Bydlení po rozvodu?

Dobrý den,
děkujeme za otázku, na kterou odpovídáme následovně:

Základní právní úprava úprava předmětné problematiky je upravena v ust. § 123 a násl. Občanského zákoníku ( "OZ").

Důležité je vědět následující:
"Společné jmění manželů je vše, co může být předmětem vlastnictví a co nabyl některý z manželů za trvání manželství, s výjimkou věcí získaných dědictvím nebo darem, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě nebo výkonu povolání jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednomu z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka.
Vlastník je v mezích zákona oprávněn předmět svého vlastnictví držet, užívat, požívat jeho plody a užitky a nakládat s ním.
Všichni vlastníci mají stejná práva a povinnosti a poskytuje se jim stejná právní ochrana. Věc může být v podílovém spoluvlastnictví více vlastníků. "
"Spoluvlastnictví je podílové nebo bezpodílové.
Podíl vyjadřuje míru, jakou se spoluvlastníci podílejí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví ke společné věci.
zují vlastníka nemovité věci ve prospěch někoho jiného tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet nebo něco konat. Práva odpovídající věcným břemenům jsou spojeny buď s vlastnictvím určité nemovitosti, nebo patří určité osobě. "

Rozbor otázky:

V otázce uvádíte, že manžel je spoluvlastníkem nemovitosti v podílu 2/3 a jeho sestra v podílu 1/3. Ve smyslu ust. zákona mohou s vlastnictvím zacházet podle svého uvážení, nakolik nemovitost nepatří do SJM.
Zde však platí, jak vyplývá z relevantní judikatury, Vám jako manželce vzniklo odvozené právo bydlení v předmětné nemovitosti v rozsahu podílu Vašeho manžela. V otázce neuvádíte, zda jeho sestra nemovitost užívá také av jakém rozsahu, resp. zda je mezi Vámi uzavřena nějaká dohoda o úhradě nákladů resp. platbě nájemného resp. vyrovnání vzájemných nároků podle rozsahu užívání, jakož i to, zda během trvání manželství byly Vámi jako manžely provedeny nějaké investice do předmětné nemovitosti az jakých prostředků, tedy zda z prostředků patřících do SJM nebo třeba prostředků, které jste zdědila nebo dostala darem.

V současnosti, kdy ještě nedošlo k zániku SJM, máte odvozené právo bydlení v uvedené nemovitosti, jelikož jejím vlastníkem je Váš manžel. V případě, že mezi vámi následně po rozvodu nedojde k dohodě, podle ustálené judikatury Vás nemůže manžel z předmětné nemovitosti vystěhovat. K uvedenému by mohlo dojít pouze na základě soudního rozhodnutí, který by zvážil nárok na bytovou náhradu ve formě náhradního bytu.

Poukazujeme na související judikaturu soudů:

NS SR 3 M Cdo 19/2009:

"Generální prokurátor SR uvedl, že při rozhodování o vyklizení domu byla v dané věci soudy opomenuta otázka práva žalované na bytovou náhradu. Poukázal na rozhodnutí NS ČR č.j.: 3 Cdo 43/1999 a konstatoval, že manžel, který užíval byt v rodinném domě patřícím druhému manželovi, má po rozvodu jejich manželství právo na náhradní byt ve smyslu § 713 odst. 1 OZ ve spojení s § 853 OZ. Toto její právo převodem vlastnictví vyklizovaného nemovitostí nezaniklo; na žalobkyni (nadobúdateľku domu) prošla povinnost zajistit žalované bytovou náhradu při vyklizení domu.
Osobám, které jsou v určitém rodinného vztahu s přímým (neodvozený) subjektem oprávněným v bytě bydlet / pozn. v našem případě Váš manžel jako vlastník nemovitosti /, poskytuje v některých případech ochranu tím, že se vznikem tohoto rodinného vztahu / pozn. : Uzavřením manželství / spojuje vznik společného práva opravňujícího jejich bydlet v bytě, pro případ zániku kterého zároveň stanoví určité podmínky, za kterých patří bytová náhrada tomu, kdo je povinen se z bytu vystěhovat a byt vyklidit. .
V právním vztahu, který je upraven v § 713 odst. 1 občanského zákoníku, je bývalý manžel chráněn tím, že je mu přiznána bytová náhrada. Obdobná ochrana proto patří i bývalému manželovi bydlícímu v domě vlastnický patřícím jeho bývalému manželovi (případně jeho právnímu nástupci). ..... NS SR dodává, že původní právní důvod bydlení žalované ve vyklizovaném domě, který vyplýval z jejího rodinného (manželského) vztahu zanikl rozvodem jejich manželství a její bývalý manžel (vlastník) se mohl domáhat vyklizení domu podle § 126 občanského zákoníku; pro takový případ ale žalované patřila bytová náhrada. Na tom nezměnil nic ani převod vyklizovaného domu z vlastnictví bývalého manžela žalované - pro případ jeho vyklizení nadále patří žalované bytová náhrada. Povinnost strpět bydlení žalované ve vyklizovaném domě do zabezpečení bytové náhrady přešla na žalobkyni jako právní nástupnické. "

