Darovací smlouva

Dobrý den, děkujeme za otázku, na kterou odpovídáme následovně. Současně doporučíme i řešení.

I. PRÁVNÍ ÚPRAVA VLASTNICTVÍ

Ve smyslu ust. § 123 a násl. ustanovení Občanského zákoníku (dále jen "OZ") vlastník je v mezích zákona oprávněn předmět svého vlastnictví držet, užívat, požívat jeho plody a užitky a nakládat s ním. Všichni vlastníci mají stejná práva a povinnosti a poskytuje se jim stejná právní ochrana.
Je na rozhodnutí Vaší přítelkyně jak bude nakládat s předmětem svého vlastnictví, které, jak píšete, nabyla darováním. Za současného stavu předmětná nemovitost je v jejím výlučném vlastnictví.

Možnosti, pokud se jedná o darování části nemovitosti Vám, nejsou omezeny, je jen na svobodné vůli Vaší přítelkyně, jak bude s nemovitostí nakládat a zda Vám daruje podíl na nemovitosti, jakož i to, o jaký podíl se bude jednat (velikost podílu) , nakolik se nemusí jednat o jednu polovinu.
Vycházíme současně s předpokladu, že na nemovitosti neváznou žádné tíhy nebo omezení, kromě zákonného zástavního práva ve smyslu ust. zákona o vlastnictví bytů.

Rozhodnout resp. dohodnout se můžete následovně:
1. / Darování podílu na nemovitosti před uzavřením manželství a to v rozsahu na jakém se dohodnote. Nemovitost bude spadat pod režim podílového spoluvlastnictví.
2. / Darovací smlouvu lze uzavřít i po uzavření manželství. Nemovitost nadále bude patřit do Vašeho podílového spoluvlastnictví.

Ve smyslu ust. § 143 OZ bezpodpodielové spoluvlastnictví vzniká až uzavřením manželství:

"Společné jmění manželů je vše, co může být předmětem vlastnictví a co nabyl některý z manželů za trvání manželství, s výjimkou věcí získaných dědictvím nebo darem, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě nebo výkonu povolání jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednomu z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka. "

Jelikož předmětnou nemovitost Vaše přítelkyně nabyla před uzavřením manželství, tato nebude patřit do SJM iv případě, kdyby k darování došlo až po uzavření manželství.
Ve smyslu ust. Obč. zákoníku se však můžete dohodnout, že předmětná nemovitost bude patřit do SJM, tj rozšířit rovněž zúžit stanovený rozsah SJM. Aby nemovitost patřila do SJM museli byste sepsat dohodu formou notářského zápisu o rozšíření SJM. Můžete se současně dohodnú't na správě společného majetku.

Darovací smlouva
Ve smyslu ust. § 628 a násl. Občanského zákoníku darovací smlouvou dárce něco bezplatně přenechává nebo slibuje obdarovanému a ten dar nebo slib přijímá.
Darovací smlouva musí být písemná, je-li předmětem daru nemovitost. Darování pro případ smrti, tj darovat věc pod podmínkou, že obdarovaný věc nabude až úmrtím dárce, není přípustná. Taková smlouva by byla ze zákona neplatná. Stejně i darování s podmínkami není přípustné.

Dárce je povinen při nabídce daru upozornit na vady, o kterých ví. Pokud má věc vady, na které dárce neupozornil, je obdarovaný oprávněn věc vrátit.

V souladu s ust. zákona se dárce se může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy.
Právní úprava darovací smlouvy je tedy velmi stručná.
Ať už se dohodnete na sepsání darovací smlouvy před uzavřením manželství, nebo až po jeho uzatvroení, v každém případě doporučujeme zajistit vyhotovení znaleckého posudku na ohodnocení nemovitosti, jak z důvodu právní jistoty, tak i pro možnost eliminace sporů v případě rozvodu.

DOPORUČENÍ

Na základě výše uvedeného doporučujeme následující:

1. / Dovolujeme si upozornit na to, abyste nespisovali darovací smlouvu podle různých předloh již někým použitých, nakolik nemusí být správně jako po právní stránce, tak i nemusí nevystihuje všechny konkrétní okolnosti Vašeho případu.

2. / Doporučujeme kontaktovat advokáta, který ve smyslu ust. zákona o advokacii by předmětnou smlouvu jako sepsal, podali návrh na katastrální obor, tak i smlouvu autorizoval.

Výhody autorizace spočívají v tom, že smlouva, která je autorizovaná advokátem okresní úřad, katastrální odbor posuzuje pouze z pohledu, zda je uceleně s katastrálním opery a zda jsou splněny procesní podmínky pro povolení vkladu což umožňuje okresnímu úřadu rozhodnout o povolení vkladu ve zrychlené lhůtě 20 dní.
Podpisy na autorizované smlouvě netřeba potvrzovat na notářském úřadě nebo na matrice (ušetřené €)
Smlouvu autorizovanou advokátem podepisují všichni účastníci smlouvy před advokátem, přičemž osvědčení pravosti podpisů na notářském úřadě nebo na matrice není třeba z čehož vyplývá úspora nákladů na certifikaci podpisů. Stejně návrh na vklad se podává elektronickou formou, čímž se správní poplatky snižují na polovinu.
Výhodou autorizace je i to, že advokát je povinně pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu při výkonu povolání (naše advokátní kancelář je pojištěna na částku 1,5 milionu €). Smlouva autorizovaná advokátem Vám zaručuje, že smlouva bude sepsána v souladu s ust. zákona.

