Jak převést polovinu domu na druhou osobu?

Dobrý den, ve Vámi uvedeném dotazu bohužel není uvedeno, zda se jednalo o nemovitost ve společném jmění manželů či v podílovém spoluvlastnictví.

Pokud se jednalo SJM, je nutné zrušení SJM nechat zapsat do katastru nejpozději do 3 let od jeho zániku. Změna vlastnictví se provádí podáním návrhu na vklad vlastnického práva, kdy vlastníky jsou jak manželka, tak její bývalý manžel. Přílohou bude nutná dohoda manželů o vypořádání SJM a rozsudek o rozvodu. Podobně tomuto bude i v případě zrušení podílového spoluvlastnictví, důležité však vždy budou listiny, které budou k návrhu připojeny jako přílohy. V případě nejistoty doporučuji nechat se přepojit na právní oddělení KN, kde Vám vysvětlí přesný postup ve Vašem případě.

K druhé části dotazu, která se týká převedení části vlastnického práva na Vás, uvádím následující. Pro převod poloviny nemovitosti je nutné sepsat smlouvu, na základě které se stane podílovým spoluvlastníkem. Zde pak záleží pouze a jen na Vás a Vaší přítelkyni, jakou formu smlouvy sepíšete. Kupříkladu je možné sepsat darovací smlouvu a opět provést návrh na vklad vlastnického práva. Pokud byste chtěli nemovitost vložit do SJM, je možné požádat notáře o sepsání notářského zápisu, kde se dohodnete na rozšíření SJM o danou nemovitost. 

Dobrý den, daň z daru byla zrušena již v roce 2014, přičemž příjmy z darů jsou v současné době součástí klasické daně z příjmů pro fyzickou osobu, a to ve výši 15%.
Dary, které jsou od daně osvobozené, musí obdarovaný dostat od osoby dárce za situace, že se jedná o manžele a příbuzné v přímé linii, dále o příbuzné ve vedlejší linii a dále osoby, které s dárcem žili nejméně po dobu jednoho roku ve společné domácnosti. 

Tudíž, v případě darování domu Vaší sestry Vaší přítelkyni se bude platit daň. 

Dobrý den, pokud dům není součástí SJM, přičemž je ve výhradním vlastnictví Vašeho manžela, a chcete být společnými vlastníky onoho domu, můžete rozšířit své společné jmění manželů o konkrétní nemovitost. 
Rozšíření SJM se týká právě případů, kdy například manžel vlastní nemovitost ve svém výhradním vlastnictví, neboť ji nabyl před uzavřením manželství. 

Děje se tomuto smlouvou o rozšíření společného jmění manželů, která vyžaduje formu veřejné listiny- notářského zápisu, kdy tímto doporučuji obrátit se na notáře ve Vašem okolí, sjednat si s ním schůzku a požádat o sepsání dané smlouvy. 

Dobrý den,

nejlevnějším řešením v tomto případě je darovací smlouva podle § 2055 a násl. občanského zákoníku.

Dle § 2055 zákona č. 89/2012 Sb. platí, že: "(1) Darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá."

Darovací smlouva na nemovitost musí být uzavřena v písemné formě a musí obsahovat všechny zákonem stanovené náležitosti, mezi které patří identifikace obou smluvních stran, tedy dárce a obdarovaného, jejich data narození, ideálně i rodná čísla, adresy trvalého bydliště. Dále mezi náležitosti darovací smlouvy patří detailní popis darované nemovité věci (parcelní číslo nebo adresa nemovitosti, popřípadě číslo popisné budovy, výše spoluvlastnických podílů, informace o listu vlastnictví a o katastrálním území), prohlášení darce, že nemovitost bezúplatně daruje obdarovanému a prohlášení obdarovaného, že da přijímá, datum, místo a podpis dárce a obdarovaného. Vzory darovacích smluv jsou ke stažení zdarma na různých webových portálech. Aby mohla darovací smlouva nabýt platnosti, musí být také úředně ověřena.