NS SR 5 Cdo 43/2010:
"Nabytím vlastnictví dosavadním výlučným uživatelem, ani následným převodem tohoto vlastnictví bytu na třetí osoby, nezaniká právo bydlení osobě mající toto právo. To znamená, že nový vlastník bytu, ke kterému má jiná osoba právo bydlení, je povinen trpět výkon práva bydlení této osoby. "

závěr:
Z uvedeného vyplývá, že i v případě prodeje předmětné nemovitosti třetí osobě, tato by musela strpět Vaše bydlení v nemovitosti a na ni by prošla povinnost zajistit Vám bytovou náhradu.

Pokud se jedná o informování druhé strany o Vašich zjištěních, tedy naší výše uvedené odpovědi, to necháváme na Vás, ale jsme názoru, že informovat můžete v rámci zabránění sporům a konfliktům. Současně věnovat pozornost, že v případě rozvodu je třeba finančně dořešit i investice do předmětné nemovitosti během trvání manželství, vypořádání investici do nemovitosti se sestrou manžela / ne však v rámci vypořádání SJM, včetně ostatního majetku a případných dluhů patřících do SJM.

Pro případ, že by Vám byly předloženy nějaké písemné návrhy už teď resp. po rozvodu v rámci vypořádání SJM doporučujeme kontaktovat advokáta. Můžete se obrátit i na naši advokátní kancelář na hlavní email advokat@ficek.sk .

Doufáme, že Vám naše právní ráda pomůže.

Budeme rádi, pokud nám dáte vědět jak jste dopadly.

Dobrý den,

Pokud jde o bydlení v domě po rozvodu (v domě, který je společný), tak to neznamená, že dům patří používané jemu. Nejdříve je třeba Zjistit, kdy jste získali nemovitost, z jakých peněz a zda vůbec dům je společný (ať patří do společného jmeno).

Do 3 let od rozvodu musíte podat návrh na majetkové vypořádání, jinak se uplatní zákonné domněnky, zanikne i Vaše právo požadovat náhradu ve smyslu § 150 občanského zákoníku (POkud přicházela v úvahu). To se týká Zejména investic do společné nemovitosti z vlastních zdrojů nebo naopak do nemovitosti ve výlučné vlastnictví ze společného zdroje.

Pokud máte zájem, Můžeme Vám pomoci s majetkovým vypořádání po rozvodu. Zhodnotíme Právě na co máte nárok.

Dobrý den,

placení bydlení manželovi není Vaší povinností, POkud manžel je schopen se sám o sobě postarat. POKUD má schopnosti a možnosti si Vydělat na náklady na bydlení (život), pak není vůbec Vaší povinností, abyste mu cokoli platili.

Dobrý den, ve smyslu rozhodovací praxe Soudal platí, že po rozvodu manželství, má manžel, kterému zánikem manželství odpadlo Právní Důvod užívání bytu Patricio druhému manželovi, nárok na zajištění náhradního bydlení. Na uvedenou situaci se aplikuje ustanovení o zániku společného nájmu k bytu na základě tzv. analogie práva. Nemyslím si, že Můžete důvody Očekáváme, že rozsudkem o rozvodu manželství budou děti svěřen do péče otce. Soud při rozhodování o výkonu rodičovské zodpovědnosti vždy přihlédne k zájem nezletilé dětí, Zejména na jejich citové vazby, vývojové potřeby, stabilitu budoucího výchovného prostředí. Doporučuji Vám proto, abyste v soudní řízení prokázaly, že právě tato kritéria dokážete splnit Lépe než Váš manžel.

Dobrý den, celý postu, jak se rozvěsit najdete zde: jak se rozvěsit .

