady nést podle míry spoluužívání. "

Z uvedeného zák. ustanovení nevyplývá, že by oprávněný z věcného břemene mohl svévolně bez vědomí vlastníka zasahovat do nemovitosti. Otázka úhrady požadovaných nákladů z faktury bude záviset na druhu a rozsahu provedených prací. Poznamenáváme, že jak vyplývá z uvedeného ustanovení, že i oprávněný z věcného břemene je povinen nést přiměřené náklady na zachování a opravy nemovitosti. Pokud by i Váš manžel užíval RD (neužívá), musel by snášej náklady i on.
2. / Váš manžel jako vlastník RD musí vyzvat oprávněného z věcného břemene, jakož i cizí osoby v RD, aby se z RD odstěhovali, protože nemají jeho povolení v RD bydlet; v případě, že k odlivu nedojde, podat návrh k soudu na vyklizení RD.
3. / Podat návrh na soud na zrušení věcného břemene resp. na jeho omezení na užívání pouze některých místností v RD i z důvodu odchodu tchýně z RD a nastěhování cizích osob bez souhlasu vlastníka RD. Případně část RD dát do nájmu třetí osobě.
4. / Prodat nemovitost is věcným břemenem, případně pronajmout RD.
5. / Dohodnout se na zrušení věcného břemene a poskytnout přiměřenou náhradu / byt do nájmu apod./

Neznáme konkrétní okolnosti Vašeho případu, proto doporučujeme kontaktovat advokáta.

Dobrý den. Ze zadané otázky usuzuji, že jde o byt, který byl v SJM, přičemž tento zřejmě užívá jen jeden z manželů. Dále předpokládám, že od rozvodu již uplynulo 10 nebo více let.

Zde je třeba říci, že pokud byt patřící do SJM nebyl vypořádán do tří let od právní moci rozsudku o rozvodu, tento se stal předmětem spoluvlastnictví obou bývalých manželů, přičemž podíly obou manželů jsou stejné a představují 1/2 k celku (k tomu blíže v § 149 odst. 4 občanského zákoníku).

Vzhledem k tomu, že byt je přímo ze zákona předmětem spoluvlastnického práva, z pohledu vydržení by podle mě největší překážku představovalo to, že asi za daných okolností nemohl být domnělý vydržiteľ dobromyslný v tom, že mu byt patří celý.