3. / Dovolujeme si upozornit i na splnění ostatních povinností podle ustanovení zákona o vlastnictví bytů a to jak vůči správci bytového domu resp. společenství, tak i podle ust. zákona o místních poplatcích, které povinnosti by Vám pomohl splnit advokát.

Věříme, že jsme Vám pomohli.

Dobrý den, POkud na svém současně bytě na katastru (listu vlastnictví) nemáte zapsáno právo doživotního užívání Vaší současné nemovitosti a ani jste nepodepisovali žádnou smlouvu, kterou byste zřídilo právo doživotního užívání nemovitosti, pak toto právo zde není.

POKUD Vám matka dělá špatně a nemá užívací smlouvu k Vaší nemovitosti, pak ji Můžete z Vaší nemovitosti vystěhovat.

Vstupuje zde takové otázka morálky a to, že ona Vám darovala svůj byt, z který Peníze jste použili pro své účely. Je to samozřejmě její chyba, právo je v tomto případě na Vaší straně.

Matka by mohla od Vás požadovat náhradu za dar, nakolik jste dar už prodali. Podmínkou je, aby Vaše chování bylo v tlustém rozporu s dobrými mravy. POKUD vyvolává konflikty ona, pak vystěhování z domu automaticky neznamená Takové chování.

Dobrý den, ve smyslu občanského zákoníku lze věcné břemeno zrušit v první řadě dohodou oprávněného a povinného. Předpokládám, že ve Vašem případě dohoda není možná. Soud zruší na návrh povinného nebyla oprávněna věcné břemeno v takovém případě, POkud došlo ke změně poměrů. Změna poměru musí vzniknout hrubý nepoměr mezi věcného břemene a výhodou oprávněného. POKUD se v soudní řízení tato skutečnost prokazuje, soud Může věcné břemeno omezit nebe zrušit. Ve Vašem případě dojde ke změně poměrů (chování Vašeho otce), čímž zároveň došlo ik nepoměr mezi věcného břemene a výhodou oprávněného. V tomto směru je DŮLEŽITÉ v soudní řízení prokazuje vznik tohoto nepoměru (nestačí tvrdit, že vznikl hrubý nepoměr, třeba ho i prokazuje).

Dobrý den,

protože jde o Nemovitost smlouva o převodu vlastnictví k ní musí být písemná a vlastnictví k ní se nabývá až vkladem do katastru nemovitostí. POKUD Vám nehuteľnosť nebyla darovaná písemná smlouvou, pak jde o neplatnou smlouvu. Navíc podpis převodce musí být úředně ověřen a návrh na vklad byste i tak podávali až v současnosti.

Dobrý den, darovací smlouva jako dvoustranný právní úkon Může být neplatná jen z důvodů uvedených v zákoně. Podle § 37 a násl. Občanského zákoníku, právní úkon musí být učiněna Svoboda vážně, určitě a srozumitelně, jinak je neplatný. Právní úkon, jehož předmětem je plnění nemožné, je neplatný. Neplatný je právní úkon, POkud ten, kdo jí učinil, nemá způsobilost k právním úkonům. Rovněž je neplatný právní úkon osoby jednající v duševní poruše, která ji činí k tomuto právnímu úkonu neschopnou. Neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo Účelem odporuje zákonu nebo její obchází anebo se Price dobrým mravům. POKUD právní úkon nebyl učiněn ve formě, kterou vyžaduje zákon nebo dohoda účastníků, je neplatný. POKUD tedy předmětný darovací smlouva obsahuje všechny náležitosti a nevztahuje se ni žádný z výše uvedených důvodů neplatnosti není ji možné napadnout.

Dobrý den, POkud byla Nemovitost darovaná v minulosti na základě darovací smlouvy, tak není možné na tuto jistou darovací smlouvu přidat další osoby (manželku a děti). Nyní Můžete Udělat pouze to, že převedete na manželku a děti podíl na TÉTO nemovitosti a to takové formou darovací smlouvy.

Pokud jde o Vašich sourozence, tak tito nemají nárok na nemovitost, protože tato nikdy nebyla v jejich vlastnictví a oni nemají ani nárok požadovat nějaký podíl v případě smrti rodičů.

Dobrý den, darovací smlouva se neprodlužuje. POKUD Vám někdo něco daroval, ať už movitého věc nebe nemovitost, tak darováním přešlo vlastnické právo na Vás jako obdarovaného. Po darování obdarovaný rozhoduje o tom, jak naloží s darované věcí.

Dobrý den, POkud byl otec vlastníkem bytu a byl způsobilý k právním úkonům a takové rozumí tomu co dělá, pak nemáte žádnou právní možnost, jak se dostat k uvedenému bytu.

Vlastník bytu se sám rozhoduje jak bude nakládat se svým majetkem.

Tým, že převedl byt na svou manželku, zpusobu, že dědickém řízení nebude tento byt předmětem dědění.