O tom, komu budou děti svěřen rozhodne soud. AK jste do bytu, který patří třetím osob (manželově mame) vložili Peníze, tak Vám vůči jeho matce (vlastnického bytu) vznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacená. Tento nárok však podléhá promlčení, promlčecí lhůta je 2 letá. POKUD se tento nárok promlčí, Můžete ještě požadovat v řízení o vypořádání, tento nárok přisoudit manželovi. Bude na rozhodnutí soudu, zda vám vyhovuje.

POKUD platite Během manželství úvěr, který byl společný Během manželství, má se za to, že ho platíte ze společného, POkud jí platíte z peněz vydělaných Během manžestva. POKUD by to byl výlučně Váš úvěr, pak by manžel mohl od Vás požadovat nahradit 1/2 splátek ZAPLACEN Během manželství.

Dobrý den, právo manžela obývat Nemovitost bývá odvozeninám užívacím právním vztahem od její vlastníka, se kterým along tvoří jednu domácnost. Toto právo zanikne Nejčastěji zánikem rodinného (manželského) vztahu, od kterého závisí. I přesto, že náhradní bydlení při zániku manželství zákon nezná, rozhodovací praxe Soudal vyslovila povinnost pro jednoho z bývalých manželů (zároveň výlučným vlastníkem nemovitosti, která tvořila společné bydliště manželů), aby zajistil náhradní bydlení pro druhého manžela. Ve Vašem případě však toho názoru, že povinnost zajistit náhradní bydlení vůči exmanželce nemáte.

Dobrý den, věcné břemeno Odpovídající doživotnímu užívání nemovitosti určitou osobou je její právem (oprávněný) a nikoli povinností. POKUD se sama dobrovolně rozhodla, že v domě už bydlet nechce a chce se Přestěhuješ, je to Jejím svobodné rozhodnutí. Nemůžete ji nutit, aby zůstala bydlet v domě. Stejně však ani oni nemohl od Vás požadovat, POkud její žádným způsobem v užívání domu nebránil, abyste jí zaplatili jiné bydlení, které jí možná více vyhovuje. Určitá povinnost by Vám v tomto Ohlédneme mohla vzniknout pouze v případě, že dům není obyvatelný z důvodu na Vaší straně, tj uskuteční rekonstrukci, brání jí v užívání nemovitosti ... V tomto Ohlédneme považuj její (jejich) nárok na Vyplacení 33.000, - € jednak za nespravedlivý a jednak za neopodstatněná. Doporučuji Vám dohodnout s Vaší mámou a sestrou na mimosoudní vyřešení tohoto sporu, protože soudní řízení v takova věcech bývají velmi zdlouhavé, časově i finančně náročné.

Dobrý den, vycházejí z popisu skutkového stavu ve Vaší otázce je možné konstatovat, že v současnosti bydlí sama v bytě, který vlastníte v SJM. Váš ex-manžel bydlí v bytě jeho nynější manželky s její dětmi a zároveň on ještě vlastní další byt po své mámě, kde v současnosti nikdo nebývá. Z toho mi vychází, že v současnosti Váš ex-manžel bydlí v bytě, kdy kterému nemáte žádná vlastnická ani jiné právo. POKUD by se přestěhovali do jeho bytu (do toho po jeho mámě) Stejně by bydleli v bytě, kdy kterému nemáte žádná vlastnická ani jiné právo. Z toho důvodu nemáte žádnou možnost jak Vašemu ex-manželovi zakázat nebe zabránit, aby si svou nynější manželku nastěhoval do Svého bytu. Jiná by byla situace, kdyby si chtěl svou nynější manželku nastěhovat do bytu, ve kterém bydlí a který máte v SJM. V takovém případě byste se Ohlédneme její nastěhování do bytu museli dohodnout (nakolik o hospodaření a nakládání se společným majetkem rozhodujete along).

Dobrý den, v případě, že se s bývalým manželem nedokážete dohodnout na způsobu vypořádání společného jmeno manželů (BSM), podejte žalobu o vypořádání BSM k soudu. Dovoluji si Vás upozornit, že z důvodu fyzického násilí se můžete u soudu domáhat, aby bylo užívací právo Vašeho exmanžela OMEZENÉ. Ve smyslu § 146 odst. 2 občanského zákoníku, POkud se z důvodu fyzického nebo psychického násilí nebe hrozby takového násilí ve vztahu k manželovi nebo k blízké osobě, která bývá ve společné domě nebe bytě, stalo další soužití nesnesitelný, muzea soud na návrh jednoho z manželů omezit užívací právo druhého manžela k domu nebo bytu Patricio do společného jmeno, případně její z jeho užívání zcela vyloučit. Můžete v soudní řízení využít i institut neodkladného opatření, na kterého soud účastníkovi Může uložit aby nevstupovala dočasně do domu nebo bytu, ve kterém bydlí osoba, ve vztahu ke které je duvodu podezřelá z násilí, resp. nevstupovala nebe pouze OMEZENÉ vstupovala do domu nebo bytu, na pracoviště nebo jiné místo, kde bydlí, zdržuje se nebe které pravidelně navštěvuje osoba, jejiž tělesné integritu nebe duševní integritu svým jednáním ohrožuje.