Následně je potřebné vyplnit na stránkách katastru nemovitostí formulář pro vklad vlastnického práva k nemovitosti. Formulář si pak vytisknete a spolu s kolkem ve výši 2.000,- Kč ho podáte na příslušný katastr spolu s jedním vyhotovením darovací smlouvy a úředně ověřeným podpisem.

Dobrý den, pro darování podílu na nemovitosti nezletilé osobě je nutné splnit několik formálních záležitostí.

Prvotní podmínkou je sepsání darovací smlouvy. Nicméně následně je nutné, aby osoba podala návrj k opatrovnickému soudu, který bude muset udělit souhlas s darováním onoho podílu nezletilým dětem. V okamžiku, co by opatrovnický soud udělil souhlas s tímto jednáním, nic nebrání v cestě zapsat nového spoluvlastníka do KN. 

V rámci opatrovnického soudu bude nezletilým dětem ustanovem tzv. kolizní opatrovník. Pokud soud udělí souhlas s tímto jednáním, budou následně všechny úkony spojené s darovanou nemovitostí opět podléhat souhlasu soudu, a to až do doby, dokud děti nenabudou zletilosti. 

Dobrý den, 

banky obvykle hypotéku poskytují jen na řešení vlastních bytových potřeb. Navíc, abyste si mohl odečítat zaplacené úroky od základu daně (ročně dostávat v rámci daňového přiznání 15 % ze zaplacených úroků zpět), musíte být nejen účastník úvěrové smlouvy, ale taktéž majitel nemovitosti Pokud tedy financovat dluh, který není váš (tedy například financovat nemovitost, kterou nemáte ve svém vlastnictví), pomocí hypotéky, nabízí se Vám možnost neúčelové, nebo taktéž bezúčelové hypotéky s vyšším úrokem. Nicméně, nic vám nebrání, abyste společně s přítelem, nebo Vy sám požádal o tento typ úvěru. Neúčelová hypotéka je speciálním typem hypotečního úvěru, který umožňuje využití peněz na cokoliv. Na rozdíl od klasické hypotéky, kde jsou peníze určeny pouze na financování bydlení, neúčelová hypotéka poskytuje volnost využití finančních prostředků. Někdy je také nazývána americká hypotéka. 

Dalším řešením je domluva s přítelem, aby Vám část nemovitosti převedl do Vašeho vlastnictví, a to například darovací nebo kupí smlouvou. Tím byste se stal vlastníkem nemovitosti, a nic by nebránilo tomu, abyste s přítelem buď navýšili již stávající hypotéku tak, aby dostatečně pokryla potřeby rekonstrukce, nebo si vezmete novou hypotéku na své jméno. Tím, že budete vlastníkem dané nemovitosti, banka s tím nebude mít problém. Nicméně doporučuji spíše navýšit již stávající hypotéku s tím, že Vy přistoupíte jako spoludlužník, čímž v očích banky stoupne bonita dlužníků a schopnost splácet dluh. 

Dobrý den, pokud byste chtěla darovat polovinu družstevního podílu sestře, je možné sepsat či si případně nechat sepsat smlouvu o darování družstevního podílu či jeho části.

S ohledem na to, že se nejedná o byt v osobním vlastnictví, je možné darovat právě onen družstevní podíl.

Nicméně k výše uvedenému doporučuji nejprve přečíst si stanovy daného družstva, neboť v těchto jsou zakotvena základní práva a povinnosti nájemců, kdy mimo jiné jsou zde obvykle zakotveny i podmínky pro převádění družstevního podílu.

S výše uvedeným Vám pomůže kterýkoliv advokát ve Vašem okolí.