Dobrý den, v případě, že tento spoluvlastnický podíl vlastnil ve svém výlučné vlastnictví, mohl jím naložit tak, že ho převedl na Svého syna. Nepotřebujeme na to Váš souhlas, ani se nebere Ohlédneme na to, že má nezletilé dceru. Tento dar však bude možné v rámci dědičkou řízení po něm započítat jako dar Během jeho života. Vzhledem k tomu, že nebylo v rámci darovací smlouvě zahrnuty věcného břemene práva užívání a bydlení v nemovitosti závisí pouze na jeho synovi dokdy umožní užívat tuto Nemovitost Vám a Vaší dceři. Ve vztahu k Vaším investice do nemovitosti si Vám dovoluji uvést, že POkud máte doklady k investicím je teoreticky možné tyto od vlastníka nemovitosti vymáhat. Je však třeba předem posoudit, zda jsou doklady dostatečné k prokázanou investic a takové, zda tyto Vaše nároky nejsou promlčeny.

Dobrý den, jeho manželka se automaticky nestává spoluvlastnických bytu, když jsou oddaných v čase odkupování bytu. Vy nedokážete Zjistit bez bližších informací od otce, zda je či není jeho manželka spoluvlastnických bytu.

Dobrý den,

v tomto případě bych doporučoval kontaktovat soudního exekutora, uvést mu tyto skutečnosti a pokusit se s ním dohodnout. Podle § 120 odst.1 exekučního řádu totiž Exekutor účinná opatření, aby se v bytě povinného, popřípadě na jinem Mist, kde má povinný své věci Umístění, sepsali věci, které by se mohly prodat, a to v takovém rozsahu, aby výtěžek prodeje sepsaných věcí postačil k uspokojení pohledávky a její příslušenství spolu s vyjádřením exekuce. Sepíší se především věci, bez kterých se povinný bude moci Nejdříve Obejmi a které se nejsnáze prodaja; věci, které se rychle kazí, se sepíší, jen Pokud není zde dostatek jiných věcí a POkud lze zajistit jejich rychlý prodej. Povinný umožní exekutorovi prístup na Všechna místa, kde má své movitých věci Umístění. Exekutor k Provádění soupisu přibere vhodnou osobu, podle možnosti zástupce obce. Podstatná je skutečnost, že u Vás nemá žádné věci, a proto není povinen umožnit mu vstup na místo kde věci nemá. Na druhé straně, místo trvalého pobytu je často exekutorem navštěvované (za úcelem soupisu movité věcí) logicky, jako první. V případě POkud exekutor přijde do Vašeho bytu, bude mu třeba uvést, že nejde o věci Vašeho syna, ale o Vaše věci, přičemž bude zřejmě nutné předložit o tom i doklad. POKUD by se stalo, že by do exekuce zahrnul i věci, které jsou Vaše, Můžete se bránit u soudu žalobou na vyloučení věci z exekuce.

Dobrý den,

na základě Vaší otázky si Vám dovoluji uvést, že je možné dosáhnout, aby Váš přítel převedl na Vás určitý spoluvlastnický podíl na předmětné nemovitosti a Vy se staly spoluvlastnických nemovitosti. K dosažení tohoto cíle je však několik možností a také překážek, které nelze bez detailní znalosti Vašeho případu a také podmínek poskytnutí úvěru a zřízení zástavního práva na nemovitost ani odhadnout. Z toho důvodu Vám níže přiblížím právní úpravu spoluvlastnictví nemovitostí, ale také možností nabytí nemovitosti do spoluvlastnictví.

Právní úprava podílového a společného jmění

Ve své otázce jste uvedli, že byste chtěli nemovitost vlastnit s Vaším přítelem v podílu 1/1. Tento podíl je však příznačný pro tzv. společné jmění manželů. Pouze manželé mohou nemovitost vlastnit v podílu 1/1, a to pouze tehdy, pokud tuto nemovitost nabyly v souladu s právními předpisy a zejména v souladu s ustanovením § 143 občanského zákoníku.

Podle ustanovení § 143 občanského zákoníku

Společné jmění manželů je vše, co může být předmětem vlastnictví a co nabyl některý z manželů za trvání manželství, s výjimkou věcí získaných dědictvím nebo darem, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě nebo výkonu povolání jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednomu z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka.

Jelikož Váš přítel předmětnou nemovitost již vlastní av době nabytí této nemovitosti jste nebyli manžely nelze po právní stránce docílit stav, kdy byste nemovitost vlastnili v podílu 1/1. U všech ostatních případech pokud dva lidé společně vlastní nemovitost, jde o tzv. podílové spoluvlastnictví. Tzn. že oba jsou vlastníky nemovitosti v určitém podílu.

Podle ustanovení § 137 odst. 1 a 2 občanského zákoníku

(1) Podíl vyjadřuje míru, jakou se spoluvlastníci podílejí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví ke společné věci.

(2) Není-li právním předpisem stanoveno nebo účastníky dohodnuto jinak, jsou podíly všech spoluvlastníků stejné.

Přímo z ustanovení § 137 občanského zákoníku vyplývá, že pokud není mezi podílovými spoluvlastníky (účastníky darovací nebo kupní smlouvy) dohodnuto jinak nebo určeno jinak právním předpisům platí, že jejich podíly jsou stejné. Tzn. že pokud bude v darovací smlouvě uvedeno, že Vám přítel daruje spoluvlastnický podíl ve výši 1/2, tak budete oba podílovými spoluvlastníky každý v podílu 1/2. Pokud by Vám daroval podíl 1/4, Vy budete poměrné spoluvlastnických ve výši 1/4 a Váš přítel podílovým spoluvlastníkem ve výši 3/4.