Dobrý den,

fyzická osoba Může své bytové potřeby uspokojovat více způsoby, Nejčastěji jako jako vlastník bytu v bytovém době nebe jako vlastník domu, ve kterém se byt nacházíte či jako odkazy na registr kolejových bytu apod. V těchto případech jde o tzv. nikoli upravené právo bydlení, nebyla právo bydlení PŘÍMO vyplývá z toho, že bydlící je ať už vlastníkem nebe nájemcem apod.

Nejvyšší soud České republiky ale konstatoval, že zvláštním způsobem jsou uspokojování bytové potřeby těch, kteří sami sice nejsou vlastníky, nájemce a pod., Ale s ohledem na existenci jejich rodinného (např. Manželského vztahu) k oprávněnému subjektu (vlastníkovi, nájemce apod., který je např. manželem) jsou oprávněni uspokojovat své bytové potřeby v bytě (at už se byt nacházíte v bytovém domě nebo jde o jediný byt v rodinném domě) tak, že odvozují své právo od vlastníka, odkazy na registr kolejových apod. To bude i Váš případ po vkladu převodu Vašeho spoluvlastnických podílu ve prospěch Vašeho manžela.

Tedy, podle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu České republiky Vám jako manželce výlučného vlastníka stavby, ve které bydlí, vyplývá z rodinného - manželského vztahu k vlastníkovi nemovitosti odvozené právo bydlení.

Totiž obsah manželského svazku je mimo jiné tvořena i povinností manželů žít spolu (stanovená v § 18 zákona o rodině) či Vzájemná vyživovací povinností manželů (§ 71 zákona o rodině). Proto, na tomto základě má manžel - nevlastníka právo bydlet se svým manželem nacházejícím se v domě, který je ve vlastnictví druhého manžela a druhý manžel (vlastník) je povinen mu toto bydlení (užívání bytu) umožnit.

Výše uvedené lze shrnout tak, že prim z existence Vašeho manželského svazku Vám vyplývá právo bydlet v nemovitosti, která je ve výlučné vlastnictví druhého manžela, určené k uspokojování bytových potřeb. Součástí tohoto odvozeninám práva bydlení je samozřejmě i právo vstupovat na tyto nemovitosti.

Rozvodem manželství samozřejmě uveden odvozené právo bydlení tomu manželovi, který nebyl vlastníkem nemovitosti, v níži býval, zaniká. Nicméně tento manžel, který v nemovitosti býval použity na základě odvozeninám práva bydlení je chráněn tak, že po rozvodu není povinen vystěhovat se z nemovitosti Dokud mu vlastník nezajistí bytovou náhradu, do které by se mohl vystěhovat (nasnadě, že Nájemné za pronájem bytové náhrady apod. není povinen bývalý manžel - vlastník platit).

Dobrý den,

Vaše situace s bohužel tím, že jste se přivedli do zahraničí zkomplikovala. Podle zákona o rodině se na trvalé vystěhování dítěte do zahraničí vyžaduje souhlas druhého rodiče. POKUD souhlas odmítá udělit, Můžete požadovat u soudu, aby Vám povolil stěhování se s dítětem, avšak museli byste prokazuje, že o dítě bude radních postarání, bude mít zajištění vzdělání, lékaře, bydlení, mimoškolní aktivity, atd, tedy že to bude v jeho zájmu. Rovněž není možné zcela omezit styk s dítětem druhému rodiči. Doporučuji Vám vyhledat advokáta a osobně se s ním promluvit o Vašem problému.

Dobrý den, z Vašimi dotazy vyplývá, že byt, ve kterém bydlí patří do výlučného vlastnictví Vašeho manžela. POKUD je to tak, pak Váš manžel má právo požadovat náhradu za užívání nemovitosti třetí osobou (od známého). Výše náhrady by byla určena pouze podílem z běžného nájemného, protože Nemovitost užívají více osob.

POKUD však jde o Vás a děti, tak od Vás a dětí nemá právo požadovat Nájemné, POkud jste manželé.