Co se týče možného dědického řízení, v případě úmrtí bude záležet na tom, zda zůstavitel sepíše tzv. jiné pořízení pro případ smrti dle ust. § 1491 Občanského zákoníku, mezi které mimo jiné patří závěť, která má při jejím sepsání přednost před klasickým děděním dle zákonné dědické posloupnosti, či nikoliv. Pokud výše uvedené nesepíše, nastoupilo by dědictví dle tzv. zákonné posloupnosti. Občanský zákoník obsahuje celkem 6 tříd dědiců, kteří postupně dědí.

§ 1635

První třída dědiců

(1) V první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem.

(2) Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti; totéž platí o vzdálenějších potomcích téhož předka.

§ 1636

Druhá třída dědiců

(1) Nedědí-li zůstavitelovi potomci, dědí ve druhé třídě manžel, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.

(2) Dědici druhé třídy dědí stejným dílem, manžel však vždy nejméně polovinu pozůstalosti.

§ 1637

Třetí třída dědiců

(1) Nedědí-li manžel ani žádný z rodičů, dědí ve třetí třídě stejným dílem zůstavitelovi sourozenci a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.

(2) Nedědí-li některý ze sourozenců zůstavitele, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti.

§ 1638

Čtvrtá třída dědiců

Nedědí-li žádný dědic ve třetí třídě, dědí ve čtvrté třídě stejným dílem prarodiče zůstavitele.

§ 1639

Pátá třída dědiců

(1) Nedědí-li žádný z dědiců čtvrté třídy, dědí v páté třídě jen prarodiče rodičů zůstavitele. Prarodičům zůstavitelova otce připadá polovina dědictví, prarodičům zůstavitelovy matky druhá polovina. Obě dvojice prarodičů se dělí rovným dílem o polovinu, která na ně připadá.

(2) Nedědí-li jednotlivý člen dvojice, připadne uvolněná osmina druhému členu. Nedědí-li dvojice, připadne tato čtvrtina druhé dvojici téže strany. Nedědí-li ani jedna dvojice téže strany, připadá dědictví dvojicím druhé strany ve stejném poměru, v jakém se dělí o polovinu dědictví, která jim připadá přímo.

§ 1640

Šestá třída dědiců

(1) Nedědí-li žádný z dědiců páté třídy, dědí v šesté třídě děti dětí sourozenců zůstavitele a děti prarodičů zůstavitele, každý stejným dílem.

(2) Nedědí-li některé z dětí prarodičů zůstavitele, dědí jeho děti.

Zde by tedy následně záleželo na tom, zda před případným dědictvím sourozence zůstavitele nemají přednost jiní dědicové právě dle výše uvedených dědických tříd. 

Dobrý den,  předkupní právo spoluvlastníků nemovitosti se s účinností od 1. července 2020 zrušilo.
Pokud tedy nyní spoluvlastník chce svůj podíl prodat/darovat ... , může tak učinit bez vědomí dalších spoluvlastníků.

Jedinou výjimkou, kdy je nutné předkupní právo vůči ostatním spoluvlastníkům využít, je situace, kdy spoluvlastníci nemohli svá práva a povinnosti od počátku ovlivnit. Tomuto se děje za situace uvedené v ust. § 1124 Občanského zákoníku- typickým příkladem je zdědění nemovitosti. Ve Vašem případě tedy nevím, zda nemovitost nebyla zděděná.

Dále jen nutné uvést, že dle Občanského zákoníku platí, že nikdo není povinen setrvat ve spoluvlastnictví. První možností j uzavřít dohodu a dohodnout se na způsobu vypořádání spoluvlastnictví s odpovídajícím vyplacením daného podílu. Pokud se nebudete schopni spolu dohodnout na vypořádání spoluvlastnictví, bude muset rozhodnout po podání žaloby na vypořádání spoluvlastnictví soud- viz. ust. § 1143 Občanského zákoníku.

Soud posuzuje jednak návrh uvedený v žalobě jedné strany, nicméně v rámci soudního jednání samozřejmě vyslechne návrh i druhé strany a snaží se najít kompromis, nejlépe dojít ke smírnému vyřešení.