Převod vlastnického práva k jakékoliv nemovitosti je možné dosáhnout dvěma způsoby, a to buď darovací smlouvou (bezplatně) nebo kupní smlouvou (úplatně). Konkrétní způsob a volba mezi nimi závisí na dohodě smluvních stran (zejména s přihlédnutím k odplatnosť nebo bezplatnost převodu).

Právní úprava převodu vlastnického práva

Tak, jak je uvedeno výše, je možné vlastnické právo k nemovitosti, resp. spoluvlastnický podíl na nemovitosti převést na jinou osobu darovací smlouvou nebo kupní smlouvou. Největší rozdíl mezi nimi tkví právě v tom, zda se vlastnické právo (nebo spoluvlastnický podíl) převádí za úplatu nebo bezplatně.

Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku

Z kupní smlouvy vznikne prodávajícímu povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat a kupujícímu povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou cenu.

Podle ustanovení § 628 odst. 2 občanského zákoníku

Darovací smlouva musí být písemná, je-li předmětem daru nemovitost au movité věci, nedojde-li k odevzdání a převzetí věci při darování.

V rámci posuzování Vaší situace je však mnohem významnější skutečností, že na předmětné nemovitosti vázne zástavní právo banky. Ustanovení občanského zákoníku upravující zástavní právo nijak neomezují možnost převádění vlastnického práva k nemovitosti na jinou osobu, ani když je nemovitost zatížena zástavním právem. Tzn. že podle ustanovení občanského zákoníku je možné převést i vlastnické právo k nemovitosti zatížené zástavním právem na jinou osobu.

Záložní smlouvy, které vlastníci nemovitosti podepisují s bankou však mohou obsahovat (ve většině případů i obsahují) ustanovení, která omezují možnost převodu vlastnického práva k nemovitosti. Druhou možností jak to zvyknou banky upravit je, že v záložních smlouvách uvádějí, že je možné nemovitost provést pouze na základě jejich předchozího souhlasu.

Z toho důvodu bude nutné i ve Vašem případě zjistit, zda zástavní smlouva, kterou byla při uzavření smlouvy o hypotéce založená nemovitost neobsahuje ustanovení, které by omezovalo možnost převodu nemovitosti, případně by kladlo nad rámec zákona další podmínky převodu nemovitosti.

Shrnutí

Převod vlastnického práva k nemovitosti je možný iv případech jako je ten Váš. To, jestli to uděláte darovací smlouvou nebo kupní smlouvou je výlučně na vaší dohodě s přítelem. Je však velmi důležité zjistit z pohledu banky a podmínek zástavního práva zřízeného na nemovitosti, zda převod vlastnického práva k nemovitosti není nějakým způsobem omezen nebo vyloučen.

Dobrý den,

Vámi položená otázka nespadá zcela do bezplatné poradny, přesto jsme se rozhodli, že budeme odpovídat v bezplatné poradně a věříme, že naše odpověď Vám pomůže.

1. / K odpovědi na Vaši otázku je třeba především uvést, že pokud Vám byla darovaná nemovitost nejste následně povinna ani na základě přání babičky k tomu, abyste část nemovitosti darovali její dcerám z toho důvodu, že Vám nemůže po ní zůstat celý dům. To není právně vymahatelné av případě, že by babka se dožadovala splnění uvedené povinnosti cestou soudu soud by takový návrh zamítl.

2. / Z otázky usuzujeme, že jste bydleli v darovaném domě spolu s babičkou a že jste se rozhodli odejít z domu. Jsme názoru, že není podmínkou doopatrovania to, abyste spolu i bydleli. K samotné darovací smlouvě a sjednané podmínce doopatrovania dárce - babky, uvádíme, že je možné, že darovací smlouva je neplatná, protože darovací smlouva je charakteristická tím, že je bezúplatná a dle Vaší otázky odplatou za dům mělo být doopatrovanie.

3. / Nevíme v jakém stavu je Vaše babička, tedy zda už nyní potřebuje hlídání.

Doopatrovanie není to, že budete s ní 24 hodin denně a budete vše dělat co ona bude požadovat i když to její stav dovoluje dělat. Doopatrovanie má být specifikovány o jaké úkony se jedná. K tomu bychom však potřebovali vidět darovací smlouvu a znát okolnosti jejího sepsání i nynější stav.

4. / Jsme názoru, že nejste povinna dům vrátit.

K otázce, zda dcery mohou napadnout smlouvu, ano, mohli by pokud darovací smlouva nesplňuje zákonné náležitosti podle ust. Obč. zákoníku. Ještě poznamenáváme, že pokud jste část nemovitosti darovali dcerám staré matky, v tomto rozsahu se měl snížit Váš závazek z doopatrovania.

Doporučujeme věc konzultovat s advokátem.

V případě, že máte zájem na posouzení darovací smlouvy původní uzavřené s babičkou, i i darovacích smluv, kterými jste převedli část nemovitosti na dcery babičky, dovolujeme si Vás doporučit, abyste nás kontaktovali.