Dobrý den, POkud jste žili ve společné domácnosti, přestože jde o dům manžela, máte právo požadovat od manžela, aby Vám našel náhradní bydlení.

Toto právo máte pouze v případě, POkud nemáte Skuteč kde bydlet. Manžel Vás Nemůže vyhodit z domu. POKUD by se něco takového stalo, Můžete podat návrh k soudu, včetně neodkladného opatření.

POKUD by podal manžel návrh na vyklizení, tak soud by Vás mohl vyklidit až poté, co by Vám našel náhradní bydlení.

Náhradní bydlení neznamená, že Vám musí koupit Nemovitost nebe Vám platit pronájem. Znamená to pouze to, že Vám najde ubytování podobně tomu jak jste bývaly dosud a toto si budete platit Vy. Musí to být adekvátně bydlení předchozího bydlení a cenovým podobné.

Dobrý den, pod běžným najemno soudní praxe myslí Nájemné, za které se podobné byty pronajímají ve Vaší lokalitě s přibližně stejnou rozlohou. Běžné Nájemné se zjišťuje podle vyjádření realitních kanceláři nebo znaleckým posudkem. POKUD byste podepsali smlouvu o pronájmu mám za to, že tato smlouva by byla neplatná protože odporuje zákonu. Z toho důvodu by Váš manžel na Váš úkor bezdůvodně obohacoval. Ze zákona má osoba, která se bezdůvodně obohatí na úkor někoho jiného vydat toto bezdůvodně obohacená.

Dobrý den. Právně moci rozvodu Vašeho manželství byste Melia vypořádat BSM, tj majetek, který jste along nabyli Během manželství. Vypořádat BSM je možné na základě dohody nebo soudní cestou. V soudní řízení se pak bude zkoumáš, kdo a jakým způsobem přispěl a komu av jaké výši Patří majetek z BSM. POKUD je manželka výlučnou držitelem nemovitosti, tak na tuto Nemovitost má plné právo a muzeí požadovat o Vaše vyklizení. Soud ji však Může zavazuje, aby Vám našla adekvátního bytovou náhradu. I když zákon tuto povinnost výslovně neupravuje, ve smyslu ustálená judkatúry Soudal touto povinností vlastníků bytů zavazují, Zvláštní Pokud jde o manželovi, který se rozvedli a kteří před rozvodem bydleli v nemovitosti, která byla výlučným vlastnictvím jen jednoho z manželů. V případě, že k nějakému soudního řízení dojde doporučuji vyhledat advokáta.

Dobrý den,

z právního hlediska se nástavba stává součástí původní stavby a nevzniká samostatná věc. Pokud v době realizace nástavby byly vlastníky manželovi rodiče, pak jste de facto zhodnotili jejich nemovitost. Vynaložením investice se v podstatě na Váš úkor a úkor Vašeho manžela bezdůvodně obohatily. Zánikem manželství zanikne i SJM a odpadne i právní důvod této investice. Tím vzniká právo žádat vydání bezdůvodného obohacení, a to ve výši rozdílu mezi hodnotou nemovitosti před a po nástavbě. Museli byste samozřejmě prokázat, kolik jste investovali do této nástavby a zda šlo o Vaše vlastní (byť od rodičů darované) prostředky, nebo o prostředky z SJM. Podle toho by se stanovila výška, na kterou máte nárok.

Manžel má sice pravdu, když tvrdí, že dům je výlučně jeho, avšak při vypořádání SJM je třeba zohlednit i případné další investice.

Pokud jde o výživné, pokud děti nejsou schopny živit se samostatně, pak mají stále nárok na výživné od rodičů. Pokud manžel nepřispívá dobrovolně, mohou děti (každé zvlášť) podat návrh na určení vyživovací povinnosti.

Dobrý den,

ve Vaší věci je důležité to, jak máte uspořádány vlastnické vztahy k domu, tzn. zda patří dům vlastnický jen jednomu z manželů, zda je dům ve společném jmění obou manželů nebo zda jde o podílové spoluvlastnictví.

Nehledě na to, že neznám přesné vlastnické vztahy k domu, v zásadě nevidím problém v tom, pokud sklep proděláte. Dům se tím nepochybně pouze zhodnotí. Také nevidím problém v tom, abyste přijímali návštěvy.

Rozhodně Vám však doporučuji, abyste Váš záměr oznámil i bývalému manželovi, protože bez toho si umím představit to, že půjde o zdroj budoucích konfliktů.