Dobrý den,

POkud je byt ve společné jmeno manželů, pak Nemůže jeden manžel Převést na druhého žádnou část, nakolik BSM znamená, že oba jsou jakoby výlučným vlastníkem celé věci v podílu 1/1. POKUD by však šlo o byt v podílovém spoluvlastnictví, pak to není vyloučení, aby jeden z manželů převedl svůj podíl na druhého manžela, který by se stal výlučným vlastníkem celého bytu.

Dobrý den, na Vaši otázku uvádíme následující:

Podle ust. § 151h / Obč. zákoníku platí:

"(1) Při převodu nebo přechodu zálohu působí zástavní právo vůči nabyvateli zálohu, jestliže smlouva o zřízení zástavního práva neurčuje, že zástavce může záloh nebo část zálohu převést bez zatížení zástavním právem nebo pokud tento zákon nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.

(2) Na nabyvatele zálohu, vůči němuž působí zástavní právo, procházejí účinností převodu nebo přechodu všechna práva a povinnosti zástavce ze smlouvy o zřízení zástavního práva. Nabyvatel zálohu, vůči němuž působí zástavní právo, je povinen strpět výkon zástavního práva a vztahují se na něj práva a povinnosti zástavce. "

Z uvedeného zák. ustanovení vyplývá, že i kdyby jste nemovitost darovali, zástavní právo ve prospěch banky nezanikne a nový vlastník nemovitosti bude povinen strpět výkon zástavního práva. V samotné úvěrové smlouvě máte uvedené podmínky výkonu zástavního práva. Podepsáním darovací smlouvy nezanikají Vaše závazky vůči bance.
Doporučujeme kontaktovat banku před podepsáním darovací smlouvy.

Dobrý den,
podle ust. § 47 Obč. zákoníku platí:
"(1) Jestliže zákon stanoví, že ke smlouvě je třeba rozhodnutí příslušného orgánu, je smlouva účinná tímto rozhodnutím.
(2) Jestliže se do tří let od uzavření smlouvy návrh na rozhodnutí podle odstavce 1, platí, že účastníci od smlouvy odstoupili. "

Z uvedeného zák. ustanovení vyplývá, že pokud nebyl podal návrh an vklad do katastru, ze zákona platí, že účastníci od smlouvy odstoupili a tedy vlastníkem nemovitosti na původní vlastník - dárce.

Aktuální stav na LV zjistěte na stránce katasterportal.sk

Dobrý den,
Vaše babička a dědeček za svého života mohou disponovat se svým majetkem dle svého uvážení pokud darování RD Vám jako vnukovi nepotřebují žádný souhlas a ani žádné sepisování žádných listin s případem budoucími dědici, tedy souhlas Vašeho otce a jeho sourozenců.

Děti Vašich prarodičů, tj Váš otec a jeho súrodneci, nemohou od svých rodičů požadovat za jejich života žádné vyrovnání dědictví; důvod je prostý a to ten, že starý rodiče žijí a jejich děti jako případný zákonní dědici za jejich života si nemohou dělat nárok na jejich majetek a dědictví v podstatě v současnosti neexistuje, protože starý rodiče žijí.

Pokud jde o sepsání darovací smlouvy, zákon sice nevyžaduje znalecký posudek, ale z důvodu právní jistoty Vás jako obdarovaného pro případný prodej tohoto RD budete mít tak doklad o tom, jaká byla hodnota RD v době darování což má vliv na případnou povinnost platit daň z příjmu z prodeje nechutnou RD.

Navíc hodnota tohoto daru se v případě dědického řízení započítává Vašemu otci na jeho dědického podílu, což vyplývá z ust. § 484 Obč. zákoníku.

Na sepsání smlouvy doporučujeme kontaktovat advokáta.

Děkuji za odpověď ještě bych se rád zeptal. Moji prarodiče je chtějí vyplatit, aby jim žádný nárok pak na ten dům a pozemek nevznikl. Je to jejich svévolné rozhodnutí, že to tak chtějí udělat, ale když jsem dobře pochopil vaši odpověď: není to nutné?

Dobrý den,
pokud starý rodiče darují Vám jako vnukovi RD, tento nebude předmětem dědění v případě jejich úmrtí, a Vy nebudete povinen dědicem nic vyplácet nebo doplácet, protože dům nebude předmětem dědění, neboť bude ve Vašem vlastnictví.

Starý rodiče nejsou povinný z důvodu, že Vám darují RD vyplácet něco svým dětem.

Pokud chtějí prarodiče darovat svým dětem nějaké peníze, nemůžete jim v tom zabránit, je to jejich rozhodnutí, ale doporučujeme vždy písemnou formu i na darování peněz - bankovní převod resp. vklad na účet obdarovaného.

Dobrý den,
záleží, jak máte formulovanou smlouvu a jak zní věcné břemeno. Pokud zní jen jako právo dožití av smlouvě nemáte dohodnuto, že je máte dochovati a postarat se o nich a na případné porušení této povinnosti není navázáno jejich právo na odstoupení od smlouvy, tak podle mého názoru nemohou smlouvu jen tak zrušit (plotny). Zákon jim umožňuje žádat vrácení daru, ale jen pokud se k nim chováte tak, že hrubě porušujete dobré mravy. Pokud jejich navštěvujete a nakupujete, nejde o porušení dobrých mravů, natož o hrubé porušení dobrých mravů. Smlouvu tedy nemohou jen tak platně zrušit.

Dobrý den,
neuvedli jste jakým způsobem špatně uvedené jméno. Nakolik zřejmě na základě předmětné smlouvy katastr nemovitostí provedl zápis vlastnického práva v katastru, je zřejmé, že se nejedná o chybu nebo si chybu nevšimli. Katastr nemovitostí je velmi formalistický úřad, který i pro nejmenší překlep přerušuje katastrální řízení. Je možné, že byl sepsán dodatek ke smlouvě, kde byla chyba opravena.

Pokud je však chyba takového rozsahu, že jde o určení neexistující osoby ve smlouvě, smlouva může být absolutně neplatná. Doporučujeme Vám vyhledat advokáta ve Vašem okolí, který by mohl podívat znění smlouvy a posoudit chybu ve smlouvě.

Dobrý den,
chápeme Vaše obavy z pohledu toho, že kupujete nemovitost od cizího člověka. Tato situace se nedá ošetřit ani předkupního smlouvou, protože z pohledu jeho daňové povinnosti by byl rozhodujícím čas podpisu smlouvy o smlouvě budoucí a nikoli řádné kupní smlouvy. Tzn. že by v konečném důsledku musel daň i tak zaplatit.

Stejně je rizikové posílat nebo dávat peníze ve velkém množství bez jakéhokoliv dokladu.

Nejideálnějším řešením pro takové situace (musí s tím souhlasit obě strany) je napsat nájemní smlouvu na 4-5 let, s tím, že zaplacené nájemné by se přihlédnuto z titulu už na kupní cenu nemovitosti a následně by se po uplynutí 5 let podepsala řádná kupní smlouva s tím, že by byla kupní cena snížena o zaplacené nájemné. Stejně by se v nájemní smlouvě upravilo Vaše předkupní právo (aby se nestalo, že budete platit nájemné a následně to prodá někomu jinému).

Dobrý den,
zřejmě proto Vám řekli o třech letech, protože pokud s manželem neuzavře dohodu o vypořádání BSM, do uplynutí tří let vlastníte tento byt 1/1. Tzn. že nikdo z Vás na nemovitosti nemá ještě "svůj" podíl.

Vaši situaci je možno upravit tak, že s manželem nejprve uzavřete dohodu o tom, že nemovitost bude patřit do podílového spoluvlastnictví, každý o podílu 1/2 a zároveň, že se stanete výlučným dlužníkem banky. Toto musíte u banky ověřit, zda jste dostatečně bonitní pro banku, aby se tak stalo. Pokud banka bude souhlasit, bude nutné podepsat dodatek k úvěrové smlouvě v bance.

Následně bude moci Váš bývalý manžel darovat svůj podíl dceři.

Dobrý den,

Vámi uvedený způsob pojištění darování nemovitosti není možný.

Možností je, aby bylo v dar. smlouvě dohodnuto Vaše doživotní právo užívání a bydlení v uvedené nemovitosti, případně partnerce darovat jen podíl na nemovitosti (nemusí jít o 50%, může to být i 15%, je to na vaší dohodě).

Z otázky usuzujeme, že máte pochybnosti pro darování nemovitosti, pak je lepší, abyste předmětný krok zvážili a jeho realizaci raději odložili. I když máte s partnerkou dítě, z tohoto důvodu její nevznikl žádný nárok na Váš majetek.

Dobrý den,
především je třeba uvést, že Vy jako sourozenec ochoten postarat se o rodiče a pomoci s rekonstrukcí domu resp. s jeho opravou, nejste ze zákona povinna za života rodičů Vašemu bratrovi nic vyplácet. Zřejmě zde jde o to, že rodiče chtějí, protože dům přepíší na Vás darovací smlouvou, aby i bratr byl spokojený a prakticky tímto způsobem, jak uvádíte v otázce / koupě RD z vaší strany /, bylo uspořádáno dědictví předmětného RD.

Vaši rodiče nepotřebují souhlas Vašeho bratra k tomu, aby Vám darovali rodinný dům se zřízením věcného břemene v jejich prospěch. Váš bratr není vlastníkem RD, ani jeho podílovým spoluvlastníkem.

Uvádíme, že pokud by došlo k úmrtí rodičů, resp. postupnému úmrtí, Vám jako budoucí vlastnické RD se započítává hodnota uvedeného RD na Váš dědický podíl ao tolik budete méně dědit. Pokud by předmětem dědění po rodičích nebyl žádný majetek (aktiva), následně nejste povinna bratrovi nic vyplácet.

Uvádíme, že Vámi uvedená situace je v naší poradně poměrně často zmiňovaná, když si sourozenec dělá nárok na dědictví, resp. vyplacení peněz, přitom rodič jako budoucí zůstavitel ještě žije.

Možným řešením Vámi uvedené situace by bylo, kdyby Vám rodiče část RD darovali a část RD prodali. (Nemusí to být 50% a 50%). Část uhrazené kupní ceny z Vaší strany podle uvážení rodičů (není to povinnost rodičů), by následně darovali synovi, přičemž ohledně darování peněz by byla sepsána smlouva a převod peněz by se realizoval bank. převodem. Stejně předmětný finanční dar by se bratrovi započítal na jeho dědického podílu v případě úmrtí rodiče.

Pro sepsání smluv doporučujeme kontaktovat advokáta.

Dobrý den,
pokud jste byt nabyly společně za trvání manželství, pak byt patří do BSM. Za tohoto právního stavu není možné, aby manžel daroval manželce podíl na bytě, který je v BSM.

Dobrý den,
není právní důvody, abyste RD přepisovali na bratra.

Podle ust. § 630 Obč. zákoníku platí:

"Dárce se může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy."

Jak vyplývá z uvedeného zák. ustanovení, dárce se může domáhat vrácení daru pouze v případě, že obdarovaný se chová k dárci nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy. Zákon nedefinuje pojem hrubého porušení dobrých mravů.

Podle ustálené judikatury pr AVO dárce domáhat se vrácení daru nevzniká při prosté nevděčnosti obdarovaného vůči dárci, ani při méně významném porušení dobrých mravů ze strany obdarovaného. Za hrubé porušení dobrých mravů obdarovaným nelze považovat např. prodej darované věci cizí osobě nebo nenavštěvovanou dárce u příležitosti svátků a jeho životních jubileí (R 31/1999). Stejně tak, je ustálený i názor soudů, že za právně relevantní považuje pouze takové chování obdarovaného, které se objektivně projevilo. Přitom není rozhodující subjektivní pocit a úsudek dárce (R 61/1997).

Dobrý den,
každý vlastník může nakládat s majetkem podle vlastního uvážení. Pokud se rozhodl majetek darovat, smlouva byla uzavřena svobodně, vážně, byla určitá, v době uzavření smlouvy byl příčetný, tak potom ji lze považovat za platnou a nelze ji úspěšně napadnout. Pak v rámci dědického řízení můžete jen namítat to, aby se započteno dědici, který něco od zůstavitele bezplatně obdržel, na jeho dědický podíl. Tím pádem by měl nižší podíl na dědictví, nebo žádný.

Dobrý den, z otázky vyplývá, že matka chtěla darovat svým dvěma synům byt, každému podíl 1/2 k celku plus zřídit věcné břemeno ve prospěch dárce.

Právní to je možné, ale na druhé straně platí, že nikoho nelze nutit přijmout dar.

Dobrý den,
neuvedli jste, zda smlouva o budoucí darovací smlouvě zněla na převod 3/4 podílu na domě. Stejně jste neuvedli jak byly nastaveny podmínky, kdy dojde k podpisu řádné darovací smlouvy.

Pokud se podmínky upravené v budoucí darovací smlouvě naplnili, je možné u soudu se domáhat nahrazení projevu vůle jeho mámy. Soudním rozhodnutím se nahradí projev vůle na darovací smlouvě a dojde k převodu vlastnického práva k nemovitosti na Vašeho manžela.

Dobrý den,
pokud jste vlastníkem nemovitosti, můžete část (spoluvlastnický podíl) darovat jiné osobě, i synovci. To, že tam je věcné břemeno, není překážkou. Musíte sepsat písemnou darovací smlouvu, v ní popsat nemovitost, jaký podíl mu provádíte, že je to bezplatně, že to od Vás přijímá. Potom se podává na katastr návrh na vklad, kde se platí poplatek 66 eur za podání. Plus třeba počítat s náklady na ověření podpisu převodce na smlouvě.

Dobrý den,
v tomto případě můžete ve smlouvě zřídit i věcné břemeno - právo dožití v nemovitosti a zapsat to na katastru. Pak by i její dědici museli respektovat Vaše právo tam bydlet. Pokud se s ní smluvně dohodnete, že Vás dochovám bohužel tato povinnost nepřechází na její dědice. Jedině pokud by se i oni k tomu smluvně zavázali. Jedině pak by měly takovou povinnost.

Dobrý den,
podle ust. § 630 Obč. zákoník a platí:

"Dárce se může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy."

Z uvedeného ustanovení vyplývá, že dárce se může domáhat vrácení daru pouze v případě, že byste hrubě porušovaly dobré mravy vůči dárci nebo členům jeho rodiny. Jelikož tchán a tchyně již nejsou vlastníky nemovitosti, nemůže ani zatížit nemovitost dluhy, které by udělal. V tomto směru si nemusíte dělat žádné starosti.

Chování zřejmě neovlivníte.

Vyčítá se Vám spotřeba elektřiny, vody atd. V otázce neuvádíte, kdo z Vás hradí předmětné náklady. Uvádíme, že pokud i bylo zřízeno věcné břemeno práva dožití v nemovitosti, neznamená to, pokud jste se nedohodli na bezplatnosti na poplatcích spojených s užíváním nemovitosti, i tchán a tchyně mají nést přiměřené náklady spojené s jejich bydlením v RD, tedy platit za vodu, elektřinu, plyn a pod.

Uvedené vyplývá z ust. § 151n / odst. 3 Obč. zákoníku:

"Pokud se účastníci nedohodli jinak, je ten, kdo je na základě práva odpovídajícího věcnému břemenu oprávněn užívat cizí věc, povinen nést přiměřeně náklady na její zachování a opravy; pokud však věc užívá i její vlastník, je povinen tyto náklady nést podle míry spoluužívání. "

Tchán Vás z RD nemůže vystěhovat.

Dobrý den,
dar může žádat vrátit pouze dárce, ne sourozenci Vašeho manžela. Na vrácení daru musí být splněny zákonné podmínky - hrubé porušení dobrých mravů ze strany Vašeho manžela. Zatímco doma žijete normálním způsobem života a Váš manžel se vůči svým rodičům nebo členům jejich rodiny správa v rámci běžných vztahů, úspěšně by vrácení daru uplatnit nemohli.

Pokud by Váš manžel zemřel, dům byste zdědili Vy spolu s dětmi, samozřejmě zatížen věcným břemenem svokrovcov. Z domu by Vás však vyhodit nemohli.

Dobrý den,
na Vaši otázku je odpověď, že ji může kdykoliv požadovat, pokud se naplní podmínky upravené v ustanovení § 630 občanského zákoníku. Lhůta pro žádání daru zpět totiž začíná běžet od doby, kdy se obdarovaný choval k dárci nebo k členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušil dobré mravy.

Tak se může stát krátce po darování, ale i 5-10-20-30 let po darování.

Dobrý den,
žádat vrátit dar může tchán v tom případě, pokud byste se s manželem vůči němu nebo vůči členům jeho rodiny chovali tak, že tím hrubě porušíte dobré mravy. To je zákonná dikce ustanovení § 630 občanského zákoníku.

Váš případ je však specifický tím, že sám dárce se takovým způsobem zpráva, a není vyloučeno, že se snaží vyprokovať Vašeho manžela, aby ho napadl a aby mohl následně tvrdit, že se vůči němu choval tak, že tím hrubě porušil dobré mravy. To bych však očekával pouze v případě, že je právně poučen o možnostech.

Pokud ne, zřejmě jde pouze o jeho potřebu dát vám najevo, že vše máte díky němu, a proto byste ho měli "respektovat", "poslouchat".

Dobrý den,
během svého života může každý nakládat s vlastním majetkem dle svého uvážení. Pokud má darovací smlouva všechny zákonné náležitosti a dárci byli v době převodu způsobilí k právním úkonům, je minimální šance úspěšně napadnout předmětnou darovací smlouvu.

Jde o častý způsob jak dochází ještě za života k určitému způsobu vypořádání dědictví, protože v době jejich smrti, tento dům už nebude předmětem dědictví. Pokud však mají jiný majetek, hodnota tohoto daru bude započitatelná na dědický podíl obdarované v tzv. kolácii.

Dobrý den,
pokud Vám rodiče darovali RD před 17 lety a na LV jste zapsána jako jediný vlastník RD, pak předmětný RD nemůže být ani předmětem dědění, tedy bylo by zbytečné v závěti uvést, že jejich přáním v případě jejich úmrtí je, aby Vy jste se stali vlastníčkjou RD. Bylo na výlučné vůli Vašich rodičů, že Vám RD před 17 lety darovali. Rodiče nepotřebovali an uvedený úkon souhlas svých ostatních dětí.

V případě úmrtí rodičů však platí ust. § 484 Obč. zákoníku:

"Soud potvrdí nabytí dědictví podle dědických podílů. Při dědění ze zákona se dědici na jeho podíl započte to, co za života zůstavitele od něho bezplatně obdržel, pokud nejde o obvyklá darování; jde-li o dědice uvedeného v ustanovení § 473 odst. 2, započte se kromě toho i to, co od zůstavitele bezplatně obdržel dědiců předek. Při dědění ze závěti je třeba toto započtení provést, pokud k tomu dal zůstavitel příkaz anebo jestliže by jinak obdarovaný dědic byl proti dědici uvedenému v ustanovení § 479 neodůvodněně zvýhodněn. "

Z uvedneého zák. ustanovení vyplývá, že pokud predemtom dědění bude nějaký majetek, pak hodnota RD v ceně před 17 lety se Vám započítává na Váš dědický podíl ao tolik budete méně dědit. Nejlepší je uvedené ustanovení uvést na jednoduchém příkladu:

Předmětem dědění budou fin. prostředky 100000 €, hodnota RD před 17 lety byla 200000 €, tj majetek v dědění představuje spolu 300000 €. Počet dědiců je 3; tj na jednoho dědice připadá částka 100 000 €, avšak protože Vy jste již získali RD darem v hodnotě 200000 €, z fin. prostředků 100000 € nedostanete nic a 2 dědici nabudou po 50000 €. Vy jako dědic, které byl RD darován za života zůstavitele nejste povinna ostatním dědicům nic vyplácet.

V případě problémů kontaktujte naši advokátní kancelář.

Dobrý den,
ne zcela rozumím vaší otázce. Pokud ale máte na mysli situaci, kdy dům byl darován jen manželce, tak v případě smrti rodičů by ho nemusela vyplatit z dané nemovitosti. Důvodem je, že tato nemovitost nebude předmětem dědictví. Má nového vlastníka - manželku. Dědil by se zbývající majetek a to, co manželka dostala bezplatně za života zůstavitele, by se jí započteno na dědický podíl, takže by se mohlo stát, že pokud zbylý majetek rodičů nedosahuje hodnotu domu, nedostala by už z dědictví nic.

Dobrý den,
pokud Vám chce tchyně darovat dům, neplatí žádnou daň darovací, ani daň z příjmu, neboť darování je bezplatné. Daň darovací byla zrušena s účinností od 1.1.2004.

.